Aberdeen

Na Aberdeen se hezky kouká, jinak ale svůj severský původ nezapře (doslova): je studený jako psí čumák. Samotný neoriginální příběh je oživován množstvím zajímavých situací, které bohužel jako vedlejší efekt přinášejí emocionální plochost. Titulní postava je nádherná ženská a ráda chodí před kamerou nahá, což nezabrání dojmu, že je tak trochu kráva - k závěru mi čím dál sympatičtější byla spíše postava Skarsgardova alkoholika. Samozřejmě, neutralita postav na polích dobra a zla byla záměrem, nicméně zajímavé stejně nejsou... jejich jediná zajímavost plynula spíše z určité nevěrohodnosti (neustálá Kaisina agresivita/Tomasova odevzdaná pasivita, v některých chvílích působící až křečovitě). Ve výsledku vím, co tvůrci chtěli říci, ale jakmile se objevily závěrečné titulky, šel jsem si udělat večeři a s hlavou zcela prostou myšlenek jsem jí snědl. (21.07.2008)

Road movie je dost pofidérní žánr - v naprosté většině případů dopadne jako nesourodý slepenec okamžiků bez dramatického oblouku a pointy. Právě proto přitahuje jako magnet scenáristické břídily, kteří si můžou splácat dvouhodinový, bezkoncepční tok myšlenek a říkat tomu "záměr". "Aberdeen" patří k těm nečetným šťastlivcům, kterým se z té potenciální nehody podařilo vymanévrovat - i když to bylo párkrát o fous. Hodně mu v tom pomohly bezchybné výkony Leny a Stellana v hlavní roli a uhrančivá Preisnerova hudba, hlavní linku příběhu zajímavě obohatila postava dobráckého řidiče kamionu (Ian Hart). Mínusem je trochu nedbalá psychologie Kaisy, která v jednotlivých segmentech "nelícovala" (trochu zmatený motiv s prací a šéfem, naprosto zbytečná a rušivá opilecká scénka v autě a v nemocnici). Po škobrtnutí v závěrečné čtvrtině ale přichází poměrně silný, i když trochu kýčovitý konec, takže plná spokojenost. Dobro došli na Jadran. Uzavřu kruh: Je jen málo road movies, na které mám chuť se kdykoliv podívat ještě jednou - tohle je určitě jeden z nich. (08.03.2014)

Nejdřív jsem si říkal, že to bude trapas nebo jeden z těch filmů Filmovýho klubu ČT, na který se sice rád kouknu, ale už nikdy více. Trapas to sice nebyl, ale to druhý je pravda. Bavilo mě to, hlavně ty alkoholické excesy a neustálé hádky mezi těma dvěma. Rušivej element byla určitě matka, nejen svou filmovou účastí, ale i herečkou. Myslím si, že kdyby tam vůbec nebyla, tak by to bylo zajímavější. Jinak potěšilo mě, že hned den po jejich shledání umřela. Škoda toho dojemnýho konce. Lena Headey se mi líbila nejen svým vzhledem (to její jakoby pozvednuté obočí jí dělá fakt sexy pohled) (ty scény, kdy nestydatě ukázala kozenky taky nebyly k zahození), ale i po herecké stránce. (07.06.2007)

Typicky skandinávské téma alkoholismu, s typicky brutálním ztvárněním (otec alkoholik, dcera, co se taky umít pořádně napít respektive sjet kokainem ... ), se zřetelnou dávkou nadsázky až sebeironie. Prostě něco extra. A je jedno, že to není tak úplně syrová realita, vždyť se nejedná o dokument, takže si film může dovolit -tady hodně negativně zmiňovanou- "vykonstruovanou" zápletku. Těžiště a poselství tohoto filmu netkví v této zápletce, nýbrž v pocitové rovině filmu. A to, že se lidičky v tomhle filmu chovají absurdně, vždyť o tom to je! (20.01.2006)

Ústredné duo je vynikajúco obsadené a Skarsgård aj vynikajúco hrá. Lena je tiež dobrá, no vystačila by si len so sexepílom; Skarsgårda aj tak neprehrá. Preisnerova hudba tradične emotívna a nájde sa pár silných okamihov, ktoré utužujú dojem z kvalitného filmového zážitku a hereckého koncertu jedného herca. Celkovo veľmi dobrý nadpriemer, ale dalo sa to podať trochu záživnejšou formou. 75% (21.04.2013)