Milujte svojho zabijaka

Ani se nechce věřit, že George Clooney dokázal zrealizovat scénář největšího hollywoodského zázraku posledních let, aniž by zpatlal nekompaktní zmatenost. Zabiják má jasně definovanou pointu od samého začátku a otázkou není kam děj směřuje, ale jak. Jen s lehkou nadsázkou lze hovořit o životopisném filmu. Spíš čekejte „vážnou“ komedii ve stylu bratří Coenovic Farga. Zamýšlet se nad morálními pohnutky hlavního hrdiny můžete stejně lehce, jako jenom pasivně sledovat zábavnou show, jejíž vítěze čeká střídavě lednička a kulka mezi oči. Sam Rockwell tímto filmem definitivně prokázal svůj zpochybňovaný talent a přes jistou introvertnost svého charakteru dokázal otevřít celé své nitro, aby nás do něj nechal na deset desítek minut nahlédnout. Jeho komentář nás provází celým dějem, jeho nevýrazná tvář vám utkví v paměti a právě jeho zásluhou je mnohem jednodušší pochopit, co chtěla dvojka Clooney/Kaufman svým společným dílem říct. Á propos – režie, George Clooney je jedním z mála debutantů s rozpočtem, jehož výše ho převyšuje coby režiséra, ale hravost, kterou do tohoto projektu vložil, mnohé vynahrazuje. (Když vrchní kreslíř storyboardů J. Todd Anderson v televizním klání porazí své soky v podání Brada Pitta a Matta Damona, když se Chuck vrátí z jedné špinavé prácičky a doma jej přivítá manželka a zeď ovlivněná hnutím hippies, když v samém závěru dva chlápci vnášejí do kostela, kde zrovna probíhá svatba, rakev.) Je to fůra detailů přidaných jen tak pro radost, ale právě ony povyšují Zpověď nebezpečné mysli (mnohem logičtější originální název) nad naprostou většinu jiných debutů. Apendix: Pro info o skutečném Chucku Barrisovi (je to fakt TÝPEK) doporučuji tento článek 85% Zajímavé komentáře: Vitason, castor, Fr, JayKey (03.02.2006)

Řekla bych, že s filmem je to jako s jídlem. Když přidáte jednu ingredienci navíc, a to platí i pro něco hodně delikatesního, tak docela dobře uvaříte blaf. Takhle jsem to viděla celý film - že se tam těch chutí pere nějak moc. Na druhé straně za něco, co má takovou invenci, mi přijdou 3* málo, ale pokud si odmyslím Sama Rockwella - herce, který není manekýn, ale hrát sakra umí - tak ........ no raději si ho odmýšlet nebudu. (06.02.2006)

Asi "nejnormálnější" počin Charlieho Kaufmana, nové hvězdy zaoceánské scénáristiky. Ten miluje bratry Coeny i Marxovy, Monty Pythony, ale i Davida Lynche - je Žid, neurotický jako Woody Allen a po jeho scénáři sáhla někdejší televizní hvězda George Clooney, kterému posloužil jako černočerný debut. Ale postupně. Plachý introvert Kaufman použil mystifikační autobiografii Chucka Barrise, chlápka, který z povrchu zemského vymazal třiatřicet lidských osudů, zplodil řadu dementních show, miloval dobývání ženských klínů.. Clooney srší nápady, Barrisův život bilancuje tak, že cítíme, že prošel režiemi Soderbergha a bratry Coenovými. Kolegialita se projevila i při výběru herců (Matt Damon a Brad Pitt si střihli bláznivé miniroličky), kdy vedle vedlejších rolí femme fatale Julie Roberts a hipísácké přítelkyně Drew Barrymoore se stalo obrovským trumfem uvedení Sama Rockwella do světa velkých hlavních rolí. Jeho rejstřík je obdivuhodný, dokazuje, že je přesvědčivý i v dramatických polohách - i když člověk nezapomene na jeho veselé kreace v Život v sedmém nebi či v Zelené míly. Kamera je jinak prošpikovaná řadou filtrů, řadou zajímavých řešení nás překvapuje i samotný režisér!! (19.02.2006)

Clooney jako herec mě nikdy moc nebral, zato Clooney jako režisér - zírám. Úžasně hračičkovsky pojatá a občas geniálními hláškami okořeněná autobiografie jednoho podivného týpka a dokonalé herectví neméně podivného Sama Rockwella (mimochodem, pěknej zadek). Potěšila i menší role tradičně charizmatického Rutgera Hauera a naopak nepotěšila tradiční Julia Roberts. Ále co, díky tomu roztomilému závěru se snad ani nemůžu zlobit. (12.03.2007)

Charlie Kaufman a jedna z jeho Confessions of a Sick Mind, i když Clooney ji v tomto případě údajně změnil k obrazu svému. Apropo, pan režisér předvede spoustu skvostných nápadů (rošáda šálků, znečištění bazénu ze skákacího prkna), některé naopak vyšumí do šedivého ztracena, nicméně v něm už začala doutnat ta posedlost TV vysíláním, prostřednictvím které o tři roky později tak brilantně popřál dobrou noc a hodně štěstí. Co něco podobného natočit i u nás? Třeba takový Saša Hemala jako nelítostný zabiják BIS na volné noze… (10.11.2010)