Napola: Hitlerova elita

Kdo ví, co se tenkrát všechno odehrávalo v myslích těch mladých kluků, ale jsem ráda, že jsem alespoň malý zlomek toho, co se tenkrát na takových školách dělo mohla vidět. Jistě tam muselo být hodně těch, kteří byli tehdejší propagandou zcela zdeformovaní, ale našlo se mezi nimi určitě i hodně takových jako byl Friedrich a jeho kamarád, který byl synem nacistického pohlavára. A já tak mohla vidět jejich postupný zmatek a pochybnosti o správnosti počínání a ideálů školy Napola. Možná bych přivítala trochu hlubší vykreslenost jejich postav, ale v konečné fázi bylo jednání obou těch kluků všeříkající. Určitě bych vyzdvihla dobře nastíněnou chladnou a studenou atmosféru školy, například dupotem jejich bot nebo zatloukání hřebíku do rakve a bylo toho mnohem víc. A i když některé momenty byly možná až moc neuvěřitelné a nebo příliš tlačící na naše city, tak to byl velmi silný snímek a Dennis Gansel si tu čtyřku určitě zaslouží. Závěrečný dovětek ve filmu už jen dokladuje to, co jsme si stejně celou dobu všichni mysleli. 70% (02.05.2013)

Elitní nacistická škola jen pro ty nejlepší, nejoddanější a nejsilnější. Každého tam čekal tvrdý a nelítostný dril, ideologické vymývání mozků, špehování, tvrdé tresty pro ty, kteří spáchali sebemenší provinění proti pravidlům školy. Žádné místo pro slabé jedince. Do takového prostředí se dostal i Fiedrich, chlapec s hlavou plnou ideálů. Hitler myslel skutečně na všechno, když si takovým způsobem vychovával budoucí pilíře své říše. Při některých scénách jsem ztrácela dech. (12.02.2010)

Z druhej svetovej vojny nie je nikdy nametov dost a preto ma tesi, ze sa aj nadalej natacaju filmy z tohto obdobia a tym sa pripomina, ake zbytocne zverstva sa vtedy diali. Tentokrat sa film neodohrava niekde na fronte v Rusku alebo v koncetracnych taboroch, ale priamo v Nemecku v roku 1942 v nacistickej skole nazyvana "Napola", kam brali len tych najlepsich studentov, aby sa pripravili neskor ako buduci generali vladnut v pripade nemeckeho vitazstva v Londyne, Moskve alebo vo Washingtone. Hlavny hrdina Friedrich si postupne zacne uvedomovat, do akej skoly sa to dostal, ake tvrde podmienky tam su a vlastne aky je skutocny plan. Na TV film je to vynikajuca drama, posilnena emotivnou hudbou Lynchovho dvorneho skladatela Angela Badalamentiho, pricom sa tu predstavilo mnozstvo ceskych hercov. Ani by som nepovedal, ze reziser tohto filmu Dennis Gansel natocil aj teenagersku komediu HOLKY TO CHTEJ TAKY (2001), ale skor mi v jeho filmografii sedi dalsia vynikajuca drama zo sucasnosti NAS VUDCE (2008)... 06.02.2009 ____ Max Riemelt - (Friedrich Weimer) +++ Tom Schilling - (Albrecht Stein) +++ Jonas Jägermeyr - (Christoph Schneider) +++ Thomas Drechsel - (Hefe) +++ Mnoho českých hercov: Jakub Uličník, Daniel Svoboda, Ljuba Krbová, Karel Dobrý, Zdeněk Julina, Jana Atmanová, Bohumil Švarc, Ota Filip, Jan Jarkovský a dalsi... +++ Hudba: Angelo Badalamenti, Normand Corbeil +++ (06.02.2009)

Napola, škola ideologie. Škola, která brousí nevybroušené diamanty. Škola, která tvoří muže, aby mohli tvořit historii k obrazu vůdcovu, protože zakladatel historicky první tisícileté říše trvající nakonec zhruba jednu dekádu je přece nade všechny a nade všechno. Napola, škola nacismu. Film Dennise Gansela má v první řadě velmi poutavý námět, který by zaujal a nějaké ty plusové body urval i v momentě, kdy by scházela filmařská kvalita. Ta ovšem neschází, natočeno je to velmi dobře, když pominu scény z boxu, které kameraman asi nesnímal úplně střízlivý, protože taková nepřehlednost ve scéně, kde figurují pouze 2 postavy, to je na pováženou. Ale to je v tomhle případě vedlejší. (01.06.2013)

Na sklonku vypuknutia najväčšieho svetového konfliktu začínajú v Nemecku vyrastať prvé elitné školy, tzv. Nationalpolitische Erziehungsanstalten, združujúce tisíce mladých Nemcov. Ich cieľom bolo vychovať a vycvičiť verných služobníkov führera a vlasti. Neboli priamo určení na potravu pre guľomety, do všetkých zasadili semienka nádeje, že z nich povstanú velitelia, generáli… Realita bola iná. V 1945- hoci Nemecko bolo dávno stratené a nacizmus takmer prekonaný- nasadili týchto sfanatizovaných a nedostatočne pripravených mladíkov do záverečných bojov. V ich radoch padol každý druhý... Áno, je jasné, že táto záležitosť je priehľadným útočením na psychiku diváka, ale aj tak mnou Napola zalomcovala. Žiadne miliónové efekty, žiadne prelievanie krvi, nijaké nonstop vybuchujúce granáty… Nič z toho nebolo potrebné (hoci asi ani nebolo možné), aby tvorcovia urobili z diváka rovnocenného účastníka filmu. Ani retrospektíva, ani rozbesnená kamera, ale v skutku obyčajný pohľad na neobyčajné veci, doplnený citlivými melódiami Angela Badalamentiho. Napola fakt pôsobí ako televízny projekt, no mne to neprekáža. Čo je na Ganselovej dráme najpôsobivejšie, to sú výkony hercov. Každý, kto dostal trochu viac priestoru, daroval svojej postave mozog i srdce, vdýchol do nej život, a tak pôvodne mŕtvy príbeh je razom z mäsa a kostí. Ťažko vyberať, ale asi najhviezdnejší je ústredný Max Riemelt, na päty mu stúpa úžasný Tom Schilling ako krehký syn nacistického veliteľa Albrecht. Príbeh 17- ročného Friedricha na mňa dojem spravil, najmä preto, že je skutočne tvrdou a nehranou kritikou jednej šialenej doby. Nemeckí chlapci neplačú... (nepríjemné nejestvujúce motto tohto filmu.) (06.02.2008)