Paríž, Texas

Silný príbeh o žiarlivosti, vine, odpustení, opustenosti a hľadaní samého seba. Zo snímku sála veľmi podivná aura, ktorá aj napriek pomerne dlhej stopáži a miestami až slimačieho tempa nedovoľuje odtrhnúť oči od obrazovky. Určite má v tom prsty aj úžasná kamera, ale je tu ešte niečo, niečo čo sa len ťažko definuje a to niečo dokáže vypáliť nezmazateľnú značku do takmer každého diváka. Koniec bol nádherný, emotívny a ako vystrihnutý zo života. Tak nejako som si predstavoval, že by to malo skončiť. Môžem len odporučiť. 85/100 (06.09.2015)

Komentář bude obsahovat SPOILERY! Paříž, Texas je u mě pomyslně rozdělen do tří úrovní: Začátek (nalezení a cesta domů s bráchou) byl zbytečně dlouhý, střed (sbližování se se synem, cesta za matkou) byl skvělý a tady bych klidně přidal ještě 10 minut a konečně závěr (nalezení matky, rozhovor po telefonu a závěrečné objetí matky se synem) bych klidně prodloužil i o půl hodiny. Protože tolik emocí najednou, to se jen tak nevidí. Určitě si tento film zopakuji a to dokonce rád, protože už budu vědět, do čeho jdu. Pěkné 4 hvězdy. P. S. A bod k dobru přidávám stanici Nova Cinema, která vykročila dobrým směrem a tento film pustila v originálním znění s titulky. Snad v tomto trendu bude pokračovat. P. S. 2. A pokud fakt POMOva bývalá vypadala jako Nastassja, tak to jen tiše závidím... :-) (19.08.2009)

Už tomu bude více než rok, co jsem Paříž, Texas viděl poprvé. Od té doby jsem na něj, na jeho melancholickou atmosféru, opravdu výjimečně pomalé tempo (tentokrát v tom nejlepším slova smyslu) a zvláštní náladu, kterou vyvolával, často myslel. A to je jev u mě vskutku nevídaný. Teď, když jsou ty Vánoce, čas klidu a pohody, jsem se rozhodl, že se na něj s odstupem času podívám znovu. A znovu mě totálně odrovnal, možná dokonce víc než napoprvé. Dostaly mě ty samé věci jako před "lety" (jak už jsem zmínil, je to jen něco přes rok, ale zdá se mi, jako by od té doby uplynula minimálně dekáda - a navíc to takhle zní líp). A proto nejen že si Paříž, Texas zaslouží tu pátou hvězdičku, on si zaslouží i místo v mé TOPce. (25.12.2010)

Ne každý film, kterému dám 5*, mě připraví o řeč. Paříž, Texas mě připravil i o myšlenky na cokoli jiného a to na velmi dlouhou dobu. Nemám vhodná slova, ale přesáhl to, čemu říkám film o lásce. O lásce, která sahá až za zdravý rozum, za bolest, za zřeknutí se jí samé..... A pak přišla chvíle, kdy se tváře muže a ženy překryjí ve skle, když se zvednou stavidla zadržovaných pocitů, a zasáhla mě do hloubi duše. (26.08.2006)

Jaksi mě tento film nechytil. Ne že by neměl zajímavý děj a myšlenku, ale postrádal jsem v chování a jednání hlavního hrdiny jakousi "jiskru". Připadalo mi, že je hrdina jaksi vláčen dějem od rohu k rohu a není dostatečně rozhodný. Možná je to jen takový můj pocit. Připadá mi ten film jako by patřil mezi tzv. nízkorozpočtové, kde tvůrci nemají dostatek financí, aby mohli plně rozvinout své představy a uplatnit je ve filmu. Možná teprve ta pravá chvíle, kdy mě tento snímek nadchne jako ty ostatní teprve přijde s časem. (11.07.2007)