Muž, ktorý nebol

Au!!!! Billy Bob Thornton je holič, neseká hlavy jako Sweeney Todd, ale on bodá.. teda bodne...jednou...naposledy. Člověk, který má život k uzoufání nudný a pořád černobílý (doslova). Přesně jako tenhle pán, jsem si při sledování filmu připadal i já. Coeni to mysleli dobře a měli to i promyšlený, jenže ono to je k uzoufání nudný a hlavně strašně dlouhý. Při scénách jako byla například ta v soudní síni, jsem se naprosto dokonale připejkal ke gauči a v závěru už jsem se rozpadal na malé kousíčky. Bohužel to ani nezachránila fantastická Scarlett Johansson, které pořád dřepákovala za klavírem a ani neměla možnost se pořádně předvést. Černobílé zpracováni alespoň trochu povzbudí, ale nemění nic na faktu, že jsem se při sledování připadal pořád ubimbanej. Jestli od vás očekávám facky? No samozřejmě, že ano.... (20.03.2008)

Jakožto neznalec filmů bratří Coenů, kterému prošla rukama nepatrná část jejich filmografie – navíc ty nejméně stěžejní díla – jsem si občas při sledování Muže, který nebyl připadal jako Alenka v říši divů. I když, ty divy Scénář je sice na první pohled obyčejný, „hrabe“ se ve všemožných brakových vodách, ale celek? Naprosto jedinečný. Tolik dějových zvratů, každá situace vždy vyústí do protisměru zavedené logiky Režisér Joel Coen vše navíc vypráví v pomalém retro stylu 40. let „poválečné“ Ameriky, kdy se jako pečlivý průvodce „zastavuje s divákem“ v každé scéně a v pečlivém rozboru mu detailně představuje hrdiny a jejich rozmanité charaktery. Edův popis seznámení se se svou ženou – včetně té „pauzy“ – je brilantní. Za kamerou stojící Roger Deakins pracuje se svým nástrojem á la jeho předchůdci z let 40. a když vám k tomu hraje decentní klavír zalitujete, že v té době nežijete. Ne, litovat nebudete, protože strohý popis Edova života znechutí nejednoho diváka. Že je Billy Bob Thornton výborný herec vím, ale že je ultra geniální, jsem si musel dokázat až tady. S věčně rozžhavenou cigaretou chodí, mluví a koná v tak stylovém provedení, že máte chuť jít a toho chlapa pozvat na sklenku, nad níž byste společně zanadávali na život. Muž, který nebyl je přesně tím filmem, který nulová očekávání proměňuje ve zlato. Víc, víc! (28.06.2005)

K filmu jsem přistupoval s nedůvěrou. Abych pravdu řek, tak mi neni zrovna moc po chuti, když někdo v roce 2001 natočí černobílej film. Navíc hned na začátku je zpomalená scéna, do toho ta klavírní hudba... Měl jsem obavy, aby to nebyl ukázkovej případ vítězství formy nad obsahem. Ale moje obavy se naštěstí nevyplnily a já jsem se zase po delší době dočkal skvělýho filmovýho zážitku. Dokonce jsem si to pustil asi po hodině hned znovu, což se mi opravdu moc často nestává, abych se na film podíval hned 2× po sobě. Výborná atmosféra, naprosto přirozený herecký výkony a pro Coeny několik typickejch zvratů v ději. To dělá z Muže, který nebyl (aspoň pro mě) druhej nejlepší film od Coenů (nejlepší je Big Lebowski). A že těch dobrejch filmů už natočili hodně. Jinak černobílá tam vyloženě seděla, v barvě si to nějak nedokážu ani dost dobře představit. Můžu chválit v podstatě cokoliv, těžko hledat na filmu nějaký chyby. Po delší době dávám bez nějakýho velkýho rozhodování 5 hvězdiček. Dost mě překvapuje, že tohle neni v TOP 200. (04.09.2008)

Skvěle natočený noir film. Výborná režie, výborný B.B. Thornton v hlavní roly, výborný námět i hudba a zvláště kamera. Tak proč to není celkově za 5? Film má skvělý rozjezd s i následující dění má spát. Bohužel v poslední třetině filmu už nejsou žádné opravdu překvapivé momenty a je to docela nastavovaná kaše. Také si myslím že film měl skončit havárií auta několik minut před koncem a ne tak jak dopadl ve skutečnosti. (09.07.2006)

Trochu drsný příběh o tom, že žádný život není tak marný, jak se zdá a nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. ____ Když se podíváte do zamyšlené tváře Eda Crane (Billy Bob Thornton), značně nekomunikativního samorosta, říkáte si, že s tímhle týpkem to nebude jen tak. Je jasný, že nás ještě hodně překvapí a to se také celý film děje. Ačkoli se to nezdá, po nějakém čase začne Crane od života chtít více než jen sříhat lidem vlasy. Citelná snaha o únik z celoživotní unitarity, která je ve tváři skryta, se následně má projevit činy. Pak už jen stačí sledovat, jak může vypadat americký sen v praxi. Za hlavní taháky filmu považuji originální způsob vyprávění společně s téměř vzorovými typovými charaktery vedlejších postav. Černobílou kameru lze vnímat jako poctu noir filmu s odpovídající atmosférou. Naopak 50. léta jako retro podívaná ubírá na autenticitě. Poněkud zbytečná věc, bez které by byl film aktuálnější a údernější. 76% (18.07.2012)