Strašidelný palác

Haunted Palace představuje návrat ke starému receptu amerického gotického hororu 30. let. Tím se rozumí viktoriánské dekorace, ateliérovost, ponurost a postupné racionální vysvětlování všech událostí. Výsledkem je nesnesitelně žánrový závěr a realisticky-strnulé prostředí, v některých momentech nepatřičně exponované (blesky, objevování kastelána, klaustrofobie a nepoznatelnost místa vily). A vůbec nejde o to, jak se někdo zabije, ale jak se k tomuto zabití dopracujeme. ____ Celý film záměrně a důmyslně pracuje se systémem apriorního / aposteriorního poznávání. Události ve filmu se odehrávají o 110 let později, divák tedy díky aposteriorním znalostem ví víc než postavy. Přesto se spolu s postavami ocitá po začátku dění v pozici apriorního pozorovatele, který musí věci domýšlet, protože nedisponuje jakýmikoliv zkušenostmi. Co víc, postavy díky dědičnosti diváka v informovanosti předběhnou a vymění si s ním pozici. Což je komplikováno ještě tím, že 1, paradoxně nejvzrušivějším objektem je manželka, sic nevědoucí, přesto zachraňující vědoucí. Lépe řečeno, svoji apriornost vykupuje schopností být hybatelem děje (na rozdíl od diváka) a ženským instinktem. Pohybuje se přesně na pomezí femme fatal (na to však nemá dostatek moci) a gore-předmětu (před tím ji chrání žánr). A za 2, je to komplikováno tím, že spousta postav ví víc než jiné postavy. Neboli některé ví víc než divák a jiné ví méně než divák. Tudíž vedle klasických „hladin" každého filmu (autor - vypravěč - postavy - divák) se jednotnost postav (třetí hladiny) rozchází v tom, co jim vypravěč, potažmo autor přiřkne, co jim vědět dovolí a co zatají. (21.10.2008)

Sychravé počasie dokáže vyvolať dokonalú atmosféru, pričom návrat do dávnej filmovej tvorby, má pre mňa najmä v tomto období čarovné kúzlo. Pociťujem to tak každý rok na jeseň, nie je tomu inak ani pre tento krát. “Haunted Palace” spĺňa všetky prísne kritéria z pohľadu spracovania, ktoré miestami vyznie lepšie, ako v prípade mnohých filmov v súčasnosti. Nádherná kamera, kulisy, “Alpha Omega” - dokonalý gotický nádych, a Vincent Price ako záruka kvality. Pre mňa o chlp lepšie ako “Zánik domu Usherů”, o chlp slabšie ako “Jama a kyvadlo”. Štvrtá z rešpektu .. (25.11.2018)

Ultimatívna pecka a jeden z najlepších gotických hororov a dozaista i jeden z najlepšie zadaptovaných Lovecraftov (a to ma predloha inak nebavila). Totižto Lovecraftov afektovaný rukopis dokonalo sedí na Cormanovu afektovanú réžiu a neskutočný fenomenálny Vincent Price by sa nedal nijako inak charakterizovať ako Lovecraftom herectva. Taktiež narozdiel od Pit and Pendulum či Masque of the Red Death je tu oveľa viac exteriérov, ktoré v gotických hororoch tak zbožňujem. Takže uličky zaspatého novoanglického mesta striedajú zábery na pokrútené stromy na hmlou zakrytom cintoríne a k tomu hrá úžasná pompézna hudba! Číra slasť! (30.12.2015)

První filmový Lovecraft a hned takhle povedený. Do zapomenutého městečka, nad kterým se již staletí vznáší kletba upáleného čaroděje, se vrací potomek dotyčného čaroděje a začínají se dít věci. Plusem je výtečná atmosféra. Příběh ale bohužel nemá úplně největší spád a celé vyprávění je na dnešní poměry hrubě naivní. Nadšení se u mne nekoná, ale za povšimnutí The Haunted Palace určitě stojí. (28.11.2010)

Jestli někoho těší postavy herců strnule postávající či absurdně se pohybující mizanscénou, které vévodí šestákové gotizující a vůbec historizující rekvizity odrážející spíše vkus nevzdělaného hradního pána, který si myslí, že umí nahnat strach, než zlého génia, nejsem to já. Konečně jsem prožil, v čem je lepší Shining - umí z moderního hotelu vybudovat lepší atmosféru než tohle ze vší rozházené veteše - poskytnout neurčitou obavu namísto shovívavého úšklebku. (18.12.2010)