Krvavý šport

Tento film som za detskych cias prilis rad nemal. Ovela viac sa mi pacil Kickboxer. A uz viem preco. Bitiek je v Krvavom sporte ovela viac, ale tento film postrada akukolvek dramaticku zapletku. Parta bojovnikov sa stretne v Hongkongu, aby si chlapci trochu zablbli a porovnali si koho cierny pas je najciernejsi. Ziadna dalsia podzapletka, ktora by tomu dodala grady tu nie je. Ziadna pomsta, ziadny boj z donutenia, ziadny boj za prachy, aby zaplatil matke, otcovi a detom operaciu, nic. Len si porovnat dlzku penisov a hybaj domov. Preto na mna ten film pôsobi dost monotonne a prázdne. Ale je tu aspon dost bitiek o ktore nam milovnikom arenoviek ide v prvom rade. V tomto smere to v dobe vzniku bola pecka a aj dnes je to stale pozeratelne. Choreografia je dost pestra. Miestami jej chyba dynamika, ale na druhej strane je dokonale prehladna a mate cas si vychutnat vsetky chvaty. Van Damme tu ma dokonca bitku s jednym kickboxerom, ktora strci cele finale Kickboxera do vrecka. A aj ten flashbackovy trening je ovela lepsi a tentokrat za nieco stoji. Plnohodnotne postavy tu ani nie su. Skôr len take figurky. Van Damme je ten sympatak, ktory v dokonalej forme predvadza otocky a roznožky na x spôsobov. Bolo Yeung ma dokonaly xicht na zaporaka a tak si prakticky vystaci bez dialogov a akonahle zacne natriasat svoje namakane kozy, tak si hned ziska respekt. Donald Gibb je celkom vtipna figurka, ale v bitkach je trapak. Romanticka zapletka je rovnako zbytocna ako postava, ktoru hra Leah Ayres. Ta radsej ani neukazala kozy. Dobre vedela, ze na Bola nema. A este sa tu obcas mihne mlady Whitaker s nejakym dedulom a akoze nahanaju Van Damma a akoze je to vtipne. No, radsej som to pretacal. Vysledkom je dejovo prazdna arenovka, ktora vôbec negraduje, ale vzhladom na dobu vzniku ma slusne bitky. Davam tomu pohodovych 6/10. P.S. Po tomto filme som si pustil finale Undisputed 3 a to je teda ina liga, co liga to je uplne iny sport. Jak keby som porovnaval nejaky stary nemy ciernobiely film s blockbusterom za 200 mega. Pri Krvavom sporte som si hovoril aky to je roztomily film. Pri Undisputed 3 som mal sanku dole a zdvihol som ju v momente, ked som nahlas zacal skandovat Boyka, Boyka, Boyka. A to som si pustil len finale. Holt aj v arenovkach nastal obrovsky pokrok. (19.08.2015)

"To je ten americkej parchant co dělá triky s cihlama." Mám vytříbenou bojovou techniku - nejprve soupeře načnu úderem břicha do jeho pěsti, pak ho čelistí fláknu do lokte a když ho dorazím parádní hlavičkou do jeho kolene, tak ho ještě zmatu svým několikadenním bezvědomím. Své umění jsem vybrousil k dokonalosti při sledování béčkových až zetkových filmů s JCVD a videokazeta s Krvavým soubojem patřila mezi ty nejošoupanější. (22.07.2014)

Z dětství protkaného ústními souboji o to, zda je lepší neduživý belgičánek, co se vlastní pílí propracoval k velkému bojovníkovi či dva steroidoví šašci Arnie a Sly, ve mě tento film zůstal uložen jako nejesenciálnější Van Damme. A je to asi pravda. Tehdy mi ovšem unikal obludný rozměr snímku. Zápletka je postavena na tom, že Frank Dux, elitní voják prchne na ilegální kumite turnaj navzdory nadřízeným a to proto, aby pokračoval v tradicích bojového umění a poctil tím svého japonského mistra, který ho vycvičí jako vlastního. Spojení tohoto motivu (silně podpořeného retrospektivním podáním jeho "cesty" k "síle" se spoustou "mouder" o podstatě karate) s krvavostí probíhajícího turnaje, kterému se sice snaží dát JCVD hlubší rozměr při rozhovorech s novinářkou, s níž si padnou do oka, je přinejmenším bizarní. Obzvlášť když ostatní bijci jsou přehlídkou natvrdlých křupanů či polokomických figur, v nichž by ducha bojového sportu jen tak nevykřesal. Má-li to být protipól k Frankovi, jenž se promeditovává k vítězství a je vrcholem nezkaženosti, pak nefunguje čistě proto, že i on je brutální a někdy i nefér (viz útok do slabin, nejzákeřnější možná věc). A nejlegračnější je, jak se bere vážně a snaží se napodobovat Bruce Leeho (co se týče jeho typického zamrznutí po zasazení úderu spojeného s křikem, vyjadřujícího pozastavení nad vlastní mocí). Co u Bruce vedlo k fascinaci diváků (Bruce sám totiž působil, jako by ho jeho vlastní síly přesahovaly a v onom spočinutí jako by se sám divil vlastním schopnostem), zde naráží na neuvěřitelnou topornost Van Dammeova projevu a hlavně právě tyto scény slouží k přesvědčení ostatních (novinářka, Frankovi nadřízení) o smysluplnosti akce. ________Kromě takto bizarního pojetí hrdiny a filosofie bojových umění ovšem vše bezvadně béčkově funguje a je to prima sekanice se spoustou kvalitních a snadno zapamatovatelných protivníků a soubojů. (04.04.2007)

Setkání se svalnatým sportovcem a splněným snem stárnoucího. Sejmutí soupeře se stává stěžejním. Souboje skýtají silné scény. Sledování svalovce svědčí slečnám, slastně slzí, i svobodným sokolíkům, svírají scvrklé svalstvo, sužují solar, stoprocentně souzní sportovci, stimulují soutěživost sošné svalové soustavy. Stručně stvrzuji: stravitelné sousto. (30.06.2014)

Po dlouhé době jsem se podíval na Krvavý sport, který mi připomněl, jak se má dělat správný bojový film v aréně. Van Damme zářil a měl na to. Hrál v těch starých dobrých filmech kluky, kteří se z ničeho dostali k něčemu a co je hlavní, měli v srdci pokoru. Tu ale Jean Claude paradoxně film od filmu ztrácel, až začal fetovat a skončil v léčebně. Na jeho vrcholnou formu se každopádně nádherně kouká kdykoliv, jak v mládí, tak v současnosti a co je hlavní...neomzrí. (11.08.2011)