Réžia:
Vlasta JanečkováScenár:
Jan JílekKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Petr Štěpánek, Jiří Štěpnička, Petr Kostka, Blažena Holišová, Lukáš Vaculík, Jaroslav Šmíd, Zdeňka Žádníková-Volencová, Lubomír Kostelka, Valérie ZawadskáObsahy(1)
Když princezna (Z. Volencová) odmítla ruku Vladaře zlých vod (P. Štěpánek), netušila, jak krutá bude jeho pomsta. Zhrzený nápadník seslal na chudé královstvíčko katastrofu a zbavil ho dobré vody. Tím uvrhl jeho obyvatele do věčné žízně. Ti teprve teď poznávají, jak velkým bohatstvím průzračná, čistá voda je. Princezna s pomocí sympatického mladíka (J. Šmíd) zjedná nápravu. A tak i tato pohádka končí šťastně, tedy svatbou a především dostatkem dobré vody pro všechny dobré lidi. (Česká televize)
(viac)Recenzie (21)
A mně se to líbilo. Je dobré další generaci dětí připomínat, že věci, jichž si máme vážit, jsou prachobyčejné. Ano, paní Janečková tu použila všechny osvědčené stereotypy, které tolik fungovaly už předtím, ale proč ne? Princezna je půvabná, aktivní, po cestě světem nabírá zkušenosti, takže nakonec neskončí v náručí princi - mamánkovi. Crazy padouch Petra Štěpánka jakoby si odskočil z Klece bláznů na další představení - a stal se zřejmě předobrazem skřetů (troubení na roh) a Harryho Pottera (znaménko uprostřed čela) :-) Až do poslední chvíle jsem doufala, že si princezna vezme toho skvostného padoucha, a případně ho časem zhodní, to by byla bomba!!! Nebo aspoň toho sexy krále, co měl velký hrad a čučel na hvězdy (Jiří Štěpnička). Bohužel se rozhodla pro toho venkovského ňoumu, co vypadal, jakoby mu nadloubali. Co naplat, třeba bude nějaký druhý díl... Vtipné hlášky, třeba když padouch chtěl po hvězdáři-králi, aby šel ven najít skřivánka a vykopat mu hrobeček. Závěr trochu neštymoval, padouch sám napomohl svému zprovození? A pak princezna chodí po královstvích se džberem vody? Studio zde bylo trochu na škodu, bylo to sterilní. Ale jinak fajn. ()
Vlasta Janečková natočila za svou kariéru mnoho krásných pohádek, kterým nechybí kvalitní scénář, pěkná hudba, vtip ani romantika. Bohužel, i mistr se někdy utne a paní Janečkové to zkrátka v devadesátých letech už moc nešlo. Pohádka O dobré a zlé vodě má hodně mizerný scénář, nemastného-neslaného hrdinu (Šmíd), patetického padoucha a dost divné kulisy. Z hereckých výkonů se pak kromě těch osvědčených hvězd (Štěpánek, Kostka, Štěpnička, Holišová...) blýskla Zdeňka Žádníková-Volencová jako princezna. Ale to na víc hvězdiček prostě nestačí. ()
Sice je to spatlanina dvou a půl pohádky, a z toho vztahu s princem se to na poslední chvíli vylhává, jak jen může, ale na Žádníkovou-Volencovou se moc hezky kouká (jen tedy netuším, proč jí pořád měnili barvu vlasů - jednou blond, podruhé skoro zrzka), Štěpánek si toho zlouna vyloženě užívá a je fakt uvěřitelně zlý, a vidět Vaculíka, jak konečně není ten hlavní hrdina, je taky fajn. Zawadská a Kostelka zbytečně přehrávají, Štěpnička a kostka hrají svůj kvalitní průměr, nejvíc na nervy mi lezl žel Jaroslav Šmíd, který nepůsobí vůbec chlapsky (a vlastně ani nemůže, že?) a ani jeho postava není nijak zdařile napsaná - jak mu vlastně řekne princezna, nic neumí, jen napodobovat skřivana. Což se ukáže jako strašně důležité, protože by jinak s hvězdářem šaty nevyměnil. A i pak mu náhoda spíše hraje do ruky (co kdyby král nedal kapku do fontánky a on to náhodou neviděl?). ()
Mírně se vlekoucí pohádka s krásnou princeznou Zdeňkou Volencovou (která ale byla mnohem krásnější jako tmavovláska; např. v pohádce O pyšném panovníkovi), v níž se dozvíme nejen o tom, že dobrá voda je nad zlato a drahé kamení ale také, že je mnohdy dobré vykašlat se na prince a vzít si raději hlásného. ()
"Slyště,slyště. Ráno se nestalo nic!" "Chacha." "A odpoledne se také nic nestalo!" "Chacha." U mě spíš trapárna. Jako skoro každá televizní pohádka z devadesátých let a po roce 2000 jsou stejné. Ať se jedná o jakékoliv herce,známé nebo neznáme je to furt stejný. U záporných postav se chovají jako v divadelních dramatech a ti hodní jako úplní blbci. Nezasměju,ničím mě to nezaujme a to,že mám rád pohádky. ()
Reklama