Napola: Hitlerova elita

MOŽNÝ SPOILERY! Téma přímo volá po hvězdičkách, ale já jich víc nedám. Co tenhle filmik u mě sráží do kolen je scénář. Je tam pár takovejch podivnejch věcí, který tak zaváněj nesmyslem, až mi v uších hvízdá. Nevím, možná naci-faši-němci dokázali všechno možný, ale zastřelit chlapa, co přeběh horizont, to snad ani oni ne. Trénovat omladinu "ledovým" způsobem, to taky těžko. No, zkrátka pro mě to ani Bousov nezachrání víc, než na tři. (31.10.2007)

Úvod je takový průměrný a nijaký, jenže pak se to naštěstí rozjede do dost atmosférického válečného příběhu, který mě pak dokázal naprosto pohltit. Sice mi v tom vadí ta předvídatelnost, nedostatečné představení a využití většiny postav a to občasné nahodilé skákání z tématu do tématu, ale jinak to funguje dost slušně. I přesto, že to chvílemi působí jako Zlo mezi námi zasazené do prostředí nacistického Německa. Ale jinak se mi líbil ten příběh, herecké výkony a kamera jsou tu taky na dost slušné úrovni, zanechalo to ve mě nějaký silnější dojem a celkově to prostě má něco do sebe. Ani utahané mi to nepřišlo, spíš naopak, snad potřetí v životě bych byl radši, kdyby to trvalo déle a víc se tu tak pracovalo s ostatními postavami a mělo to údernější konec. Ale i tak jsem spokojený. 4* (24.06.2021)

Tohle bude spíše taková úvaha. Myslím, ze mnoho lidi dělá stejnou chybu, jako v případe filmu Pád třetí říše tvrzením, že Hitlera zobrazuje "příliš lidsky". Účelem práce není dokazovat, že Hitler své nestvůrnosti dával průchod každým činem (tak byl zobrazován třeba v některých starých sovětských filmech). Stejné je to s Napolou. Nelze zjednodušit nepochybnou zrůdnost vyučované ideologie tím, že bychom v každém záběru z učebny ukázali nechutného odporného lektora vřískajícího o světové zkáze a vítězství nacionálního socialismu. Nacisté byli dobří psychologové a věděli, že takové věci se musejí podsunovat postupně, okrajově až podprahově (v tom byl Goebbels mistr, jeho propaganda málokdy primo útočila na nepřítele, většinou se na to šlo oklikou). Pochopil jsem film opět jako snahu ukázat, proc může byt pro normální lidi přijatelné přijmout zavrženíhodné myšlenky i konfrontaci ideálů (právě ta obrazová dokonalost, pohled na sportovní těla...). Krásně je to vystiženo scénou, kdy Friedrich nadšené s úsměvem zpívá "Vlajku", aby byl vzápětí konfrontován s buzerací staršího studenta. Celkově musím říct, že film ve mně zanechal opravdu silný dojem jak z vizuálního zpracování (ech, kdy už se to naučí i naši tvůrci), tak z děje jako takového (například scéna vystřízlivění z bojového napětí po postřílení zajatců), a také z hereckých výkonů. Po formální stránce film připomíná snímky Leni Reifenstahlové. Záměr vidím v tom ukázat, jak něco co na povrchu vypadá krasně a čistě uvnitř může "smrdět". Ostatně takový Michael Bay, oblíbenec mnoha filmových fanoušků jistého vkusu, jde po formální stránce k Reifenstahlové mnohem mnohem blíž, a dělá to - stejně jako ona - proto, ze to hezky vypadá. Na rozdíl od Napoly ovsem neodliší třeba vnější dojem z krásné války, jak bychom ho mohli vidět v propagačním týdeníku nebo náborovém filmu (což i u nás krasně předvedl Renč :)) od skutečné reality (nejen smrt, ale zapařené nohy, špatné jídlo, buzeraci atd.). Moje přítelkyně po filmu probrečela celý den, a to už se mnou absolvovala ledasco. Kdosi film popsal jako takového zvráceného Foglara. Do jiste míry je to trefné, čili jak může byt touha po čestnosti, kamarádství, ochota se obětovat zneužita k něčemu takovému jako nacismus. (12.10.2005)

Filmy jako je Napola mám velmi ráda, neboť zkoumají válku z pohledu buďto dětské, anebo mladistvé duše. A to už věděli i ve starověku, že proutek se musí ohýbat, dokud je mladý. Na Napolách byla z chlapců vychváváno budoucí elita. Na začátku je ve filmu jedna výstižná scéna, která si jen sama o sobě zaslouží přinejmenším 5*. Je to scéna uvítání ve škole, s patřičným německým nacionalismem, kdy všichni zpívají oslavnou hymnu o svém Vaterlandu. Scéna je dokonale působivá a jsem si zcela jistá, že v reálu před 60-ti lety byla taková věc působivá neméně... A film sám o sobě se sice tu a tam dopouští klišé, přesto díky vynikajícím hereckým výkonům Maxe Riemelta a Toma Schillinga nemohu jinak než za 4*. A navíc je tu i překvapivé jméno na postu režiséra - nečekala bych, že režisér prcičkovitých filmů "Holky to chtěj taky" etc. natočí něco tak vážného jako je Napola. (30.09.2005)

Že je ten film předvídatelnej, to je slabý slovo. Ten film prostě pochoduje po nalajnovaný čáře od první do poslední minuty jak člen Hitlerjugend. Já jsem možná blbej, protože třeba nechápu filmy od Lynche nebo od Kubricka, ale tady jsem hned od začátku naprosto přesně věděl, co z toho nakonec vyleze. Nicméně i tak to podle mě stojí za vidění, protože ten film prostě na ty necelý 2 hodiny zabaví. A to je hlavní. Docela mě překvapilo, když jsem zjistil, že režisér měl před timhle na kontě v podstatě akorát Holky to chtěj taky. Já teda proti týhle poněkud hloupý teen-komedii nic nemam, ale nečekal bych, že hned další jeho film bude vážný drama. Pro mě lepší 3 hvězdy. (15.05.2013)