Réžia:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrajú:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (361)
Tohle je kláda,hlína a soda dohromady. Charakteristika Češství a ideálů humanismu je prostě úplně bezchybná, i když u písně do nepohody už dnes slzím spíše lítostivě, než tehdy, kdy jsem řval hurónským smíchem. U Smoljaka se Svěrákem je opravdu jen málo věcí prvoplánových a téměř vše má více významů, než jen třeba dva. Skvělé. ()
"Kdo chvíli močil, již močí opodál..." No, já bych se z toho množství kultovních hlášek také možná i pomočil :-) "Já osobně ho budu jíst jen s krajním odporem...je to krajan!" Kam na to Svěrák se Smoljakem chodili? "Dobyt!... No, nic moc..." Naopak, tahle komediální divadelní hra nemá chybu! "Hra nebyla dobře přijata. Ani v tisku, ani v tlači..." ()
Viděl jsem dvě verze tohoto skvělého představení - 1979 a 2006. I když v nich byly malé rozdíly - někde něco chybělo a někde bylo něco navíc - nemůžu říct, jestli byla lepší ta nebo ta. Obě měly něco do sebe. "Táhni a srůstej." Samozřejmě i úvodní seminář je legendární. "Karle, zkrať to, je tu zima." Jedná se o vrchol cimrmanovských her. Hláška střídá hlášku a atmosféra drsného severu prýští z pódia celou dobu. "Železná zásoba je nedotknutelná. A kromě toho jsme ji včera snědli." ()
Moje nejmilovanější cimrmanovská hra do doby Záskoku...nicméně i tak - 100%!!! -TEDA JÁ TOMU ASI VŮBEC NEROZUMÍM, ALE JÁ TADY NIC TAK EXTROVNÍHO NEVIDÍM, KDYŽ TO SROVÁM S TÍM VÝLETEM NA KOKOŘÍN, TAK... -TO PŘECE VŮBEC NEMŮŽEŠ SROVNÁVAT! -JAK TO, ŽE NEMŮŽU? BYLY TAM SKÁLY PÍSKOVCOVÝ, OBČERSTVENÍ, CO JE TADY? PRD! ()
Smoljak se Svěrákem dobyli severní pol. A byla to legrace, švanda, bžunda a zkrátka nechyběl chytrý a velmi specifický humor, který byl pro tvůrčí dvojici tolik charakteristický. Jen se mělo lépe zapracovat na svižnosti celého představení. Občas to statické vyznění nebylo zrovna divácky nejzajímavější. Tahle humoriáda se vesměs povedla, ale že bych v tom spatřoval něco mimořádného, to zase ne. Mé hodnocení: 60% ()
Galéria (7)
Zaujímavosti (13)
- Miloň Čepelka se po infarktu role (lékárník Vojtěch Šofr) v této hře vzdal. (mnaucz)
- Toto představení má stejně jako Dlouhý, Široký a Krátkozraký (2006), co se audiovizuálních záznamů týče, svého předchůdce. V roce 1987 bylo natočeno představení Dobytí severního pólu, ještě v Divadle Solidarita. Obsazení se notně lišilo. V něm vystoupil Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, Jaroslav Weigel, Pavel Vondruška, Bořivoj Penc a Jaroslav Vozáb. Ve hře pak vystoupili na rozdíl od této verze Jan Kašpar coby Náčelník Karel Němec (mimochodem jde o jediný video záznam představení, ve kterém vystoupil Jan Kašpar ještě na nohou) a Pavel Vondruška jako americký Čech. (mnaucz)
- Když Varel Frištenský (Ladislav Smoljak) žádá o zahrání písní „Chceš píseň severu znát, chceš se mnou tiše naslouchat“ a „Když táhne bílý losos peřejí“ s tím, že jsou to jeho dvě nejmilejší, jde o vtipnou narážku. Jde totiž ve skutečnosti o slova první sloky staré trampské písně s názvem „Píseň severu“. (kukkik)
Reklama