Lovec jeleňov

Poprvé jsem to viděl, když mi bylo asi tak 16 nebo 17 let a tu svatbu jsem tehdy prostě nevydržel, takže jsem to nedokoukal. Teď jsem se teda odhodlal zkusit to znovu a musim říct, že ten začátek je opravdu záživnej asi jako Husákovy novoroční projevy. Pokud teda přežijete cca 1 hodinu svatby, následnýho veselí, slavení, chlastání a tancování + několik minut z výletu na lov jelena, což je taky pěkná nuda, tak se děj střihem přesune do vietnamský džungle a od týhle chvíle se to konečně rozjede a dočkáte se několika scén, který opravdu stojej za vidění. Celkově jsou moje pocity z filmu ale dost rozporuplný, takže 3 hvězdičky jsou tak akorát. Jestli chcete vidět film o válce ve Vietnamu, tak zkuste radši třeba Četu. (01.06.2007)

"You have to think about one shot. One shot is what it's all about." Jak se člověk změní při setkání s bezmeznou nelidskostí a naprostou neúctou k životu? Dá se na takový střet zapomenout? Může se (pokud to pochopitelně přežije) takhle poznamenaná osoba na svět dívat stejně bezstarostnýma očima jako předtím? Může se vrátit? Na tyhle a mnohé další otázky odpovídá nádherné a emocionálně mimořádně silné drama Michaela Cimina. (08.06.2004)

Schválně, kolik si vybavíte amerických filmů, které začínají scénou v továrně a jejich hrdiny jsou dělníci, řadoví zaměstnanci živící se rukama? Příběhy bílých límečků, právníků, lékařů a businesmanů se americká kinematografie jen hemží, ale na mapování osudů "blue collars" byla víc než skoupá. Lovec jelenů je považován za jeden ze tří nejzásadnějších filmů o vietnamské válce, já ho vždy mnohem víc vnímal jako jeden z nemnoha snímků o chudých bílých mužích, dnešních voličích prezidenta Trumpa. Budu asi jeden z hrstky filmových diváků, koho víc zajímá první část filmu věnovaná partě kamarádů z jedné slévárny, jak se baví po práci a slaví svatbu jednoho z nich. Válečná část zaujímá ve skutečnosti jen malý díl snímku a ještě k tomu ten nejméně zdařilý. Zařazení branců z jedné lokality do téže jednotky možná patřilo k praxi americké armády, zajetí skupiny kamarádů a jejich společný útěk už ale zavání typickou filmařskou účelovostí. Nedělám si nejmenší iluze o tom, že by Vietnamci se svými zajatci zacházeli v rukavičkách, neměli k tomu ostatně důvod, ale že by likvidovali Američany tak marnotratně, se mi nezdá - představovali příliš cenné zboží a propagandistický trumf. Motiv ruské rulety sice do hazardem nasáklé jihovýchodní Asie zdánlivě patří, ale že by jí propadl voják, který právě přežil frontové nasazení a sáhl si na dno, mi přijde z psychologického hlediska nesmyslné. Chápal bych narkomanii, sklon k násilí či neschopnost se znovu začlenit do komunity, ale tohle? Motiv ruské rulety mi zkrátka přišel vždycky umělý a výrazně rušivý, Nickova vykořeněnost se dala popsat realističtějším způsobem. Z filmu mi nakonec nejvíc utví pár působivých scén ze Saigonu těsně před pádem režimu a hvězdné herecké obsazení. Že bych si ho ale spojoval s nějakým vyjímečným diváckým prožitkem, říct nemůžu. Pro běžného diváka bude navíc problém se stopáží a tempem, 183 minut je vážně velké sousto. Lovce jelenů nevnímám jako válečný film, spíš jako drama o generaci amerických mužů, jejichž mládí (de)formovala válka ve Vietnamu. Celkový dojem: 60 %. (13.06.2017)

Prvý veľký americký film o vojne vo Vietname a jej následkoch získal úctyhodných piatich Oscarov. Jeho dosah Hollywoodu ukázal, že diváci sú pripravení prijať ničivú vojnu ako tému filmu, čo potvrdili mnohé snímky začiatkom 80. rokov. Hoci sa mnoho scén odohráva vo Vietname, hlavnou témou filmu je priateľstvo a psychologický a společenský dosah vojny na malú komunitu – mikrokozmos priemyselného mestečka v Pensylvánii. Brilantná Ciminova réžia vyniká v dramatických výjavoch, ako je svadba, poľovačka či sekvencia, v ktorej väznitelia nútia amerických vojnových zajatcov hrať ruskú ruletu, čo je metaforou zbytočnosti vojny. 80% (04.07.2010)

Na tento film jsem se těšil možná více než na většinu známějších a možná i lepších (i když o tom se dá pochybovat). FIlm, který sází na dokonalé herecké umění nejen Roberta De Nira, Meryl Streep, ale i na opravdu úžasného Christophera Walkena. Ten tu předvádí, ikdyž má méně času na plátně než Robert, že neni o nic horší než jeho slavnější kolega. Film vyprávějící o komunitě přistěhovalců (myslím, že padne slovo Litva, nejsem si jistý přesně), kteří se rozhodnou bránit svou novou vlast. Jeden se ožení dva dny před odjezdem do Vietnamu a na jeho svatbě, jsou všichni naposledy opravdu šťastní.... Od té doby se hodně změní ... Všichni se změní.... Jejich společný lov na jeleny je neuvěřitelně krásná ukázka výpravy, kamery a přesné režie. Vietnam je tu dost nečekaně velmi krátce. Jsou zde jen ty nejdůležitější momenty, které ovlivní psychiku ze všeho nejvíc (není důležité jak se sem dostali, ale jde o to co to s nimi udělá). Scény z vodního vězení, kde se hraje ruská ruleta, jsou děsivé, velmi silné, depresivní a napínavé. Střídání rychlých pohledů kamery na dva proti sobě sedící hráče hodně přispívá ke stupňování napětí. Návrat všech kamarádu je u každého odlišný. Jeden raději zůstane v nemocnice pro veterány, aby nebyl přítěží a neublížil své manželce(amputovali mu nohy). Druhý zůstane ve Vietnamu a posílá kamarádovi peníze a třetí se jako jediný vrátí do města, do komunity.... Hodně rychle zjistí, že se nezměnil jen on, ale všechno, každý je trochu jiný. Návrat do společnosti není jednoduchý a hlavně chce splnit svůj slib. Vrací se do Vietnamu najít svého kamaráda. Nalézá ho .... Poslední scéna je snad legendární. Ruská ruleta se svým nejlepším přítelem je asi nejsilnější scéna filmu a závěr scény je nečekaný (každý to tu píše.... ale vidět to ... ztuhnete ;-)). Tento film vykresluje povahu lidí, psychickou stránku, která se mění tím co kdo prožije. Nesází na obrovské bitvy, ani hodně krve. Je to jeden ze tří nejlepších filmů o Vietnamu (hned vedle apokalypsy a čety) . Každý z těchto filmů tvoří kus Vietnamu a kus lidí co tam šli. Nikdy asi nepochopíme jaké to je válčit a žít ve Vietnamu, ale tyto tři klenoty nám to přibližují. Hudba je úžasná (cavatina jako ústřední melodie je nádherná). Délka filmu není ke škodě, ale to se musí vidět, to nejde jen tvrdit. Tento film stojí za to.... (18.02.2005)