Svätá krv

Nejpříjemnější překvapení LFŠ 2008. Znalý jen Svaté Hory, odvážil jsem se navštívit projekci Svaté Krve a dobře jsem udělal. Jodorowsky rozehrává narozdíl od S.H. srozumitelný příběh, který skvěle graduje a nenechá diváka vydechnout. Přes značnou bizarnost obsahu je tento snímek přístupný a neodpuzuje kýbly zbytečných zvráceností a surovostí, vše je vyladěno, správně vybarveno a sestaveno... Opravdu skvělý zážitek! 9/10 Jodorowský má fantazii dítěte se zkušenostmi starce a vášněmi chlapa v nejlepších letech... (30.07.2008)

U komentování Jodorowského filmů by se snad pokaždé hodil nějaký surreálný výjev, leč doslechl jsem se, že Svatá krev je z režisérovo poeticky surreálné imaginační tvorby ta nejlépe čitelná, tak výjev si schovám na později. Ale o čem vůbec psát? O tom, že člověk chvílemi žasne nad pestrostí obrazové skladby, nad zvráceností některých scén nebo nad záběry pohlcující vaše smysly? Nebo jen prostě o tom, že člověk při sledování filmu ztratí pojem o čase a z deliria se probudí až se závěrečnými titulky. Podle mého je Jodorowského tvorba tak individuální záležitostí, že nechám na každém, co si z toho uzme. Já jsem si odnesl kapku zděšení, louži překvapení a moře zábavy působící na všechny smysly v těle. Nevím přesně jakou alchymii tenhle člověk uctívá, ale v tomto případě mu to vyšlo. (02.08.2008)

Malý chlapec je svedkom neustáleho ponižovania matky vlastným otcom, ktoré jedného dňa vyvrcholí brutálnym činom. Potom ako otec odreže matke ruky, spácha samovraždu. Po tejto hrôzostrašnej skúsenosti je malý chlapec umiestnený na psychiatriu. Po uplynutí niekoľkých rokov sa mu darí uniknúť. Chce vyhľadať osobu, ktorú vo svojom živote miloval najviac - matku. Ich opätovné stretnutie spúšťa množstvo krvavých činov. Pomsta býva "sladká". Zhruba od polky snímku dostatočne krvavé. Vzhľadom na možnosti 90-tych rokov, gore pomerne slušné. Nič to však nemení na fakte, že pre mňa tieto surealistické sračky rozhodne nie sú. To akým štýlom je film točený, o aké dialógy či hudobný doprovod je tento snímok obohatený, ma proste ubíja - 50%. (24.11.2013)

Po neúspešných projektoch Alejandra Jodorowského, ako nikdy nerealizovaný film Dune a ani príliš vydarenom paškvile Tusk (1980), sa tento významný surrealistický režisér nehrnul do ďalších projektov. Nakoniec však v roku 1989 nakrútil tento film, ktorý je presne taký, ako celá jeho filmografia. Je to veľmi spirituálne, ťažko uchopiteľné, hoci tá iracionálna,snová forma vo svojom jadre dáva istý zmysel, avšak je tu natlačených toľko odkazov a kritík na spoločnosť, iné kultúry a náboženstvá, že je to ťažko stráviteľné. A tak mám Jodorowského presne rád. Je to celé tak absurdné, že by jeden neveril, že scenár nebol písaný pod vplyvom halucinogénnych látok. Film sa začína pohľadom na pacienta v psychiatrickej liečebni. Očividne je maník totálne na sračky a z flashbackov sa dozvedáme, že ako dieťa žil z rodičmi v cirkuse. Otec alkoholik, ktorý mal rád iné ženy a matka zase viedla cirkevnú sektu zvanú Svätá krv. Ich spasiteľom nebol Ježiš ale nejaké mladé dievča, ktoré dobili, znásilnili a odrezali ruky. Zomrela vo vlastnej kaluži krvi a s tej kaluže vznikol kostol. Vatikán samozrejme odmieta túto sektu, a tak im zbúrajú kostol. Matka jedného večera nachytá svojho manžela ako si to rozdáva z inou a tak mu poleje rozkrok kyselinou. Muž sa samozrejme nahnevá a tak jej symbolicky odsekne obidve ruky a sám sa zabije. Malí chlapec sa zblázni ale z tohoto zúfalstva ho preberie o niekoľko rokov matka a tak ujde s kliniky. Doslova nahradí svojej mamke ruky a robí za ňu všetko. Po čase svoje ruky nedokáže ovládať, pretože je z matkou nejak telepaticky prepojený. Matka zošalie a rozhodne sa že prostredníctvom týchto rúk zabije každú krásnu ženu, pretože ona kvôli nim stratila všetko. A mladík, vždy keď sa do nejakej krásnej slečny zahladil, netrvalo dlho, a padla jeho rukám za obeť, bolo ich toľko, že by to vystačilo na jeden cintorín. Ako obvykle tu poukazuje Jodorowsky na rozklad spoločnosti aj človeka. Opäť si tu zahralo dosť postihnutých ľudí, znázorňuje sa tu ghetto, prostitútky, bez servítky ale stále v takom svojom svete, v snovom poetickom opare. Ide o koniec 80´s takže mi pochopiteľne soundtrack nesadol ale ináč kinematografická dokonalosť. (18.08.2015)

Nezbyva mi, nez souhlasit s Paldinim a Terminusem...., HOLY BLOOD je od sveho zacatku az do sameho konce naprosto originalnim a jedinecnym vizualnim zazitkem, i kdyz pravda, misty zaroven i dost syrovou a pomerne brutalni podivanou, navic umocnenou pro nekoho asi jen tezce stravitelnym pribehem, plnym bizarnich postav..., to vse dohromady vsak vytvari naprosto kompaktni celek, po jehoz shlednuti jsem doslova a do pismene lapal po dechu...Tohle se opravdu Jodorowskymu povedlo a jenom me trochu mrzi, ze jsem doposavad nemel tu prilezitost, shlednout jeho starsi vecicky, jako napr. HOLY MOUNTAIN ci EL TOPO, ackoliv je mi jasne, ze to je zanrove asi trochu nekde jinde...Jeste bych rad vyzdvihl jednu zasadni vec na tomto snimku a tou je hudebni doprovod k celemu filmu..., jako dlouholety fanda latinskoamericke muziky, sambou pocinaje a bossa novou ci mambem konce..., za soundtrack davam Jodorovskymu SEST hvezd, protoze to byla jizda, na kterou dlouho nezapomenu.....Diky pane Jodorowsky !!!!! (22.06.2006)