O Honzovi a Barušce

Velmi jednoduchá pohádka s nepříliš rozvinutým dějem, která i při vší jednoduchosti působí mile a sympaticky, za což mohou především pěkné písničky a herecké obsazení. Jiří Vondráček je příjemně neokoukaný, Naďa Konvalinková půvabná, Josefu Kemrovi postava úlisného dědka rovněž sedla a trio nenažranců (Oliva, Pavlata, Jandák) je nezapomenutelné. 60%. (29.12.2014)

Velice chytlavé písničky, rozumná stopáž a nejen na pohádkové poměry opravdu ohavně slizký Josef Kemr. To jsou asi největší klady. Jinak mě překvapilo, kolik toho v pohádce chybělo (první útěk od dědka, nějaké jeho potrestání...) - skoro jako by to byla vina onoho senilního dědečka vypravěče v nezaměnitelném podání Františka Kováříka. (26.12.2013)

Tak ano, pohádka mého mládí, veselé písničky, ubrumlaný strašidelný dědek... Ale ten děj je takový nijaký. Honza jde do světa, a první chalupa, do které zapadne, i když se měl Černému lesu vyhýbat, obsahuje kouzelného dědka. Ten dokonce zná Honzovo jméno a odkud pochází. To zdůrazňuju proto, že konec je takový divný - protože dědek potom najednou neví, kde Honzu s Barunkou hledat, když ti od něho utečou. Prý běhá po světě a nemůže je najít. A předtím věděl, odkud Honza je, a jeho jméno, a tam ho nenapadlo hledat? Navíc zápletka vlastně taky není. Dědek zavřel hezkou holku a dokud ta nesvolí ke svatbě, bude zavřená. Honza pak čirou náhodou sesbírá pár kouzelných předmětů, a hotovo, ani se nemusel snažit. Konvalinková je roztomilá, Vondráčkovy písničky příjemné a veselé, Kemr dokonalý, ale člověk dokouká a říká si, no a co jako? O čem to vlastně bylo? (01.01.2014)

Jedna z televizních pohádek mého normalizovaného dětství, kterou letos ČT nasadila hned po Zemanově vánočním "poselství". Thriller o úchylném dědkovi, který unese místní dívku a drží ji v zajetí ve své "chajdě malované", se na konci ideologicky překlopí. Závěrečný song Mlýn klape svou totiž říká, aby člověk makal, těšil se z každého dne, o ničem nepřemýšlel, oddával se sexu ("ať už s Baruškou, nebo s tou, co máš rád")... a hlavně nepodepisoval nic podobného Chartě. (26.12.2015)

Hezká pohádka, sympatický Vondráček, výborný a skvělý Kemr, chytlavé písničky, některé mi v uchu zní ještě teď. Škoda jen že moc nesedí Nadě Konvalinkové do pusy, ani ten hlas k ní moc nepasuje. Táta Augusta a máma Holišová mají jen pár vět, ale to jim zcela stačí na vytvoření skvěle prototypických rodičů. No a vypravěč Kovářík? Nu, ten je přece tak roztomilý, ju? (09.02.2013)