Jakubov rebrík

Těžko se komentují filmy jako je Jakubův žebřík. To, co se ve filmu dělo, je totální peklo. Někdy v půlce filmu to příběhově trošku sláblo, protože start to mělo víc než brutální. Závěr byl ale finišem se vším všudy a dlouho se mi nestalo, že bych na obrazovku civěl s otevřenou držkou, ze které stačilo málo, aby mi začaly odkapávat sliny hrůzou. Tento příběh tak dokazuje to, že je vlastně úplně jedno, jestli žijete v demokracii nebo totalitě. I domnělá demokracie jako je USA dokáže takové zvěrstva, jako testování žebříku na lidech, kteří o tom ani neví. Výsledek? Podívejte se na tento film. (25.01.2016)

Takovéhle inteligentní a dobře zahrané mysteriózní snímky mám docela rád. O čistokrevný horor se rozhodně nejedná (ikdyž takové scény v metru nebo v blázinci byly děsivé dost), spíš bych dal na první místo drama (jež tu v žánrech ani není uvedené). Silný nadprůměr, ale značně depresivní, takže na něj člověk musí mít tu správnou náladu. Horror movie of the year (28.05.2008)

Paranoidní psychedelický film, míchající realitu a představy tak, že nevíte, která je která. Přechody mezi scénami i scény samotné jsou docela zajímavé tím, že působí vlastně velmi civilně. Filmu trochu chybí dramatičtější atmosféra, spíše než o horor jde o psychothriller. Závěrečný zvrat byl ovšem z kategorie "nevíme, jak to ukončit, tak tam plácneme sebevětší blbost, ale budeme se tvářit, že je to děsně chytrý". (24.03.2007)

V pekle hoří jen to, co se nedokáže rozloučit se životem... Silná káva, byť někomu nemusí sednout, že se přelévá mezi dvěma hrníčky (nelogičnost v tom ovšem není, což se pokuším dokázat níže, ve spoileroidní části komentu). Pokud máte slabost pro Lyneovy stylové prostředky k navozování atmosféry a příběhy, kde do poslední chvíle nevíte, co je pravdou, co iluzí a o čem má snímek vlastně vypovídat, s Jacob's Ladder nemůžete šlápnout vedle. ___!!! SPOILER ALERT !!!___ Je mi jasné, že závěrečná scéna následovaná "dokumentárním" titulkem mohla být matoucí (měl ten titulek vůbec smysl, když se to celé Jacobovi jen zdálo?), ale fakticky k žádnému logickému lapsu nedochází (všechno před Jacobovým zraněním je krutá realita, Žebřík tedy opravdu nesl vinu na sebezničujícím řádění jeho čety). Závěr přestane působit jako něco prvoplánového a násilně přilepeného, když si uvědomíme, že hlavním tématem Jakubova Žebříku není stejnojmená droga, ale nahlížení do mysli a duše člověka zmítajícího se na prahu smrti a na rozhraní mezi nebem a peklem (a po žebříků se od pekelných kotlů uniká). Když ležíte nekdě v daleko od domova s roztrženým břichem, najednou máte spoustu důvodů zůstat naživu a přemýšlet o svém životě. Je spousta věcí, co byste měli ještě udělat a spousta otázek, na které chcete znát odpovědi. Byli jste dostatečně šťastní se svou ženou, nebo by vám bylo lépe s pohlednou kolegyní z práce? Věnovali jste se dostatečně tragicky zemřelému synovi a setkáte se sním snad ještě? Neměli byste ještě navštívit staré kamárady? A zjistit co se to vlastně s vámi stalo, že tu teď musíte ležet s vyhřezlými střevy a vyřídit si to s viníky? Tento motiv je tím, co posunuje film mnohem výš, než by dosáhla pouhá báchorka a halucinacemi o trpicím veteránovi. (04.02.2009)

"Horel som v ľade." Kassar & Vajna, to nie je len ZÁKLADNÝ INŠTINKT a TERMINÁTOR 2: DEŇ ZÚČTOVANIA. To je aj občasný experiment. Na penis v metre, tanec, ľadový kúpeľ, ihlu v hlave a surrealistické snové „zmutované“ bytosti sa nezabúda. K tomu skvelý Tim Robbins a prsíčka Elizabeth Peňaovej. Taký normálnejší Gillian pretiahnutý Lynchom. (11.04.2006)