Panelové vzťahy

Socialistická podoba „šťastného“ manželství: lehce hysterická žena, v manželství (nebo spíš z manželství) apatický muž; film začíná jejich rozchodem a na několika epizodách z minulosti s brutální nezaujatostí ukazuje, proč mezi nimi začala komunikace drhnout. Nepotřebujeme znát jména ani další detaily z jejich životů, definuje je prostředí. Fráze paneláková šeď k Prefab People sedí dokonale. Kamera během dlouhých dialogů pozoruje tváře manželů v dotěrných detailech, což napomáhá stísňujícímu dojmu. Není úniku a není to příjemné. Hlavně střídmá délka činí tuhle záměrnou nesnesitelnost snesitelnou. 60% (02.08.2010)

Jako umělecké zachycení manželských problémů film funguje dokonale, jako dokumentární a sociologizující výpověď s širšími přesahy už film funguje hůře. Objektivizující tendence jsou patrné v na kameru pronášených monolozích, což jako formální prostředek filmu celkově neuškodí, ale z monologů se divák nic obecně platného o životě tehdejší společnosti nedoví. Není tu nastolen téměř ani jediný problém, který by nezažíval kterýkoliv pár kdekoliv jinde na světě na stejné sociální úrovni. Proto jsou narážky na socialismus ukvapené a vychází nejspíše z toho, že spojení panelákové reality s maďarským režisérem (Maďaři, jak známo, stejně jako Poláci, socialismus zrovna v lásce neměli a nemají...) vyvolává automaticky zavádějící očekávání. O to je však příběh logicky univerzálnější a ze schopnosti, s jakou dokázali autoři v plynulých záběrech kamery zachytit ubíjející bezútěšnost klaustrofobického manželství, až mrazí. (04.06.2014)

Dostalo mě to. Jeden z nejpravdivějších a nejreálnějších filmů vůbec. Vlastně téměř geniální celkový tvar, kde v sobě každá scéna skrývá mnoho velmi skutečných poznatků - některé z nich jsem asi ještě nikdy žádném filmu nezachytil. Ani náznak nějaké křeči nebo umělosti. Tarr byl pán i v raných letech tvorby. (24.06.2013)

V Panelových vztazích se variuje téma bytového soužití pod taktovkou Bély Tarra. Ten vykresluje trable manželského páru svým, z rané tvorby, typickým autentickým stylem, kdy v černobílých barvách nechává rámovat postavy v detailech a polodetailech a prací s neherci se snaží docílit co nejvěrohodnější realističnosti. Ve snímku si poprvé zahrává s časovými vztahy tím způsobem, že napřed ukáže manželskou hádku a pak retrospektivně ukazuje epizody z jejich manželského soužití aneb to, co přecházelo jejich zásadní hádce. Opět geniálně napsané dialogy a stísněná atmosféra bytu, ve kterém se odehrává problém mezilidských vztahů. Závěrečná scéna filmu nezapomenutelná a skvěle podchycující dojem a zážitek z filmu. [KINEMATOGRAFIE MAĎARSKA] (08.12.2016)

Nech mi nikto nehovorí, že tento chlapík, hrajúci v práci futbal na stoličke a doma si apaticky otvárajúci jedno pivo za druhým, nebol predobrazom Homera. Takže osobne sa domnievam, že Béla by mal byť vďaka tamtiemom ťažký multimilionár. Lenže to by zase jeho mohol zažalovať Miloš Forman, že mu kradne jeho patent na filmy trapnosti. Takže pozrime sa radšej na Panelové vzťahy ako na samostatný film. No je to trápne a vtipné zároveň a pripomína mi to socialistickú variáciu Simpsonovcov.....ok tak nič. Ibaže scéna futbalu v práci mala byť tá, čo sa zapíše do análov svetovej kinematografie a nie nejaká alegorická kúpa práčky :) (28.03.2017)