Rozhovor

Obrovské zklamání, podle hodnocení jsem nečekal, že se převážně bude jednat o nudný a nezajímavý film ve kterém jsem napjatě čekal, ať už skončí. Ztrhán nudou a nezajímavým herectvím mě jedině zaujal mladý Harrison Ford a vcelku zajímavý závěr, který dával smysl předchozím událostem, ale i přesto nevím, jestli tento film tak hluboce zestárl nebo mě nepadl do noty, ale mé hodnocení je 1 hvězdička... (11.11.2007)

Jak jsem uviděl, že ve filmu hraje Gene Hackman a žánrem snímku je thriller, očekával jsem víc než solidní dílo. Navíc jsem tajně doufal, že 3. mnou viděný Coppolův snímek zlepší můj názor na režiséra (vzpomínka na nemožného Draculu je bohužel pořád čerstvá). A to se naštěstí podařilo. Jsem sám rád, že jsem rychle přivykl tempu filmu; bylo totiž dost pozvolné (pro někoho zoufalé pomalé) a pak jsem si začal vychutnávat každý detail snímku. Hackman zahrál samotářského workoholika na jasných 5* a hned jsem si postavu Harryho oblíbil. Dokonce se zde mihl v malé roli i tenkrát mladý Harrison Ford, který však nedostal moc velký prostor k uplatnění, avšak jeho pohledy mluvily za vše. Navíc to byl thriller se zajímavou myšlenkou (řekl bych, že i originální) a opravdu mě bavilo sledovat mistra "špicla" při práci, která působila velice věrohodně a realisticky jako celý film, což oceňuji. V neposlední řadě musím pochválit i klavírní hudbu, která sem bezvadně sedla. Co se týče konce, ten nejspíš vyvolá hodně otázek (nebo alespoň u mě se to podařilo), ale nakonec mi ta jeho otervřenost nevadí, člověk si může pointu domyslet sám (což asi Coppola chtěl). Hodnotím nakonec plným počtem a vřele doporučuji přivyknout tempu a nevypnout film po 10 minutách. (15.07.2008)

Výborné drama s neselhávajícím Genem Hackmanem v hlavní roli. Složitě zachycená konverzace je sice trochu nervózní, ale na první pohled banální. Ale čím víc informací hlavní hrdina má, tím se smysl jednotlivých vět i celého rozhovoru postupně mění. A z dramatu se stává paranoidní thriller. Francis Ford Coppola se projevil jako nadaný režisér, ale zejména jako výborný scenárista. (24.08.2008)

Coppola se rozhodl spáchat atentát na všechny diváky, kteří disponují alespoň náznakem vkusu. Dlouho jsem nebyl svědkem něčeho tak nudného. Nefalšovaný dvouhodinový pokus o naprosté znudění diváků. Opravdu něco odporného. Gene Hackman dostal honorář naprosto zadarmo, neboť byla jeho role napsaná tak, že se od něj herectví ani nevyžadovalo. Vše, co k tomuto všemi oslavovanému výkonu postačovalo bylo tvářit se nezúčastněně a působit jako osamělá bytost bez života. Nechci se chlubit, ale tohle bych dokázal zahrát taky. Děj mi přišel neskutečně fádní. Divák 120 minut neustále dokola poslouchá jeden z nejdebilnějších dialogů, jaký se kdy ve světě filmu objevil. Pokud jste byli většinu stopáže v naivním očekávání, že se snad něco zajímavého začne dít, tak vyzkoušejte jiný film. Zde máte co do činění pouze s prach bídnou studií osamělosti. (04.07.2018)

Více než o thrillerový příběh se tu jedná o portrét postavy a portrét doby, které spojuje absolutní ztráta soukromí, voyeurství, křehkost osobní sféry. Harry Caul naslouchá životům jiných a sám svůj zcela popírá, v zoufalé obavě, aby nebyl prozrazen, vyslechnut, se maskuje jako dokonalý chameleon v bytě plném neosobních věcí, s milenkou, která o něm nic neví, s kolegou, se kterým nedokáže navázat bližší vztah, s telefonem, který nikdo nezná. Zpovídá se jen bohu, ale i jemu jaksi opatrně a na půl huby. Přesto nedokáže uniknout paradoxu lovec-kořist, a to právě ve chvíli, kdy dá jako běžný člověk průchod emocím a pokusí se zabránit tragédii, k níž by jeho práce mohla vést. Rozhovor zvláštně chladnou a odtažitou formou metaforizuje moderní dobu jako epochu, kdy všichni mohou naslouchat a manipulovat, ale přitom jsou sami křehcí a zranitelní (Harryho průhledný pršiplášt jakoby chtěl tenhle výklad podpořit). Není vlastně možné určit, kdo naslouchá a kdo je špehován. Coppola volí výtvarně sofistikovanou formu plnou ostrých tvarů, využívá komplexní práce s vypravěčem (různé úhly retrospektiv) a fantastické zvukové stopy, odtažité kamery. Rozhovor je skutečně filmem naslouchaní a v závěru mrazivým podobenstvím člověka, který přijde o všechno soukromí. S trochou nadsázky se každý moderní člověk může cítit jako zoufalý Harry v rozbitém bytě, sledovaný okem neviditelné kamery. Nebýt trochu ospalého úvodu, bylo by to vybroušené jako drahokam. I tak ale... Zvětšenina pro svět zvuku. Famózní minimalista Hackman. Zatraceně nadčasová věc. Masterpiece. (05.03.2007)