Futbaloví chuligáni

"Když dostaneš první ránu, zjistíš, že nejsi ze skla. Neuvědomíš si, že žiješ, dokud si nesáhneš na dno." Nikdy jsem nebyl členem žádné firmy fungující pod zástěrkou fanouškovství, ale pokud bych se jednou rozhodl rozdávat budspencerovky v barvách svého klubu, tak by to rozhodně nebyl West Ham United, nýbrž FC Barcelona případně Slavoj Houslice. Hooligans, k mému jistému zklamání, o fotbal skoro nezavadili, o životě rowdies jsem se toho určitě dozvěděl víc z dokumentu MacIntyre Undercover, ale dost mne to bavilo jako příběh truhlíka, do kterého s chutí kopal celý svět a on se prokrvácel k tomu, že každá zapůjčená rána se musí vrátit i se slušnými úroky. (27.12.2011)

Elijah Wood je vykopnut z Harvardu, odletí za svou sestrou do Londýna, kde pozná nefalšované hooligans i svou temnou stránku, která se nakonec ukáže být to správnou. Tak jsem to vnímal já. Vyznění filmu vám však může být celkem ukradené, protože veškerými hrdiny jsou právě členové bandy rváčů dělící svůj život mezi hospodu a „bitevní pole“. Není pak důvod pohoršovat se nad pointou tvrdící „být hooliganem je správné“. Film hooligans prezentuje jako lidi přímé, vynášející unáhlené rozsudky a řešící komplikovanější problémy pěstmi. Že něco podobného není problém natočit jinak a lépe dosvědčuje skvělý australský Romper Stomper. Hooligans jsou oproti tomu jen povrchní báchorkou. Povrchní stejně jako články „těch sviní novinářskejch“. Pohnutky vedoucí tatíky od rodin do krvavých bitek nám zůstávají utajeny. Nevyužita zůstala možnost ukázat průnik k jádru party prostřednictvím člověka zvenčí. Vysokoškolák se dá náhodou dohromady s pochybnými existencemi a po chvíli už je (ani neví jak) zatažen do boje o život. Zalíbí se mu to a šmitec. Žádné hluboké pohnutky mysli, osudová rozhodnutí, prostě najde jen tak smysl života v nesmyslných rvačkách.Jaksi stranou pak stojí „detaily“ typu: Matt zničí životy své sestře, jejímu manželovi a jeho bratrovi, aby nakonec odešel coby (morální) vítěz. Hooligans nejsou úplně špatným filmem – třeba rvačky, ač zmatené, dokážou pohnout s vaší hladinou adrenalinu, toužíte-li se však dozvědět, proč se lidi mlátí, sáhněte raději třeba po Klubu rváčů. 40% Zajímavé komentáře: Lima, Le_Chuck, nunka, JB2203, Efreeti (18.02.2006)

Autoři vsadili na aktuálnost a zasadili příběh do prostředí hooligans. Jinak je to již tisíckrát omleté klišé o hodném klukovi, který se dostane mezi drsné hochy. Dialogy jsou nepřesvědčivé, stejně jako herecký výkon Eliaha Wooda. On je Frodo, on dokáže skvěle zahrát různé vocásky a nemrcouchy ("Věčný svit neposkvrněné mysli"), ale není ostrý hoch a vůbec ne výtržník. Srovnávat tenhle film s "Proč?" je mimo mísu. 40%. (30.06.2008)

prostredie anglických hooligans, ktorí sú predchodcovia a zároveň najextrémnejší príklad organizácií futbalových fanúšikov fungujúcich prakticky po celej Európe, je prostredie v hranom filme ešte pomerne neokukané, filmár, ktorý sa pustí do takejto témy, musí mať "gule", pretože vstúpiť medzi týchto novodobých barbarov nie je žiadna sranda - o tom sa presvedčil aj anjelská tvárička Wood, ktorý do inak fungujúceho a presvedčivého gangu GSE akosi nepasuje, a keď po prvej bitke celý zmordovaný zo zeme vylúdi nežný úsmev so psími očami, niekto to môže pokladať skôr za provokáciu či nemiestny žart . . . zbytok obsadenia je už ale dobrý ba priam výborný a réžia, ktorá nás postupne vovádza do klubu GSE, do vzťahov medzi postavami a hlavne do bitiek (či už futbalových - úvodný zápas, detský zápas, alebo fanúšických) je svižná a vydarená, problém mám (a ako vidím v ostatných komentároch) v závere, ktorý celý ten film pochoval a to jednak vyznením ako aj posolstvom, ktoré som nie celkom odčítal a nie som si istý, čo malo zdeliť? Staňte sa Hooligansom, aby ste sa naučili vážiť si život, byť poriadny chlap a uvedomiť si hodnoty, na ktorých záleží? Nebyť rozporuplného záveru a inej voľby vo výbere hlavného hrdinu, moje hodnotenie by bolo určite vyššie; (20.09.2008)

Průměrný Angličan utratí ročně za fotbal několik desítek tisíc korun. Průměrný Čech za fotbal utratí několik pětek nebo na něj nejde vůbec. Pro Brity je zkrátka fotbal náboženství a hráči jejich týmu bozi. Celý film je názorné ztvárnění tohoto ideálu uctívačů, jenž jsou ochotni za slávu svých mistrů prolít krev. Krásné vykreslení vztahů mezi "firmami", jejich vzájemnou nenávistí vůči konkurentům. Pravda, film co se týče brutality vůbec nešetří a krev tam občas stříká proudem a za to si tvůrců velmu cením, že se nebáli ukázat toto temá "bez obalu". Co mne bohužel odrazuje od vyžšího hodnocení je Elijah Wood. Sice celý svůj "přerod" zahrál skvěle a na konci z něj opravdu má člověk strach, ale ten jeho obličej mi tam prostě vůbec mezi tu bandu nesedí. Dále musím se přiznat, že jsem nikdy moc fotbalu neholdoval a to že jednou vyhraje Sparta a podruhé Slávie se jen náhodou dozvídám z novin. Uznávám tento film jako velmi přesné ztvárnění obsese anglických fanoušků svým národním sportem, ale i když tam bylo mnoho srdcervoucích a skvělých scén, nikdy jsem neměl pocit propadat depresi. I tak se jedná o velmi originální a kvalitní počin. (18.12.2008)