Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Český barevný film, natočený podle námětu národní umělkyně Marie Majerové.  V posledních dnech války bombardují americká letadla závod na výrobu synthetického benzinu v Sudetech. Naši pracující stojí potom před obrovským úkolem vybudovat na místo trosek nový závod a zahájit výrobu. Jejich úsilí skutečně přináší ovoce. Po nesmírných obětech se Stalinovy závody rozjíždějí naplno, což ovšem neradi vidí konkurenti v zahraničí a snaží se pomocí reakce v našich zemích likvidovat výrobu umělého benzinu. K dosažení svého cíle používají sabotáží, parlamentních komisí i demagogického přesvědčování veřejnosti. Únor znamená však konec jejích nekalých rejdů. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (67)

liborek_ odpad!

všetky recenzie používateľa

Výstraha je zajímavá snad jen tím, že uvedla do české kinematografie kult osobnosti Klementa Gottwalda... A hned od počátku velkoryse, v barvě, s řadou prvorepublikových hereckých hvězd (Pištěk, Nedbal, Dohnal..) a s plnou podporou silových složek totalitní vlády. Jinak je to propaganda toho nejprimitivnějšího ražení cílená na ty nejméně informované občany (ve stylu "Nejdražší, Jsem XY, advokát. Zemřelých můj klient, jménem pan XZ z vaší země... V mém oddělení, jsem zjistil, opuštěné suma 17,5 L milionů GB. Můj návrh, aby si je získat Váš souhlas se vás jako Next-v-kin a příjemce s názvem mého klienta tak, aby výnosy z tohoto účtu může být vyplacena na vás."). Ukoukatelné jen ze studijních důvodu. ()

MickeyStuma 

všetky recenzie používateľa

,,Pilně pracujte ! Čím více budeme mít benzínu a jiných chemikálií, tím silnější bude republika ! A čím silnější bude republika, tím lépe udržíme MÍR !'' Slova Klementa Gottwalda z tohoto silně agitačního barevného filmu, která značí, očempak to bude tentokrát. Američané rozbombardují české rafinérie v Sudetech, aby se zbavili konkurence a mohli vyvážet benzín svůj a vydělávat na tom. Rudí dělníci tomu nechtějí připustit, a tak vybudují s trosek -Stalinovy závody- a začnou vyrábět benzín svůj. Imperialisté kují pikle, záškodničtí agenti se snaží vše hatit seč můžou, ale je jim to stejně houby platné. Vítězný únor se blíží. Že to všechno končí památnou Gottwaldovou větou o návratu z hradu snad ani nepřekvapí. Že byli české rafinérie skutečně Američany bombardovány je historický fakt, ale takové překroucení dějin jaké je vidět v tomto filmu si zaslouží přesdržkovou. Po technické stránce je však natočen zručně a osobně považuji umění filmařů za trestuhodné plítvání. Zajímavé je, že jsem měl možnost vidět kopii se stopáží 83 minut a dost často to bylo na snímku znát. Při střihu začínala hudba, atd. Nůžky měl ještě tehdejší režim, anebo už ten dnešní? Z historického hlediska je to škoda, protože to ukazuje, co se v padesátých letech točili za slátaniny a jak se oblbovali občané v zájmu Sovětského svazu. ()

Reklama

MrCreosote 

všetky recenzie používateľa

Nablblá budovatelská agitka, která působí dojmem, že si zúčastnění splnili plán a šli se věnovat úctyhodnější činnosti. Hrdinové soudruzi i zaprodanci demokraté s podporou ženevské kliky tu splývají do jedné nevýrazné šedi, filmu chybí pořádný konflikt nebo gradace a každá scéna končí zatmívačkou, jako kdyby herci nevěděli, co dál říkat. Znát je i ošizený rozpočet - Gottwald v závěru mluví ke stotisícihlavému davu namalovaném na plátně! Výstraha zcela selhává ve svém agitačním účelu a i proto ji můžu vystát lépe, než technicky výborně zmáknutý a ideologicky manipulativnější Botostroj. ()

