Aberdeen

„Jak se menuješ?“ - „Kaisa.“ - „Kaisa…to je hezký jméno. Co znamená?“ - „Zeptej se jeho, to on měl ten zkurveně skvělej nápad.“ Téma mě nijak zvlášť nelákalo, díval jsem se hlavně kvůli režisérovi a hercům. Moland mě i napotřetí potěšil, a přestože Vzkaz v láhvi a Boj sněžného pluhu s mafií řadím výš, Aberdeen o mnoho nezaostává. Jednoduchý děj táhnou suverénně vpřed ústřední postavy otce a dcery. V případě Švéda jsem se dočkal potvrzení kvality a jeho alkoholik opravdu byl maximálně věrný, ale překvapila mě Lena Heady, nejen výkonem, ale i hlasem, protože takhle rozkošný přízvuk jsem zaznamenal snad jen u Kelly Macdonald (měl bych víc zapátrat v její rané filmografii). Jinak je tahle road movie dle očekávání dojemná, ale nezaznamenal jsem citové vydírání. Tu a tam se člověk i (hořce) zasměje, ostatně „sbližování“ dcery a otce je dost bouřlivé (a nechtěl bych u něj být osobně jako Clive). Hodnotím solidními 4*. „Určitě nepotřebuje doktora?“ - „Doktorů se bojí.“ - „Jak to můžeš vědět?“ - „Je jako ty. Bojí se všeho skutečnýho.“ (09.06.2019)

Na Aberdeen se hezky kouká, jinak ale svůj severský původ nezapře (doslova): je studený jako psí čumák. Samotný neoriginální příběh je oživován množstvím zajímavých situací, které bohužel jako vedlejší efekt přinášejí emocionální plochost. Titulní postava je nádherná ženská a ráda chodí před kamerou nahá, což nezabrání dojmu, že je tak trochu kráva - k závěru mi čím dál sympatičtější byla spíše postava Skarsgardova alkoholika. Samozřejmě, neutralita postav na polích dobra a zla byla záměrem, nicméně zajímavé stejně nejsou... jejich jediná zajímavost plynula spíše z určité nevěrohodnosti (neustálá Kaisina agresivita/Tomasova odevzdaná pasivita, v některých chvílích působící až křečovitě). Ve výsledku vím, co tvůrci chtěli říci, ale jakmile se objevily závěrečné titulky, šel jsem si udělat večeři a s hlavou zcela prostou myšlenek jsem jí snědl. (21.07.2008)

Dwejn říkal, že je to dobrý a jak už se stalo zvykem, spletl se, je to vynikající. Lena Headey nikdy nebyla má favoritka, ovšem zde ukáže nejen nádherná prsa, ale pořádnou dávku perfektního herectví, které nesklouzává k přehrávaní. Takže Leno, jestli je toto ta tvá TOP životní role, díky za ni, na Kaisu nikdy nezapomenu. Ach Kaisa, nebýt toho koksu, bezchybná roštěnka :) A těch hlášek, nezapomenutelných scén...sobové a naprosto perfektní sountrack. A i ten primitiv na hraně deliria je kulantně zahraný jakýmsi nesympatickým seveřanem. Vůbec nechápu, co se stalo... Nejsem dvakrát příznivec road-movie a vyloženě nesnáším filmy a alkoholicích, chlastu a rakovině. A zde je všehno tohle nemilé, co se mi jednotlivě příliš neslučuje se sledovatelností namícháno v neskutečně lahodný koktejl, kterým se s chutí budu opíjet pravidelně. Hlavně už se nemůžu dočkat projekce v zimním, nejlépe vánočním období. Pecka jako hrom a Kaisa :) (16.07.2014)

Nechápu, kde se stala chyba, ale já měl celou dobu pocit, že sleduju tuctovou a strašně průměrnou road movie, jejíž děj je mixem nejčastějších road movie zápletek (potomek smiřující se s rodičem (nebo naopak), nějaká ta romantika, někdo umírající na rakovinu), který navíc je plný klišé a zvratů vycucaných z prstu. Proč ta srážka chodce, proboha? Ta tam působí tak strašně nahodile, že jsem jen nechápavě kroutil hlavou. Proč drogy? Proč ta první scéna v nemocnici, kdy je Kaisa ožralá? Proč ten mladý kluk od Kaisy odešel? Ty incestní scény byly sakra co? Kdyby to aspoň působilo uvěřitelně, ale tady je to neskutečně umělé. Nehledě na to, že charaktery postav ani nejsou pořádně propracované, za celý film jsem se ani nedozvěděl, co přesně se v té rodině stalo, proč jsou všichni navzájem pohádaní a z jakého důvodu ani Kaisa, ani Tomas nechtějí vidět Helenu. Jo, dostal jsem pár náznaků, ale ty říkají tak strašně málo, že si z toho stěží můžu cokoli poskládat. Navíc alkoholik se takhle rychle fakt nevyléčí, to je dost naivní představa. A proč mezi sebou rodilí Norové mluví pořád anglicky jsem taky jaksi nepobral. Po filmařské stránce to je dobré, ten občasný humor to oživí a pár scén není špatných, ale ve výsledku je to pořád strašně tuctový film, který pro mě má víc mínusů, takže si ani ty slabé tři hvězdy nezaslouží, i když jsem je chtěl celou dobu dát. Pak ale přišel srdceryvný závěr ve věznici a já si uvědomil, jak nefunkční to celé bylo. Špatné drama, špatný psychologický film, snad jen ta road movie se na tom povedla. Ale to na víc jak lepší 2* není. (02.03.2021)

Taková syrová nezávislačtina o závislostech. S alkoholismem se prostřednictvím naprosto dokonalého výkonu Stella Skarsgarda do slova  a do písmene nesere. Jeho alkoholik  není nijak přikrášlovaná lidská plačtivá troska, která ačkoliv lítost vzbuzuje až v poslední řadě, tak je prostě otcem své dcery a jako diváka vás donutí Moland, a  právě zcela jinak než laciným dojímáním, s ním soucítit a v poslední scéně i těm silnějším (ale aspoň minimálně vnímavým) musí přejít mráz po zádech.  Headey jako dcera špatných rodičů rovněž vynikajicí a její vztek a bolest, kterou léčí tu větší tu menší špetkou kokainu jsem ji  žral i s navijákem.  Láska  je ... odpovězte si každý pochopitelně sám, jak je ctěná libost, já říkám prostě ... když ti na tom druhým záleží.  Tečka.  A pět hvězd. (09.10.2023)