Réžia:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrajú:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (viac)Obsahy(1)
V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (779)
Sexy středověká Evropa dávno před reformací, temný případ a horská pevnost opatství, od počátku skvěle znepokojivá atmosféra satanskýho hororu & mystérie, Conneryho postava a charisma - to vše bije do očí a je jasná deviza. Co mi ale zpečetilo ultimátní dojem, je zde nosná kritika bohatství a prohnilosti církve; totalitářský teror inkvizice, snaha držet svět v neznalosti přes zákazy nebezpečných myšlenek, neboť "smích ničí strach, bez strachu nemůže být víry", zástěrka s kecy o ďáblu a apokalypse. To je téma, co se vyloženě trefilo a dlouhodobě mě spaluje nenávistí, spolu s alergií na náboženský / ideologický výplach. Film sám o sobě stojí pevně svébytný, navázal jsem s knižní předlohou, tu hodnotím také 5*. "Někdejší růže je tu už jen co jméno, jen pouhá jména držíme ve své moci." ()
Kdyby byl středověk člověk, umíral by blahem - máloco je ve filmech tak idealizované jako on a jeho příběhy. Slzopudně nádherné scenérie, gigantické hrady, noblesní kostýmy, suprakrásné dívky, chrabří rytíři v naleštěných zbrojích, čestná gesta a moudrá mluva na každém zaplivaném rohu a vlastně cokoliv v doprovodu epických soundtracků - no kdo by v tom nechtěl žít a sekat hlavy drakům a souložit s pompézně rajcovníma pannama... eh, to je vlastně fantasy, že jo? Annaud se na čarokrásné kýče vykašlal a vyhrává několik bodů navíc za báječně bezútěšné ztvárnění doby, jíž vládla špína, krutost, náboženské svinstvo a smrtka, jejíž kosu měl člověk permanentně na krku. Herecky není moc o čem mluvit, jelikož charisma Seana Conneryho tu bude ještě padesát let po jeho smrti, mladičký Christian Slater přesně zapadá do role nezkušeného novice a všichni ostatní jsou parádní sbírkou ohyzdných kreatur. Hlavní roli mají kámen, temnota a nepříjemné pomyšlení na tehdejší inkviziční realitu, jejichž spolupráce utváří ojedinělou atmosféru. Film, schopný vyvolat mráz v zádech mužskými chorály a sporadickým svícnovým osvětlením v ponurých opatských sálech. A taky film, který nestárne. ()
Annaudova vize středověku jakožto špinavé a drsné doby je znamenitá a hned v začátku filmu diváka příjemně pohltí. Vykreslení postav je rovněž solidní - nečetl jsem knihu, což samozřejmě lehce sráží mou objektivitu. Po první skvělé polovině, však přichází o poznání nudnější část filmu. Tajemnství a záhady kolem vražd se sice odkrývají, ale já se občas stejně neubránil pocitu nudy. K samotnému konci nic moc nemám a ve filmu docela sedí. A i když je Jméno růže bezpochyby kvalitní filmařské dílo, jedno pokoukání v mém případě úplně stačí. Annaud nám jako jeden z mála filmařů ukazuje středověk s maximální dávkou syrovosti a reality, ale mě osobně pro tentokráte neoslovil tak, jak bych si u režiséra jeho kvalit představoval. ()
Prvotním předpokladem, jenž byl měl každopádně předcházet samotnému filmu, je naprostá ignorace toho, že jste kdy četli tento Ecův vrcholně postmoderní román a většiny dojmů, jež ve vás zanechal. Ale to pochopitelně možné není, a proto nějaké stanovisko zaujmout musí každý, byť i extrémní čtenářský fanda, jemuž nejsou silně zjednodušující výcucy zrovna po chuti. To, že se to ve své komplexnosti natočit nedá, muselo být jasné i Annaudovi. Vybral si tedy možnost nejpopulárnější:natočil poutavou detektivku zasazenou do imponujícího prostředí krutě realistického středověku, v níž většinu filosofování nad smyslem útěku do či od smíchu nebo významem existující i hledané Poetiky jednoduše nálezt nemůžeme. ()
Klasická historická detektivka Umberta Eca převedená na filmové plátno! Včera jsem si "chrochtal" u jiného středověkého filmu - Údolí včel a i dnes jsem si přišel na své. Tato legenda má opravdu vše. Napětí, výborné provedení v labužníkovu oku lahodícím prostředí či herecké výkony. Přiznám se, že knihu, o které jsem tolik slyšel, jsem nečetl, ale napravím to. ()
Galéria (41)
Zaujímavosti (28)
- Při hledání ideálního místa pro natáčení navštívil Jean-Jacques Annaud kolem 300 opatství a klášterů, nakonec se rozhodl pro Eberbach. Zde se natočily scény z knihovny, jídelny a soudní síně. Vše ostatní muselo být vybudováno. (Witta)
- V čase 02:00:41 uprostřed hořící hranice je jasně vidět, že jde o figurínu. (Arnyfe)
- Bernardo Gui (F. Murray Abraham) je historická postava, žil na přelomu 13. a 14. století. V letech 1308–1323 vynesl cca 930 rozsudků, z toho 139 osvobozujících a 42 lidí vydal světské moci k upálení. Zbylé rozsudky měly povahu např. pravidelných modliteb, příp. u těžších provinění klášterního vězení. (salahadin)
Reklama