Taká zvláštna rodinka

Typický představitel cyklu „smart cinema". Výstřední postavy, sarkastický humor, ironický pohled na tradiční rodinné hodnoty, dysfunkční rodinné vztahy, epizodická struktura. Neboť jde zároveň o film Wese Andersona, je epizodičnost zvýrazněna dělením do kapitol (plus prolog a epilog), kompozice připomínají obrazy (tableaux shots), z nichž každý lze pro jejich vypiplaný design a množství vtípků v mizanscéně rozebírat mnoho minut, geometricky přesné pohyby kamery se střídají se „spontánními" sekvencemi snímanými ruční kamerou (podobně vedle sebe Anderson staví scény jako z grotesky a realistické násilí, v jehož důsledku jde skutečně o život), citují se zde slavné filmy, v podkresu neustále zní zpola vážně využívané skladby známých hudebníků a děti se mnohdy chovají dospěleji než dospělí. Celkem bych souhlasil s názorem, že jde o Andersonův film s největší vypovídací hodnotou, protože v něm režisérovo hračičkovství nezastiňuje vážná témata, o kterých pojednává. Osobně si každopádně myslím, že se jako režisér doopravdy „našel" až v Životě pod vodou. 80% Zajímavé komentáře: Aquarius, Callas, wipeout, Martass21 (10.07.2005)

Ingrediencie scenáristických nápadov, ochutené o atypický vizuálny štýl + čerešnička na torte v podobe obsadenia hercov na vysokej úrovni, tak s týmito surovinami pečie americký „Pekár” i režisér Wes Anderson už od nepamäti, a zakaždým ukuchtí absolútnu delikatesu, na ktorej si zvyčajne veľmi pochutnávam! Síce občas zabudne pridať prášok do pečiva, ako napríklad teraz, ale aby som len nekritizoval majstra od kuchyne, niekedy zase pripraví hotovú pochúťku s názvom - “Až vyjde mesiac”... _ Jednoducho je všestranný, väčšinou pracuje na jednej a tej istej téme, ktorú si vie spracovať rôznymi spôsobmi. Sledovať rodinu Royala Tennenbauma je balzamom na dušu, i keď okrem neho, nikto nejaví prílišný zápal po dobrej nálade, dalo by sa povedať, že sú poznačení všelijakými traumami z minulosti, z ktorých sa nakoniec spamätajú, znovu vykročia tou správnou nohou do nového dňa, ale pokiaľ tomu tak bude, Royal zažije „najhoršie” dni svojho života ? V podstate, sám si za to môže ! Vskutku, dosť ma to bavilo, sršalo to najdôležitejšími aspektami každého filmového diela, ktoré musí mať niečo do seba, a veru, že i malo ! Každému to zachutiť nemusí, ale pre tých jedincov, ktorí obľubujú takéto „dobrotky” , tak pevne verím, ako sa budú po spapaní oblizovať, zmyslový orgán bude mať zase neukojiteľný apetít, a tak vám teda zaželám - bon appétit... ! (02.03.2019)

když jsem ten film viděl prvně, mohlo mi být 13, nesnášel jsem ho. Když jsem ho viděl podruhé, notně starší a chápající, co je filmový styl, považoval jsem ho pořád za slabšího Andersona. Když jsem ho viděl potřetí, tak jsem mu takřka propadnul. Sice za nejlepšího Andersona pořád (zdaleka) považuju Život pod vodou, ale tohle už pro mě není jen polotovar před vrcholem. (11.12.2009)

Wes Anderson nie je americký režisér. Čím nenarážam na to, že je z Texasu. On skrátka netočí po "americky". A to aj s ohľadom na tamojšiu tzv. "nezávislú scénu" (...stále závislejšiu na sebe samej). Táto jeho ojedinelosť je práve v prípade The Royal Tenenbaums asi najvýraznejšia. Toto by fakt mohol pokojne byť kanadský alebo akýkoľvek (ehm... skoro akýkoľvek) európsky film. (25.04.2022)

Já mám pocit, že se Wes bohužel stává (mým) dalším Guyem Ritchiem - oba dva si dokola pořád točí ten svůj fetiš... a někdy jim to baštím a někdy ne. Pardon, ale o čem tohle bylo, jsem vůbec nepochopil, nebavilo mne to a už nikdy v životě to vidět nemusím. A je mi jedno, kolik Murrayů nebo Wilsonů do toho nacpe... 40% (12.03.2022)