Meno ruže

,,Vyslechněte svědectví o podivuhodných a strašných událostech z opatství na temném severu Itálie.....“ Historický film, který staví na tajemnu a napětí. Chyba je, že jsem to viděl až teď a přišel tak o fantastický zážitek z doby vzniku, protože VŠICHNI na tenhle snímek hodně vzpomínají. Přesto se filmu nedá ani v současnosti mnoho vytknout. Všichni příznivci S.Conneryho, historických a krimi příběhů budou určitě spokojeni. (18.12.2007)

Ano, jistě že je to výborná detektivka, již však sám Umberto Eco zavrhl a kvůli jejímuž zpracování se rozhodl, že již nikdy nepřenechá filmařům práva na své knihy (co se týká Eca, zajímalo by mě, jaký to je napsat svou nejlepší knihu před třiceti lety a už nikdy nemít ani naději, že napíšu něco podobnýho). Knížku jsem četl a musím říct, že do filmu je převedena více než dobře. V knize totiž jde hlavně o poznávání a různou jinou vrstevnatost a různé možné způsoby, jak se určité události mohly stát. A myslím, že zvýraznění detektivní linie filmu moc prospělo. Já osobně jsem knížku dočetl až napodruhé (přestože jedním dechem a o osm let později). Knížka je čtivá, to jistě, jenže mnohdy několika (mnoho) stránkové pasáže, kdy se kněží hádají o všemožné věci dotýkající se víry nemůžou ani na plátno být převedeny, natož tak, aby diváka bavily. A přiznám se, že při čtení jsem měl mnohdy chuť tyto pasáže i přeskakovat, protože to bylo strašně o ničem a nicneříkající. Eco se v knížce přímo vyžíval ve vymýšlení si dialogů a monologů, které by se za určitých těžko dosažitelných podmínek mohly odehrát. A to Ecovi vadilo nejvíc, že ve filmu není ten jeho styl, kdy si člověk nemůže říct, že to tak určitě nebylo (plus samozřejmě taky absence všemožných dalších věcí charakteristických pro postmodernu). Ještě něco k filmu. Jak píše Douglas, že je potřeba mít povědomí o středověku, tak to má jistě pravdu, jenže si nemyslím, že bych nuitně kvůli filmu potřeboval vědět, kdo to byl Dolcino nebo o čem je Aristotelova Poetika (a přiznám se, že to nevím dodnes).Tohle je ve filmu spíše okrajová záležitost a jen by mě zajímalo, kolik procent lidí kdy o dolcinovi vůbec slyšelo (já teda jen ve spojitosti s Jménem Růže). Penitenzi agitte! (20.03.2006)

Z tohto filmu mam trosku zmiesane pocity. Na jednej strane sa mi pacil, na druhej na mna posobil trosku monotonne, avsak Sean Connery bol skvely a inteligentny vysetrovatel a preto sa vdaka nemu hybal dej dopredu. Atmosfera bola odporna, ale to bol aj zamer rezisera Jeana - Jacquesa Annauda, ktory ma vo svojej filmografii aj krasny film MEDVED (1988). Uz v ceskoslovenskej drame KLADIVO NA CARODEJNICE (1969) bolo ukazane bestialne mucenie a upalenie nevinnych ludi, ktori boli nuteni sa priznat k niecomu, co neurobili a nebolo to inak aj v tomto filme a preto ho povazujem za zaujimavy, ale nedokazal si ma ziskat tak, ako by som si to zelal. Mozno som na tento typ filmu nemal naladu... 22.11.2009 ______ Sean Connery - (William of Baskerville) +++ Christian Slater - (Adso z Melku) +++ Ron Perlman - (Salvatore) +++ F. Murray Abraham - (Bernardo Gui) +++ Michael Lonsdale - (Opát) +++ Valentina Vargas - (Dievča) +++ Elja Baskin - (Severinus) +++ Helmut Qualtinger - (Remigio da Varagine) +++ Produkcia: Bern Eichinger +++ Hudba: James Horner +++ (22.11.2009)

„Obávej se, Adsone, proroků a těch, kdož jsou ochotní zemřít za pravdu, protože obvykle nechají spoustu jiných lidí zemřít s sebou, často před sebou a občas místo sebe…“ Sherlock z Baskervillu a jeho věrný Watson Adson na stopě jednoho klášterního tajemství (pro jejich dobro naštěstí ne toho, co se pije z krabice). Něco, co připomíná lupu, bychom tu měli, schází už jen dýmka a housle.. Ecův postmoderní historický román protkaný filozofickou a sémiotickou tématikou připomíná v podání Annauda detektivku ve stylu sira A.C.Doylea. S jemným brnkáním na zakázanou strunu smíchu a syrovou atmosférou zatuchlého vzduchu plesnivého zdiva, kdy se případ zprva zdá stejně komplikovaný, jako snaha načesat mnichovi číro, si člověk chvíli může pohrávat s myšlenkou existence nadpřirozena, dokud však nevyjde najevo, že za všemi mordy stojí jako tradičně spíše přirození (žárlivost), nebo jako v tomto případě typická lidská přirozenost v podobě touhy po majetku a moci, či strach z jejich ztráty. Pochvala jak pro S.Conneryho, který dokázal vnést do období, v kterém byl jinak za normálních okolností mrtvý jak zubní pasta, gentlemanský šarm, tak pro démonického čáryčichače F.M.Abrahama z CSI: Svatá inkvizice. A mimochodem, Jméno růže obsahuje jednu z nejžhavějších erotických scén historie, alespoň teda, co se týká filmů odehrávajících se v 14.století.. Vzhledem k tomu, že ji točil Slater ve svých patnácti, měl tam stát někdo z Monty Pythonů a říct mu:„You lucky bastard!“ (29.08.2011)

V roku 1980 napísal taliansky semiolog, filozof a spisovateľ Umberto Eco svoj prvý a zrejme i najznámejší román "Meno ruže" (Il nome della rosa). Je to pomerne náročná kniha, ale inteligentného čitateľa dokáže plne pohltiť. Je to zmes detektívky, stredovekej histórie a horroru. Tento postmodernistický román sa stal kultom. Šesť rokov po jeho vydaní ho previedol na plátna kín francúzsky režisér Jean-Jacques Annaud. Odviedol vskutku dobrú prácu. Natočil výbornú filmovú adaptáciu tohto literárneho diela. Hlavnú úlohu františkánskeho mnícha Williama z Baskervilu bravúrne stvárnil Sean Connery. **** (10.12.2015)