Fargo

Trochu mě překvapuje, jak moralisticky tento film většina z vás vnímá. Já ho vidím jako absurdní černou komedii (to už bylo řečeno), která ovšem oproti běžné černé komedii nasazuje mnohem civilnější tón. Úspěšně se vyhýbá všem klišé. Násilí je z části výsledkem nešťastné shody okolnosti a z části nutnosti. A zobrazení násilných scén vyznívá zároveň realisticky a surreálně. Surreálnost vyplývá z životní reality a tím nám ji jakoby odhaluje jako absurditu. Spíše než, že se film snaží odhalit smysl smrti či života, mám pocit, že poukazuje na jejich nesmyslnost. (23.02.2005)

Další z filmů, co je natočen jinak, než se obvykle točí ostatní filmy, to ale přece neznamená, že to je geniální dílo. Nevím, co si o tom mám myslet. Představte si Pulp Fiction bez skvělých hereckých výkonů a super hlášek. Dali by jste Pulp Fiction 5 hvězd, jenom kvůli tomu, že děj filmu je popřehazovaný ? Myslím, že ne. A tak nějak vypadá Fargo. Prostě tomu něco chybí. Co je na tom tak geniálního ?? (09.03.2009)

Přesně tak, zputniku: "Události nabírají směr, který si vlastně nikdo nepřeje.“ Právě proto mi to připomnělo Zbytečnou krutost. Čekal jsem něco v tom stylu, taky jsem se částečně dočkal, ale nebylo toho moc. Málo krvavé? Málo kruté? Ovšem smysl filmu vystupoval na povrch čím víc se blížil konec. Závěrečný monolog šerifky. Carter Burwell. Dva největší klady. (17.08.2005)

„Co myslíš, že udělají s mámou?“ - „Neboj se. Nic jí neudělají. Jenom chtějí peníze.“ - „Co když se něco stane?“ - „Nic se nestane. My se s dědou postaráme, aby to dopadlo dobře.“ Když nutně potřebujete peníze, nechat fingovaně unést svou manželku nemusí být tím nejlepším nápadem. Jeden totiž neví, co všechno se může pokazit. A tady se toho pokazilo hodně…Tak jsem se po delší době osmělil a dal šanci Coenům. A nevím, jestli to tak budu mít s každým jejich dalším snímkem, ale Fargo mě z jejich tvorby oslovilo zatím nejvíc. Černý humor a fungující krimi zápletka byly moc fajn. Ovšem film jsem si užíval hlavně kvůli postavám. Sympaťačka McDormand a její těhotná, věčně hladová policistka, Stormareho nemluvný psychopat, Buscemiho „srandovně vypadající“ až příliš hovorný hajzlík, Macyho ubožák (charakterem i situací)…všechny z nich je radost sledovat. A překvapilo mě, jak rychle mi film utekl. Hodnotím solidními 4* a zároveň mě snímek naladil na to, abych zkusil stejnojmenný seriál, i když ho Coeni „jen“ produkovali. (14.07.2019)

Hulvátsky patetickej, buranskej nátěr, a setsakramentsky účinnej. Selská logika, pokaždý pětkrát trpělivě zopakovaná, kdyby snad někdo neslyšel dobře napoprvý, ačkoli nic důležitýho se neříká. Všechno prostě jenom nad smaženými vajíčky, horkým kafem a mezi vaťáky a sněhulema spěje ke svýmu završení, stejně jako těhotenství, a stačí dělat si svý bez oslnivýho glamouru a na zbytek počkat, protože boží mlejny melou hlavně mezi prosťáčkama a nejnebezpečnější věty jsou ty bez plnovýznamových slov: ou jéah, aha-a! ***** Mimochodem, skvěle vybalancovaný výsměch i pocta vidláctví, obracející hroty vidlí i vůči všem sofistikovaným thrillerům, načančaným zápletkám a oslavám hrdinství, když se tu předvádí, že stejný mechanismus šlape prostě v každém prostředí, jen někde se s tím míň nadělá: těhulka milá ženuška a shodou okolností místní policistka jde bez cavyků sama s pistolí zatknout zabijáckého Frankensteina, kterýho bez cavyků vystopovala a kterej právě na samotě u lesa dělá ze svýho parťáka jelita, protože to holt k její práci patří, a čím dřív s tím pohne, tím dřív bude doma, aby se mohla stulit k paťatému mužíčkovi a sledovat na National Geographic příhody ze života hmyzu, protože mezi všema těma rekvizitama obalů od čipsů, vyšívaných deček a mastných pohlazení má pocit nefalšovaný jistoty domova a ví svý, aniž by o tom uměla rozvitýma větama vyprávět. ***** A hlavně: tohle je poprvé, co pamatuju, aby úvodní předznamenání, že nějaký film je natočený podle skutečné události, bylo organickou součástí jeho cynického humoru - bravurní je, jak to je hned na začátku jasné, ještě bez obrazu, jak to samotné prohlášení rozesmívá čistě tím, jak je formulováno, jakou patetickou melodií podkresleno a jak provokativně a sebejistě vyzařuje z plátna, na němž víme, že se bude odvíjet film bratrů Coenů, takže je rovnou jasné, že to je drsný vtip, který se celý filmem ponese, aby ho správně zabarvil: a taky že ano, s každým dalším záběrem rozměry toho cynického žertu úctyhodně nabývají a palčivě nabírají na síle, připomínáte-li si během sledování, že "na přání pozůstalých byla sice jména postav změněna, ale z úcty k obětem byly jinak události zachyceny přesně tak, jak se odehrály". Geniální tah, který měl konečně koule někdo využít, a další políček filmovému průmyslu, který z podobných triků tak rád těží u senzacechtivého publika. (09.01.2015)