Neznesiteľná krutosť

Coenové jdou dolů a ztrácejí smysl pro humor, už nejsou cynicky a osobitě vtipní, ale úplně stejně vtipní jako řada jiných režisérů romantických komedií... Kdybych srovnával s jejich ostatními filmy, šel bych asi s hvězdičkou dolů, pokud ignoruji, že za filmem stojí mé milované bratrské "režijní" duo, je to taková slabší čtyřhvězdičková záležitost... Jen ten geniální vtípek se záměnou levé a pravé ruky se opravdu povedl, díky za něj. (27.04.2004)

Romantická komedie naruby. Žena, která rozvodů využívá k získání peněz, a rozvodový právník, který nikdy neprohrál - připadá to snad vám jako typické postavy z romantického filmu? Nesnesitelná krutost je (naštěstí) mnohem více komedie než romantická. Ale velmi dobrá komedie, při jedné scéně zaručeně vybuchnete smíchy. Obsazení vévodí příjemný George Clooney, v menších rolích potěší Billy Bob Thornton a Geoffrey Rush. 85%. (11.01.2004)

čistokrvná poločierna coenovská komédia - charakteristika, ktorá zaručuje zábavu v okruhu podivných postavičiek, bizarných scén (pričom tá s astmatickým vrahom na konci je jedna z mojich najobľúbenejších vo všeobecnosti) a svižného tempa - film, ktorý nemôže sklamať, aj keď nepatrí ku coenovským vrcholom (22.07.2005)

I když název filmu trochu evokuje krvavou "Coenovic" prvotinu nenechte se zmást. Ve výsledku se jedná o standardní jemně černou romantickou komedii a jeden ze slabších Coenových filmů. Převážnou část filmu zachraňuje šarmantní a jako vždy charismatický Clooney, kterému dobře sekunduje Zeta-Jones v pro ní netypické roli. Výrazně vtipných čátí je ve filmu minimum a i když jsem se nenudil není důvod abych to viděl znovu. (14.04.2009)

Je pravda, že bez Clooneyho, kterému tato vyhroceně komediální až sebeparodická poloha sedla překvapivě výborně a Zety-Jones, která je zde opravdu ikonicky snímaná (tehdy ještě po právu), by to byl pouze průměrný, lehce zlomyslný film. Osobně mě hodně bavila ještě do absurdna vytahovaná linie o Masseyho smlouvě (a jejím trhání), naopak za neuvěřitelně otravnou, tisíckrát viděnou scénu s Clooneyho vrcholně trapným proslovem a ještě trapnějšími prostřihy na tupé, malomyslné ksichty jeho posluchačů (měly působit zamyšleně a oduševněle, uvědomujíc si svůj dosavadní mrzký život) a následným klišovitým "postupným" potleskem, by si milí bratři zasloužili pořádný výchovný záhlavec. Tohle se nedělá! Žádnou podvratnost jsem tam totiž nepostřehl, stejně jako v občas nepříjemně patetické Burwellově hudbě (která měla asi upomínat na klasický Hollywood - Alfred Newman, Dimitri Tiomkin), ale nefungovalo to. (08.04.2014)