Co teď a co potom?

Skvělé herecké výkony, a za sebe mohu jen říci,že hlavně Hartlovi jsem roli věřila na 100% a klidně bych na sezení šla sama :) Jediná postava, která mi byla z duše odporná-tu představoval Tomáš Juřička,ale to bude asi osobou, protože stejné pocity jsem měla, když hrál v sanitce. Snad se ani nemusel namáhat s hraním-přišlo mi, že je tam za sebe (14.10.2015)

Seriál autenticky zobrazuje můj obor „manželského poradenství“ v 90. letech a osobní témata lidí. Oproti české Terapii s Karlem Rodenem, či „Hezké chvilky bez záruky“ od Chýlkové (které byly natáčeny v „naší“ poradně, než jsem tam nastoupil) obojí zobrazuje autenticky. Jak díky autentickým hereckým výkonům, tak díky tomu, že odborného poradce dělal PhDr. Zdeněk Rieger. Scénář pak feministickým šmrncem nezapře Alexandru Berkovou. Jediné, co nevidíme, je párové poradenství – uvidíme jen rodičovské dohody rozvádějících se rodičů. Jinak uvidíme individuální a skupinovou práci a výživné osudy lidí. (19.12.2023)

Zajímavý pohled na terapeutická sezení Dr. Fořta (perfektní Jan Hartl); skvělé herecké výkony. Výborný scénář Alexandry Berkové řeší jednorázové problémy (paní Tichá a tichý její manžel), ale i dlouhodobé – v úvodních 4 dílech problém Evy, bývalého manžela Jiřího a dcery Jany (hlavně Chýlková, ale i Jandová zahrály přesvědčivě). V dalších částech je zajímavě rozvinut příběh Nory (Jana Šulcová) a mladé vdovy (Zuzana Bydžovská). Závěrečný citát A. Switzera: "Cokoliv jste udělali komukoliv dobrého - to zůstává." (18.08.2009)

(hodnotím první sérii - díl 1 - 4): Seriál mě po nedávné repríze mě spíše rozesmíval. Sleduje dvě linie - v jedné excelující nesympatická chlastající Chýlková prožívá rozvodové peklo se svým nesympatickým přiblbým partnerem Heřmánkem, který zdrhl ke své milence Miroslavě Šafránkové a všem třem jim dělá peklo otravná dcera Chýlkové a Heřmánka, prostě spratek na odstřel (Klára Jandová). Tahle linie v post-socialistických kulisách je těžce pesimistická, autoři neopomenuli žádný aspekt deprese rozpadu rodiny a přitvrzují díl od dílu s pomocí výkonu Chýlkové. To by bylo tak za 3,5 hvězdy. Pak je tu druhá linie: vážený psychiatr Hartl léčí své pacienty a má povedenou partičku ve skupinové terapii. Tohle je bohužel hrůza, která táhne seriál ke dnu. Totiž, Hartl nepůsobí jako vážený psychiatr a to, co se děje v hvězdně obsazené skupinové terapii, bych souhrnně nazval "šílenství přerostlých dětiček v mateřské školce". Tyhle scény jsou směšné, nezajímavé, příliš dlouhé na poučnou levnou pointu, která je vždy uzavírá. Tahle linie je tak na odpad, zvlášť když vám dojde, že autoři chtěli zkopírovat ten kapitalistický model anonymních alkoholiků a rychle ho po revoluci prezentovat lidem jako čerstvou novinku dovezenou ze Západu spolu s lahvemi Coca Coly na pultech samoobsluh Jednota. Dnes už nám zůstala jen ta Coca Cola a vzpomínka na šokující výkon Chýlkové v roli trosky řítící se do pekel :) (15.11.2010)

Těžko to hodnotit jako celek, protože samotná část s terapií a Hartlem není špatná, je kvalitou konzistentní a zasloužila by si kolem 3 hvězdiček. Ovšem část, která se věnuje soukromí lidi z terapie, ta je hodně proměnlivá. Stěžejní příběh v prvních 4 dílech, kde je Chýlková, Heřmánek a jejich dítě (a nová rodina), funguje na 5, i ta holčička to hraje dobře. Jenže ty ostatní už tak zajímaví nejsou a postupně mě to už moc nebavilo... Šulcová ok, ale tu další byli spíš slabí. Celkově dávám tři... Ale kdybych hodnotil jen první polovinu seriálu, šel bych určitě výš. (12.02.2021)