Stratení v mori

Tohle není tak špatné. Je sice pravda, že hlavní myšlenka filmu (btw pro mě docela originální) se snad nemůže v reálném světě uskutečnit (ikdyž člověk nikdy neví), ale pomohla filmu vystoupit z těch typických amerických nudných rodinných filmů. Myslím tím filmy třeba jako One Fine Day; zmínil jsem ho záměrně, poněvadž v obou filmech hraje PfeifferOVÁ (zdravím Stridera :-)) hlavní roli. Výraz sentimentální mi nepřijde moc vhodný (pokuď ano, tak co je asi Armageddon, Terminal, Sleepless in Seattle, atd. ?). Spíš si myslím stejně jako nash., že film je dost o empatii (jenže to by ho někteří nesměli brát jako nudnou oddychovku po nedělním obědě). Ikdyž to někdy lehce skřípalo, hodnotím 4*; závěrečná pointa mi náhodou docela sedla. (20.04.2008)

Složitě rozehraná story má jeden nesporný problém. Ať už skončí jakkoli, nikdy to nebude to správné uzavření. Nahozená problematika ztráty a znovunalezení dítěte je totiž natolik mnohovrstvá, že ani v praktickém životě nemá skutečného řešení. Sentiment někdy pomáhá a někdy filmu škodí a tak tím nejlepším, co film krom zajímavé myšlenky nabízí, jsou herecké výkony... (20.03.2004)

Rodinu Cappadorových postihne velké neštěstí - jejich tříletý syn Ben jednoho dne při zmatku při ubytovávání v hotelu zmizí. Ze začátku si všichni myslí, že se jenom někde zatoulal, ale když i po několika dnech po něm není ani vidu ani slechu, začínají se obávat nejhoršího. Jen to, že budou držet jako rodina pohromadě jim pomůže tuto tragédii jakžtakž přežít. Ale po devíti letech se u jejich domu objeví asi dvanáctiletý klučina s nabídkou posekání trávníku, a Beth (Michelle Pfeiffer) si je naprosto jistá, že jde o jejího ztraceného syna ... Film se dá velmi snadno rozdělit na dvě části (z nichž každá by si zasloužila samostatný film). I. Zmizelý syn - zde vládne skvělá Michelle Pfeifferová, která zdeptanou a psychicky vyčerpanou matku zahrála dokonale zvládla. Všechny ostatní úplně vymazala z obrazovky. II. Návrat - tahle část vyvolává možná více otázek, než ta první. Co by asi člověk dělal na místě oné rodiny. Je lepší když syna vychovává jeho "pravá" rodina, i když jej spoustu let neviděla nebo člověk, který se o něj od malička staral? Docela mě ale zklamala Whoopi Goldberg - teda ne přímo ona, ale její postava - černošské lesbické policistky (vůbec jsem nechápal proč zde o její sexuální orientaci měla být řeč ... )... (27.02.2009)

Silný zážitek. Ztraceni v moři jsou adaptací románu, který sice v zahraničí proslavila mmj. Oprah Winfrey, u nás ale nevyšel. Nicméně i bez znalosti předlohy se můžeme nechat unést emocemi z příběhu rodiny, jejíž vývoj byl uměle přerušen. Dvě dějové linky sledují rodinu před katastrofou na konci 80. let a o dekádu později. Bezstarostní rodiče, plní vizí do budoucna, milující Michelle Pfeiffer a Treat Williams mají tři děti. Z minuty na minutu se jejich rodina rozpadá, když se jim ztratí prostřední syn. A my sledujeme celé následující roky a proces uzdravování, který nikdy nemůže zcela zacelit pocit prázdnoty. Rodině v nesnázích pomáhá vyšetřující Whoopi Goldberg (a ta sama o sobě musí mít něco extra, takže je nejen černá, detektiv, ale ještě lesba). Pocitově pozoruhodné. Doporučuji v originále. (22.05.2018)

ačkoliv tento film jsem viděla už několikrát, přesto se k němu ráda vracím, příjemný děj, nebo spíše tragédie při ztrátě syna a znovu nalezení, psychologický rozbor rodiny, kdy se pomalu u této tragédie vzpamátovávají, ale nejvíc trpí nejstaršé syn, kdy cítí velkou vinu, což jsem nepochopila jeho matku, místo toho, aby mu byli oporou kašlali na něho. a zaobírali se sami sebou a jejich druhým synem, ztratil se, ale copak může někdo obvinovat druhého člověka? taková hloupost, Vždy za to může jen jeden člověk, ale nikdo více. Pfeiffer byla celkem dobrá, zahrála to dobře, i když ty emoce jsem ji moc nevěřila. (27.01.2010)