Fingon 

všetky recenzie používateľa

Úvodních deset-patnáct minut je mimořádně zábavných: plastiková letadýlka létají nad kouřícím modelem, v Ženevě sídlí cosi nedefinovatelného a hlášení z rádia o tom, že na kopcích stojí americké tanky... oprava, sovětské tanky, už dokáže překonat jen partyzánka, co zastřelí Němce vykukujícího zpoza tanku a následně se pověsí na bratra z Rudé armády a zatáhne ho do křoví... no a ten zbytek už je takový klasický, žíly mi to netrhalo. Pozn. Kopie, kterou jsem viděl, měla pouze 83 minut a minimálně na dvou místech začala hrát na okamžik hudba, aby byla okamžitě utnuta a začala scéna s úplně jiným pokračováním zvukouvé stopy. ()

pursulus 

všetky recenzie používateľa

Odpadářům.¬         Nezapírám jednoduše nepopiratelnou věc, totiž že jde o snímek jednoznačně propagandistický, tudíž oné je podřízeno naprosto vše, tedy také podání dobové skutečnosti, která je krajně zjednodušená a jednostranná. To ale není a nemůže býti důvodem pro odpadové hodnocení, poněvadž propagandistické snímky, jak každý soudný člověk v klidné chvíli odsouhlasí, nejsou ze své podstaty odpadem.¬                 Někteří tady píší o mizerném provedení — střihu, scénografii, hereckých výkonech; nelze s nimi souhlasiti; není to tak špatné, nechali se prostě unésti a ovlivniti onou propagandou, kteréžto zápory naroubovali pak i na kvalitu provedení díla; to jistě není pro ně dobrým vysvědčením. Jde o průměrné nebo spíš mírně podprůměrné podání tendenčně napsaného scénáře; ostatně, Cikán nebyl Fričem, to je jisté.¬                 Chcete snad popříti, že USA záměrně poškodili těžký průmysl v Čechách cíleným a jinak nesmyslným bombardováním? Chcete popírati, že kapitál USA ještě než válka skončila připravoval politicko-obchodní tažení na Evropu, jehož cílem bylo obohacení se za jakoukoli cenu (i za cenu přípravy další války), a jehož jednou ze zbraní bylo záškodnictví? To si měla mladá poválečná republika nechat líbit? Přebírejte jak chcete, ale komunisté byli hrází, která této politice zahraničního kapitálu, sajícího z cizích zemí, učinila čáru přes rozpočet. Další věcí je, že značná část veřejnosti nebo chcete-li prostě lidí byla nadšena z konce války a její naděje vybudovati demokratický a socialistický stát byla opravdová; a nebyli to, prosím, pouze komunisté, je to viděti na výsledku potomních voleb.¬                 Chci říci všem, kteří dali tomuto snímku za "odpad", že jsou pomýlenější než celý ukazovaný děj, a nespravedlivější nad tehdejší soudruhy. Zda se nad sebou zamyslí, to už je jejich soukromou věcí.¬                 Jediný kvalitní komentář (starší než ten můj) napsal uživatel ripo; cituje z dobového tisku a v citaci jsou v několika větách správně shrnuty záměr i kvalita snímku. ()

Zaujímavosti (6)

  • Spisovatelka Marie Majerová je autorkou původního filmového námětu a scénáře. Beletrizovaná verze Výstrahy nikdy nevyšla. (NinadeL)
  • Jiří Krejčík o filmu řekl, že za ním přišel režisér Otakar Vávra, který měl tenkrát velké slovo a velkou funkci na Barrandově, a přinesl mu scénář Marie Majerové s tím, že jej Krejčík bude točit. Když si jej Krejčík přečetl, řekl mu: „Tohle není scénář ale rozklad mozkové tkáně.“
    Krejčík v zoufalství, že pod „tímhle“ bude podepsán, zašel za autorkou a řekl jí, že toto je velkofilm a on že velkofilmy neumí, že na to je nejlepší Vávra. Nakonec „černý Petr“ připadl režiséru Miroslavu Cikánovi, který neměl odvahu odmítnout. (sator)
  • Prvé scény boli natočené v Divadle na Vinohradoch, vtedy Ústredné divadlo československej armády. (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama