Réžia:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrajú:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (viac)Obsahy(1)
V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (28)
Ďáblova lest (2009) (seriál)
- Úvodní gregoriánský chorál (Urbs Ierusalm Beata) je stejný jako ten, který zpívá Sean Connery ve filmu Jméno růže. Dalším odkazem je věta "v tom spočívá veškerý smysl trezoru" (MeaCulpa)
Irati (2022)
- Paul Urkijo Alijo tvrdí, že okrem baskickej mytológie sa inšpiroval filmami ako: Excalibur, Statočné srdce, Kráľovstvo nebeské, Vikingovia, Bojovník, Robin a Mariana, Meno ruže, Vikingovia, Faunov labyrint, Pán prsteňov a Princezná Mononoke. (Arsenal83)
S láskou k vlasti nejdál dojdeš (1976)
- První a nakonec také poslední položka ve filmografii Rolanda Klicka, která vznikla jako komerční žánrová zakázka, měla být začátkem jeho spolupráce s producentem Berndem Eichingerem. Ten chtěl vyrábět ambiciózní komerční projekty, které by německé kinematografii navrátily slávu a mezinárodní věhlas z 20. let 20. století. To se mu posléze také podařilo, když dal vzniknout titulům jako Nekonečný příběh (1984), Jméno růže (1986) či Pád Třetí říše (2004). Od spojení vizionářského Eichingera a osobitého Klicka si mnozí slibovali velkolepou budoucnost a již jejich první projekt velká očekávání stvrdil. Klickovo zpracování brakového studenoválečného románu spisovatele Johannese Maria Simmela vysoce ční nad ostatními adaptacemi jeho populárních předloh, které hojně realizoval žánrový rutinér Alfred Vohrer. Klick ve spolupráci s kameramanem Jostem Vacanem proměnil tuctové vyprávění v dynamický thriller, v němž vyzdvihl morální ambivalentnost rozděleného Berlína. Slibně rozjetá kooperace Eichingera a Klicka se bohužel rozpadla kvůli tvůrčím a osobním neshodám nad podobou jejich připravovaného druhého projektu. Tím měla být adaptace věhlasného autobiografického románu o berlínských nezletilých prostitutkách a prostitutech závislých na heroinu „My děti ze stanice Zoo“, kterou nakonec pro Eichingera realizoval Uli Edel. (Zdroj: Letní filmová škola)