Výstraha

Imperialistický biják ve vší parádě! Úvodní bombardování a následné vyhnání wehrmachtu, velkolepé semknutí chrabrých mužů, blonďatá femme fatale na straně zla, jehož centrum leží v Ženevě, a napínavá hra o to, zda-li se podaří zlikvidovat rozvracečskou akci, až do posledních minut. A to vše zasazeno v ideologickém hnojišti, kde se historie překroutila tak, až se jí zlomil vaz, a vše se zakončilo nejgeniálnější možnou tečkou v podobě nejpamátnějšího projevu, jaké naše dějiny pamatují: „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ (21.05.2010)

Úvodních deset-patnáct minut je mimořádně zábavných: plastiková letadýlka létají nad kouřícím modelem, v Ženevě sídlí cosi nedefinovatelného a hlášení z rádia o tom, že na kopcích stojí americké tanky... oprava, sovětské tanky, už dokáže překonat jen partyzánka, co zastřelí Němce vykukujícího zpoza tanku a následně se pověsí na bratra z Rudé armády a zatáhne ho do křoví... no a ten zbytek už je takový klasický, žíly mi to netrhalo. Pozn. Kopie, kterou jsem viděl, měla pouze 83 minut a minimálně na dvou místech začala hrát na okamžik hudba, aby byla okamžitě utnuta a začala scéna s úplně jiným pokračováním zvukouvé stopy. (26.10.2009)

Děj filmu se zakládá z velké části na faktech, které se v letech 1945 až 1948 skutečně udály. Seznamuje diváky se situací, která byla krátce před květnovou revolucí v tak zvaném „hydráku", závodu na výrobu synthetického benzinu v severních Čechách, a ukazuje názorně, jaké obtíže museli v dalších letech naši pracující při obnovení závodu překonávat. Nastavuje také zrcadlo západním velkokapitalistům, kteří za pomoci naší reakce se snažili zastavit výrobu ve Stalinových závodech stůj co stůj. V tom tkví nesporný klad filmu. Slabým scénáristickým i režijním zpracováním námětu je však děj filmu příliš roztříštěný, na mnoha místech nepřesvědčivý a také představitelé pracujících Stalinových závodů vycházejí poměrně ploše. Filmový přehled 22/1954 (14.01.2009)

Tu jednu hvězdičku dávám proto, že jsem se u projekce filmu královsky bavil, jinak samozřejmě toto dílo náleží po všech stránkách do kategorie "odpad". Miroslav Cikán patřil mezi režiséry, jejichž dílem bylo za první republiky několik filmů melodramatického či komediálního charakteru, které byly charakteristické pro danou předválečnou dobu jejichž umělecká úroveň nebyla zrovna na výši. Tito autoři byli posléze využívání i po druhé světové válce na sklonku 40. let a během let 50., kdy točili snímky podobné úrovně, avšak se silně propagandistickým charakterem. Prvním z nich byl Miroslav Cikán (před válkou mj. „Hrdinný kapitán Korkorán“, „Příklady táhnou“, „Karel a já“), pod jehož režijním vedením vznikl v roce 1953 ostudný film „Výstraha“ podle románu jiné režimu nakloněné osobnosti – spisovatelky Marie Majerové. Děj filmu je zasazen do let 1945-48 a má věrně zachycovat skutečné události, které však byly samozřejmě podány velmi jednostranně a ideologicky. Hrdý lid vkládá veškerý svůj čas a energii do budování továrny, přičemž jejich obětavou práci hatí sabotáž, které učiní přítrž až únorové události roku 1948. Snímek by měl nabídnout „překvapivou“ pointu v podobě odhalení záškodníka, místo tohoto překvapení a naplnění zamýšleného dramatického schématu se však opět dostavuje jen úsměv na tváři a nevěřícné kroucení hlavou. Nešlo o jediný film Miroslava Cikána, kterým vzdal hold novému režimu, již v roce 1948 se prezentoval špionážním dramatem „Případ Z – 8“, který v sobě jako první nesl model „hodní MY – a zlí ONI“. Jiným předchozím socialistickým klenotem ještě před „Výstrahou“ byla taškařice s názvem „Pára nad hrncem“ z roku 1950 či o rok později výpomoc nově se rodicímu slovenskému filmu „Boj sa skončí zajtra“. „Výstrahu“ tedy lze považovat za jakési završení této ideologické Cikánkovy tvorby. Nutno konstatovat, že završení v této podobě určitě stojí za zhlédnutí. (28.01.2008)

Odpadářům.¬         Nezapírám jednoduše nepopiratelnou věc, totiž že jde o snímek jednoznačně propagandistický, tudíž oné je podřízeno naprosto vše, tedy také podání dobové skutečnosti, která je krajně zjednodušená a jednostranná. To ale není a nemůže býti důvodem pro odpadové hodnocení, poněvadž propagandistické snímky, jak každý soudný člověk v klidné chvíli odsouhlasí, nejsou ze své podstaty odpadem.¬                 Někteří tady píší o mizerném provedení — střihu, scénografii, hereckých výkonech; nelze s nimi souhlasiti; není to tak špatné, nechali se prostě unésti a ovlivniti onou propagandou, kteréžto zápory naroubovali pak i na kvalitu provedení díla; to jistě není pro ně dobrým vysvědčením. Jde o průměrné nebo spíš mírně podprůměrné podání tendenčně napsaného scénáře; ostatně, Cikán nebyl Fričem, to je jisté.¬                 Chcete snad popříti, že USA záměrně poškodili těžký průmysl v Čechách cíleným a jinak nesmyslným bombardováním? Chcete popírati, že kapitál USA ještě než válka skončila připravoval politicko-obchodní tažení na Evropu, jehož cílem bylo obohacení se za jakoukoli cenu (i za cenu přípravy další války), a jehož jednou ze zbraní bylo záškodnictví? To si měla mladá poválečná republika nechat líbit? Přebírejte jak chcete, ale komunisté byli hrází, která této politice zahraničního kapitálu, sajícího z cizích zemí, učinila čáru přes rozpočet. Další věcí je, že značná část veřejnosti nebo chcete-li prostě lidí byla nadšena z konce války a její naděje vybudovati demokratický a socialistický stát byla opravdová; a nebyli to, prosím, pouze komunisté, je to viděti na výsledku potomních voleb.¬                 Chci říci všem, kteří dali tomuto snímku za "odpad", že jsou pomýlenější než celý ukazovaný děj, a nespravedlivější nad tehdejší soudruhy. Zda se nad sebou zamyslí, to už je jejich soukromou věcí.¬                 Jediný kvalitní komentář (starší než ten můj) napsal uživatel ripo; cituje z dobového tisku a v citaci jsou v několika větách správně shrnuty záměr i kvalita snímku. (24.06.2019)