Bean: Najväčšia filmová katastrofa

Neuveriteľné sa stalo skutočnosťou. Skečmi nabitý hodinuapoltrvajúci gag. A čo je prekvapujúce, ani dej to nemalo zlý, proste totálny úlet. Atkinson proste vyžmýkal čo sa dalo a za to mu patrí moja vďaka. Aj preto ostane pre mňa postava Beana jedna z najnezabudnuteľnejších postáv vôbec. 95%. (20.12.2006)

Hodnotím hlavně veškeré scény s Beanem. Vše okolo je jen "zaplácnutí", protože celý film je vlastně jen delší epizoda. Každopádně se až tak moc velká katastrofa nekonala. Mohlo to být horší, ale taky lepší. Takto je to někde mezi a hlavně dělaný pro USA. Kdyby to zůstalo na ostrovech asi by to dopadlo daleko více Beanovsky. Tak mě napadá zda po vzoru Beana nejsou veškerý obrazy v galeriích jen fotky? :D (18.11.2009)

Hodně lidí je na tenhle Atkinsonův výlet vysazených. Přitom ta alergie je odpustitelná pouze za přepokladu přímého srovnávání, bez něho by se jednalo o nesmírně kvalitní komedii. Ale má to porovnávání vůbec smysl? Vše má svoje specifikum a je pochopitelné, že rozdílnost bude nesmírná. Markantní zde je především rodinně uvědomělá linka k Beanovi se absolutně nehodící, jinak lze vyčíst už pouze občasné vykrádání sebe sama. Dále je na místě jedině chvála. Naneštěstí mám pocit, že tvůrci se zavděčit nemohli. (22.03.2006)

Rowan Atkinson je se svým obličejem prostě originál, ale tento film je skutečně na pokraji katastrofy, když se na můj vkus až příliš často uchyluje k vyvolání smíchu tím, že je prostě vulgární. Myslím, že to potvrzuje i rozporuplné hodnocení uživatelů. Každopádně, mnohé scénky mají své kouzlo a jsou opravdu vtipné, jako celek (což nám alibisticky podsouvá i text distributora) ale film nefunguje a snaží se více vytěžit z pověsti hlavní postavy, než z originality. (27.12.2012)

"Ani Marťani, které vyhostili z Marsu za to, že vypadají divně, nejsou tak divní jako on." Tak to záleží na úhlu pohledu. Například mě Mr. Bean připadá jako úplně normální fazole, která se už ve Spojeném Království nařádila dost a tak se vydala do USA. Samozřejmě s oholeným jazykem, skateboardem, nabroušenou tužkou, defibrilátorem a ostře nabitými prsty, jak se na doktora umění sluší a patří. O tom, že se tento tah zdařil, nehodlám polemizovat, neboť v týdnu při premiéře jsem se na něj třikrát nedostal do vyprodaného kina. A když se mi to po týdnu konečně podařilo, tak musím konstatovat, že za vynaložené úsilí to sice nestálo, ale několik upřímných smíchů jsem ze sebe dokázal vypotit. (07.02.2017)