Falešné obvinění

Achjo, ty Zelenkovy "hry na Ameriku"... za minulých dob by to člověk pochopil a nutno uznat, že několikrát se to kdysi dávno v komorním černobílém podání hodně povedlo (Klobouk plný deště, Muž v osidlech). Zde mi v dost vleklém začátku půlhodinu unikal význam vzniku tohoto snímku, který mi občas připadal jako nějaká epizoda nějakého laciného seriálu, navíc s přepjatými hereckými výkony některých protagonistů (zejména Postránecký, to v případě přehrávající Postlerové, která ztvárnila odpornou negativní postavu a psychicky nemocnou, bylo ještě v pořádku). Při výsledném hodnocení jsem nakonec zvažoval i nad 4. hvězdičkou, protože od momentu vyšetřování a následního soudního procesu film skvěle nabral na obrátkách a v tom pohlcení dějem mi přestaly vadit i spočátku do očí bijící laciné kulisy. Přesto jsem si nemohl na konci nevzpomenout na jiné, daleko propracovanější soudní drama v tvůrčím spojení režie Zelenka – scénář Hubač a to Velký případ (1999), po němž mi v mnohém podobné Falešné obvinění přijde trochu jako recyklování dřívější úspěšné tvorby. Napínavá podívaná z prostředí soudního se z toho i tak vyvinula, jistý přínos dorazil a herecké výkony Aloiše Švehlíka a Františka Němce v rolích soupeřících advokátů oceňuji. (65%) (01.11.2018)

Thriller ostrý jako břitva. On je úspěšný renomovaný chirurg žijící ve spokojeném manželství. Spokojený, oblíbený, uznávaný. Ona je psychopatka s agresivními sklony, která přišla o práci a rozhodne se pomstít. Volba padne na Madisona. Chladnokrevně jej postupně připraví o ženu, o dobrou pověst, o společenské postavení. Dramatický konflikt vrcholí u soudu. Režisér Zdeněk Zelenka se mohl, tak jako už mnohokrát předtím i potom, opřít o osvědčený herecký tým – v první řadě o vynikajícího Viktora Preisse a Simonu Postlerovou, kteří své postavy modelují prostřednictvím nálad a emocí, v souladu s drsnou americkou školou. Zlaté časy televizní tvorby. (11.07.2010)

Televizní film Falešné obvinění vskutku nedopadl moc dobře. Předně je nutno říct, že ztvárnění Ameriky v Českých poměrech, byť jen studiových, vypadá téměř vždy jako fraška. Pouze v Arrowsmith to nedopadlo tak zle. Herci vyslovují cizí jména s takovým dramatickým zaujetím, že se jim to dá jen těžko věřit. A přestože mám jinak Simonu Postlerovou rád, tak ta tedy šíleně přehrávala. Záleží taky na tom, jak vypadá kniha, já ji nečetl, a nakolik se filmaři drželi knižní předlohy. Celý případ totiž od počátku vypadá příliš nesmyslně na to, aby si Brittany Harding opravdu myslela, že to může vyjít. Což se taky ukáže již v půlce filmu, takže nadále je zajímavé už soudní přelíčení samo o sobě. Že je navíc pachatelkou sama, je většině asi taky jasné, takže ono opravdu není moc zajímavých věcí, které zde chcete hledat. Že byl Viktor Preiss výborný asi netřeba dodávat, u ostatních je to na pováženou. Scénář celkově prostě nebyl nic moc. Škoda, že se filmaři nedrží evropských knižních bestselerů, které by jistě v našem rybníčku dopadly lépe. (16.03.2022)

Je to takové...ehm...televizně inscenační, jestli mi rozumíte. 1) Špičkový námět je rozmělněn a přeorán rutinou televizních inscenací natolik, že se ve výsledku potácí někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami._____ 2) Mé výhrady výstižně sepsal již MickeyStuma***._____ 3) Zaujala mě mimořádně odporná a nevypočitatelná kreatura slečny Hardingové bravurně ztvárněná kapku přehrávající 39letou Simonou Postlerovou. (02.05.2022)

Až téměř do poslední chvíle jsem uvažoval o třech hvězdičkách za vcelku standardní televizní ztvárnění, byť Simona Postlerová předvedla tak odpudivě přesvědčivou kreaci psychicky narušené a nebezpečně rafinované mrchy, až z toho běhal mráz po zádech. Ovšem závěr, kdy se očekávaný americký happyend změnil realisticky v neamericky hořkou koncovku, to u mě nakonec vytáhl až na čtyři hvězdy. (05.06.2022)