The Starfish
Obsahy(1)
Film je surrealistický, nemůžeme tedy, samozřejmě, mluvit o jasné a logické dějové linii. Některé interpretace však uvádí, že film má děj následující: Zamilovaný pár je vyrušován okolními vlivy - mořskou hvězdicí, vlakem atd. Pár se na konci filmu rozejde. Žena odchází s jiným mužem a její bývalý přítel nachází útěchu u mořské hvězdice. (Phaedra)
(viac)Recenzie (20)
Film, ktorý má svoje čaro. Rozostrená kamera, ktorá budí dojem toho, že sa na všetko čo sa deje pozeráme spoza hrubého skla vytvára zvláštny kontrast medzí tým čo je reálne a medzi tým čo reálne nie je. Lenže čo je čo? Hra Man Raya z obrazmi a symbolmi je pôsobivá, ale narozdiel od Buňuela sa v nich stratíte priveľmi rýchlo. ()
Můj první Man Ray, jsem trochu zklamaná. Sice je zajímavé rozlouskávat avantgardní hrátky se symboly, je tu nevšední stírání hranice snového a reálného plus asi tři opravdu netradiční momenty. Přesto, když se řekne surrealistická fantazie, vybaví se mi něco obtížněji uchopitelného a náročnějšího, než je tento film. ()
Hudba u tohoto filmu je mimořádně skvělá, ale chce si to pustit taky bez ní. Moc pěkné obrázky. Ta škvíra otvíraných a zavíraných dveří! Pak se vždycky jde po schodech do postele. Básním nerozumím, ale ženské pohlaví jsem tu viděl všude možně, teda kromě těch komínů. Tady vnímám subtilizovaný prakult kundy a jeho ambivalence, kdežto v Anamnesis problém ne/možnosti vztahu (a jeho ambivalence). ()
Žena je krásná skleněná květina, nebezpečná mořská hvězdice, slavík v krepovém závoji, bojovnice překonávající smrt ... Sen je moře, iluze, vlnění, touha ... Ty nejsi sen, ale sen je někdy ty. ___ Dnes již klasické fotografické obrazy a symboly, které ale pořád jsou řadově lepší než celofánová a kartónová animace v Nauce o snech. Po dosažení vrcholu následuje sestup, po dosažení hranic fantazie následuje zmatenost. Možná jsme již dávno dosáhli hranic vrcholu, pořád ale sníme své sny. ()
Zde je zkrácená verze s vokálem Elizabeth Fraser (Cocteau Twins). http://www.youtube.com/watch?v=xrxRLps55Bg Přiznám se, avantgarda mi příliš nevoní, spíše se nad ní občas shovívavě usmívám; zřejmě jsem se zasekl pár let před jejím vzplanutím... Nestydím se za sentimentalitu, v této verzi pro mě konečně dostává forma obsah. Nadpozemská krása. A teď si mě, milí avantgardisté, klidně ukamenujte... ()
Reklama