Hrdinný kapitán Korkorán

Příběh filmu je postaven na burianovsky populární záměně osobností, nicméně není tak nabitý humorem jako třeba pozdější U pokladny stál. Dá se říct, že zmíněná komedie z roku 1939 je o mnoho více zdařilejším remakem Korkorána, který oproti ní má více hluchých míst a také výkon mistra Buriana není tak brilantní. I tak je to ale dobrá komedie, ozvláštněná nostalgií prvorepublikové obliby pražských parníků. (20.03.2006)

V podstatě jsme svědky Burianovy geniality, jelikož tento film je příkladem klasické sériové výroby ateliérů první republiky- a Vlasta, který byl prostě zrovna ve výborné formě, udělal z podprůměrného námětu veselohru. Scéna námořní bitvy, kdy korvetní kapitán Korkorán vyzve admirála slovy "pojďme na bojiště" a přesunou se k fontánce ve foyé hotelu, kde proběhne dortová bitva, to je prostě dokonalost hodná deliria tremens. Vůbec mám pocit, že film snad ani neměl scénář a čekalo se, co z Burina vypadne. A vypadlo toho na jeden film dost. Ať žije král komiků. 80% (09.01.2015)

Opět komedia založená na záměně loosera za něco lepšího. Burian je můj oblíbenec ale chvilkama sem se trošku nudil. Nebudeme tuto komedii zavrhovat a pochválíme aspoň exteriéry kterých tehdy mám pocit moc nebývalo, vše se točilo na Barrandově pěkně v teplíčku protektorátních ateliérů. Burianovských hlášek poskromnu, klasik Marvan opět neomylně v záloze, ikdyž si moc nezahrál. Hodnotím jako průměrný film té doby. 66% (10.07.2007)

...i když se tajfun zvedne a moře rozkatí, na Korkorána bouřka neplatí. Na Adama Korkorána, zdá se, neplatí nic. Ani předpisy, ani inspekce. Ba ani hrozby. Neohlíží se na společenské konvence. Pohrdá falší i snobskou morálkou. S pobaveným úsměvem iluzionisty, který z klobouku vytahuje jeden fórek za druhým, čeří hladinu stojatých vod. Pohrává si s lidmi jako s koťaty. Mezi znuděné lázeňské hosty záměrně vnáší vzruch a neklid, dívaje se přitom, jak se jeho oběti bezmocně zmítají v moři bláznivých příhod a fantazií. Že to všechno drží pohromadě, je zásluhou fenomenálního Buriana, který před sebou valí ty nejlepší frky a svou prostořekostí si získá přízeň i těch nejzarytějších škarohlídů, hledících na vylomeniny krále komiků s neskrývaným despektem a pohrdáním. Navíc má po ruce prvotřídní partnery – vynikajícího Šlégla, Marvana, Pištěka, výtečnou Miladu Smolíkovou, jejíž figurky hubatých ženských měly pokaždé ten správný říz, a půvabnou Jiřinu Štěpničkovou, vycházející hvězdu pražských jevišť. A nutno dodat, že Cikánův film je, kromě jiného, také příjemnou vzpomínkou na zlatý věk českého lázeňství, včetně dnes již unikátních záběrů nejznámějších poděbradských scenérií. (04.10.2008)

Pro mě spolu s Hrdinou jedné noci a Ulice zpívá nejhorší Burianův film 30.let. Pravda ale, že taková Ulice zpívá je mnohem nudnější než Korkorán. Čekal jsem od tohoto filmu asi neprávem hodně, byl jsem zklamán. Moc jsem se u tohoto filmu nebavil, i když se zde samozřejmě několik vtipných situací našlo, ale bylo jich jako šafránu. (14.01.2009)