Waterloo

Impozantní bitevní rekonstrukce od nadšenců, o tom žádná, ale jako svébytný film tolik neobstojí - výstavba před střetem se vleče, nejste-li předem v obraze a chcete se zorientovat v konfliktu, charakteru a motivaci jednotlivých postav vojevůdců, nahlédnout do mocenských poměrů, velká spokojenost vás tu nečeká. Jinak solidně obsazená a pěkná cesta do doby, než staré romantické představy o válce nadobro smetl tvrdý efekt průmyslové revoluce. (30.08.2021)

Tento film rozoberá život jedného z najväčších stratégov Napoleona, aby som bol presný, len jednu časť jeho života a nie tu najšťastnejšiu. Narodil sa aby vládol a viedol vojny a viedol ich asi z každým. Film sa venuje všetkému možnému ako napríklad aká je nálada vo vojsku alebo plesové radovánky a vojnový konflikt nikde až do hodiny dvadsať kde prišla jedna z najdlhších vojnových scén aké som videl, lebo trvala skoro hodinu. Je jasné, že film sa pripravoval na ňu a len ona bola najdôležitejšou častou vo filme. Tá scéna bola veľkolepá a mala úžasnú výpravu, parádne kostýmy a pri niektorých pasážach tuhla krv, také boli dojemné. Ako to vyzeralo na 3* tak postupom sa stupnica zasekla na silných 4*. (07.09.2015)

Konečně! Konečně jsem našel historický snímek, který nastavil laťku tak vysoko, až se to zdá nepřekonatelné. Konečně jsem mohl docenit ruské filmaře ve vší své kráse. Na úvod se trochu poohlédnu za hereckými výkony. Christopher Plummer jako Wellington a můj oblíbený režisér Orson Welles jako Ludvík XVIII jsou opravdu vynikající, ale největší dojem na mě (překvapivě) udělal Rod Steiger, jemuž jsem postavu Napoleona věřil a věřil jsem i v to, že takový opravdu tento duchem velký, ale vzrůstem malý válečník byl. Hlavně v první půli platí, že každá věta od Steigera samotného je sugestivní. Než se přejde do akce, je hlavním tahounem právě on. Přejděme dále - stejně tak jsem věřil, že takto, jak jsem mohl vidět, bitva mohla skutečně vypadat. Aby také ne, když bez použití počítačů, tehdy neexistujivších, dokázal Bondarčuk natočit jednu z nejlepších davových scén v dějinách filmu. Během sledování se mi při tom tajil dech a přidávám se tímto k některým uživatelům, kteří tento fakt již ve svých komentářích zmínili. Technická kvalita, hlavně použití kamery, je stejně vynikající jako u již zmíněného Wellese (mám na mysli pochopitelně jeho nejslavnější dílo Občana Kanea). Scény snímané z letadla dělají dokáží v diváku vyvolat již zmíněné přesvědčění, že bitva je reálná. K podivení samotnému je fakt, že film ve své době propadl a znemožnil tak velikánu jménem Stanley Kubrick natočit svou verzi - mohlo to být jistě zajímavé. Ale nad tím nemá cenu přemýšlet, Kubrick byl autorem mnoha dalších veleděl a hlavně důležité je, že tomuto filmu uděluji pět hvězd hlavně za druhou polovinu - vykreslení bitvy samotné - a komentář zakončuji konstatováním, že bych tento film doporučoval a prosazoval jako učební pomůcku do dějepisu, tří vyučovacích hodin by mě líto nebylo. Taky bych ještě dodal, že je opravdu těžké napsat nějaký komentář, když to nejlépe za mě, a vlastně za všechny popsal velmi barvitě PaRi. Víc netřeba dodávat. Asi jen to, že stejně jako u mnou zbožňované Vesmírné odyssey či mnoha dalších filmů je Waterloo něčím, u čeho zapomenete na běh času. (15.02.2009)

Pro milovníky bitev luxusní záležitost, pro nás ostatní zajímavé ve své velkoleposti aneb Dva tisíce koní sovětského jezdectva to jistí. 1) K pochopení zobrazovaných událostí je třeba předem nastudovat historii bitvy, jinak se divák bude zmítat od jedné velkolepé scény ke druhé. 2) Film ve své době u diváků propadl - jasný důkaz toho, jak se divácká přízeň občas míjí s kvalitním dílem. Ovšem mě film taky moc nezaujal. Jako ilustrace historické události je ovšem skvělý. 3) Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won. (17.09.2016)

Bondarčuk co se velkoleposti a důrazu na detail týče má konkurenci jedině sám v sobě. A to je svým způsobem chyba, protože Waterloo je v zásadě naprosto stejně pojaté i servírované jako třetí část Vojny a míru s bitvou u Borodina. Od režiséra Bondarčukových kvalit bych přeci jen čekal něco jiného než co již jednou nabídl. A že to umí i jinak dokázal právě ve Vojně a míru, kde co bitva, to zcela jiný šálek kávy. Aby ovšem nedošlo k omylu, toto mé hnidopišské povzdechnutí bere za své ve světle neskutečné práce kamery a celé druhé poloviny s bitvou samotnou. Naprosto geniání je především "strategický" nadhled. Podivuji se, že to snad až na Stonea v Alexanderovi nikdo nezopakoval. Opravdový problém je tedy pouze v Rodu Steigerovi, který Napoleona příliš nezvládá. V abdikační předtitukové scéně zbytečně teatrálně tlačí na pilu a je tak mnohdy spíše karikaturou Bonyho než jeho nejlepším představitelem. I když i on rozhodně má své silné momenty. Krom toho naprosto nechápu jak jde dohromady "rovnice" Bonaparte + Bondarčukova snaha o naprostou historickou věrnost i toho nejposlednějšího stébla trávy + angličtina(!). Přesným opakem Steigera jsou pak Welles (navzdory minimu času na plátně) a Christopher Plummer, který již od začátku nemohl být lepší. (25.02.2010)