Harold a Maude

Smrt - každý se jí bojí, a přitom je k ní každý odsouzen už narozením. Harold nám ukáže trošku jiný přístup k této životní událosit. Baví se jí, zkoumá různé její varianty. Přitom potká svou neuvěřitelnou životní lásku, Maude, která je od něj několik desítek let vzdálená, ale přesto je mu blížší, než všichni jeho vrstevníci. Na svou dobu určitě silně kontroverzní film, který je však natočen tak poutavě, že mu jen málokdo nepodlehne. (02.03.2009)

Harold se jako asi každý teenager zaobírá posledními věcmi člověka, inscenuje rozmanité formy sebevražd a chodí na pohřby lidí, které neznal. Maude se jako asi ne každá stařenka snaží vyždímat ze života poslední kapky legrace, sbírá vůně, vytváří podivné skulptury, krade auta a... chodí na pohřby lidí, které neznala. Jeden odmítá život, jaký mu nalinkovala afektovaná matka, druhá využívá toho, že jí už nikdo nic takového udělat nemůže. Ti dva mají cosi společného... Tehdejšímu americkému publiku se to ovšem nezdálo, film vzbudil značné pohoršení a hysterii. Teprve po letech se stal součástí zlatého fondu. To se tak někdy stává, že film předběhne dobu... 80 % (19.04.2005)

...pre chuť do života v tej najviac čistej a nezištnej podobe, pre chuť (s)poznávať a (za)milovať sa a byť (za)milovaný. Pre cítiť sneh, voňať trávu, dotýkať sa oblakov..uf, začínam byť opäť unesený.. odlietam, navždy s Vami, drahí H&M!! * * * * * HAROLD: You sure have a way with people. MAUDE: Well, they're my species! * * * * * (11.01.2009)

Harold je mladý muž, který se už jako dospělý narodil. Tak trochu zvláštní osobnost, samotář se sebevražednými sklony. Nejlépe se cítí na pohřbeh a nebo se smyčkou kolem krku. Zachrání ho energická stařenka Maude, se ktorou se seznamuje na pohřbu (no kde jinde) a nekonečný shluk zábavných situací a zážitků může začít. Dva excentrici představují dokonalý model protikladů, co se přitahují. Přátelský vztah pomalu přerůstá v něco víc, ale to v tomto snímku vůbec není podstatné, protože na to film neklade až takový důraz. A i když v roce 1971 byl tento film asi hodně silná káva právě kvůli tomuto nekonvenčnímu vztahu, dnes už je spíše vnímaný jako 'oslava života' aneb 'najdi něco, co tě v životě dělá šťastným a drž se toho'. Mě se tento originální a netradiční strašně smutný a zároveň pozitivní snímek velice líbil a úžasný soundtrack je jen sladká tečka za něčím, co prostě baví. Tyhle lehce nerealistické filmy o podivínech, kteří působí opravdověji než většina lidí, to já prostě můžu. - "I haven't lived, I've died a few times. I decided right then that I enjoy being dead." (17.02.2019)

Spouští se titulky, hraje nezapomenutelná hudba a mně se chce žít, chce se mi zpívat a chce se mi dělat všechno, co mě napadne a všechno, co jsem v životě nedělal včetně přesazování stromků nebo hraní na benjo, protože to všechno mi teď přijde neodolatelné, sladké a směrodatné. Ashby navíc geniálně rozděluje emoce do dvou zcela odlišných, ale významově stejně silných linií. V domě, kde se odehrávají neodolatelné sebevražedné pokusy a názorové konflikty s matkou divák neví, kdy se přestat smát, zatímco když je Harold s Maude, dostal jsem kromě smíchu i melancholickou a velmi silnou romantiku, která je ve své věrohodnosti o to naléhavější. A ve chvíli, kdy titulky pokračují a já téměř nevidím skrz slzy, které jsou důsledkem všech možných emocí, přichází na pódium o 35 let starší Harold - Bud Cort - a já vím, že na tuhle chvíli nikdy nezapomenu. (04.07.2007)