Stratení v mori

Byl ztracen a je zas nalezen a problémy se vesele hromadily dál. Jen nedbalostí evangelistů se to v plné verzi do Bible nedostalo. Všechno bude jako dřív, to se jen říká, není to pravda. Často o tom přemýšlím u uzavřených epizod krimiseriálů. Že se s velkou slávou najde a někdy i odsoudí pachatel, znamená jen další epizodu v životech zúčastněných, které už jedou po jiné jednosměrce. Něco jako když pohyb motýlích křídel v Brazílii zahájí řetězec událostí, které ovlivní směr tornáda v Texasu. Jestli je to, že se ztracený syn našel, rozcestí nebo spíš balvan na cestě, je otázka. Šťastná konečná ne. (02.05.2017)

Review filmů s Michelle Pfeiffer #2: Ten film jsem shlédl v letadle z Maroka, když jsem po letech znovuobjevil talent a krásu Michelle Pfeiffer, a rozhodl se, že bych mohl podniknout důslednější exkurzi po její filmografii. V marockém Netflixu to byl její jediný dostupný film, takže jsem si ho uložil do offline. Na ten film bych se zřejmě jinak nikdy nepodíval, což bych zpětně hodnotil jako chybu. Je to melodrama klasického střihu, ale někdy si musíte najít čas i na takové filmy. Nebudu nic prozrazovat o ději, protože hlavní pozitivum tohoto příběhu je jeho postupné rozkrývání (nejedná se o žádné twisty, ale prostě je ten příběh fajn a vyplatí se nevědět moc dopředu) – možná jenom řeknu, že hlavním tématem je RODINA, což je pro mě vždycky silný motiv. Některé scény jsem si tak užil možná o to silněji, protože jsem se do nich sám projektoval. Čemu chci ale věnovat speciální odstavec je výkon Michelle Pfeiffer, protože tohle bylo zřejmě její nejsilnější období, a i když scénář není z těch nejvypilovanějších, její ztvárnění role obyčejné matky je skrz naskrz autentické a pohlcující. Dokáže ve vás vyvolat emoce jak v těch nejvypjatějších momentech, tak v těch intimnějších, kdy se všechno důležité odehrává pod povrchem. Je ospravedlnitelné, když herce míjí nominace na herecké ceny jenom za to, že podávají skvělé výkony v průměrných filmech? Těžko říct. Pozor SPOILER!: Čeho je v jinak příjemně plynoucím filmu škoda, je rozhodně samotný závěr, který svou „jednoznačností“ nedává prostor pro realistické a plastičtější vyústění. Je to klasický hollywoodský konec, kdy se vyprávěnka z předměstí dobere svého vytouženého finále a všichni jsou opět šťastní. Zamrzí to o to více, když víte, že Michelle Pfeiffer jako jedna z producentek bojovala za více nejednoznačný konec, ale studio mělo prostě jiný názor. Hollywood zkrátka dokáže někdy načrtnout zajímavou skicu, ale v drtivé většině případů ji pak chce vybarvit výraznými barvami, aby nezůstalo pochyb o tom, že filmové plátno je pro pohádky, nikoliv pro opravdové příběhy. (08.12.2021)

Film zajímavý svým námětem, kde se na konci člověk zamyslí, jak by asi jednal on a co je správně. Nicméně, od začátku. Film z počátku nepostrádal špetku napětí, i když si myslím, že silnějších momentů mohlo být více. Přišlo mi celkem málo vykresleno utrpení rodiny, resp. hlavně matky. Jakoby se nic nedělo. A film pořád plynul a najednou nastal zvrat. Zase chvilka napětí, ale potom nic moc se už zase nedělo. Žádné silné momenty a psychologické vykreslení pocitů a situací. Dle mého škoda, že nebylo více emocí a více dramatu. Každopádně i přesto to byl solidní film, ale ne více než průměr. Howgh! (21.03.2011)

Nejsem sice fanouškem těhle filmů, ale musím přiznat, že tenhle mě občas dostával. Po čase mě to nutilo uvažovat nad tím, co asi jednotlivé postavy cítí a jak bych se zachoval já. I když nutno si přiznat - občas to bylo "dělání z komára velblouda" (např. proč by se prostě oba "rodiče" nemohli dohodnout a kluk by byl střídavě tu a tam, jako je to u normálních rozvedenených lidí). Rozhodně už bych to ale podruhé vidět nemusel. Bohužel nechybí tradiční americký patos a snaha vydojit nějakou tu slzu za každou cenu. (22.03.2004)

Som vysadený na tanečné scény a ak je vydarená v nevydarenom filme, čo-to mu odpustím. Ale to, čo predviedli tvorcovia tejto "hlbokej" drámy, nemá s tancom nič spoločné, skôr by som spomenul slová "prešľapovanie" a "nôh". A zvyšok filmu je už len horší. Whoopi sa snaží, ale to nestačí. Takto to dopadne, ak s citmi pracuje niekto, kto to nevie. A zaklincoval to obdivuhodne lúzrovský párik Pfeifferová/Williams. Treatovi v tom odzdobí trochu šla karta (Chobotnica), tak sa to producenti a on snažili využiť, ale dopadlo to takto. (14.11.2004)