Oliver!

Posun do muzikálu Dickensově předloze docela prospěl. Spojil totiž dokonale tři strany jeho knižek: naivitu a jistou nevinnost hlavních představitelů knih(nejen Oliver, ale třeba David Copperfield, Nadějné vyhlídky), což je vyjádřeno v davových písničkách Consider yourself a Who will buy, jež vyjadřují Oliverův pohled na Londýn; z karikatur zlosynů udělal živé postavy (dokonalý Ron Moody Vám nedá vydechnout a vy si ani neuvědomíte, že se v něm projevil Dickensův antisemitismus, neboť jde o postavu z rodu Shylocka - píseň Renewing situation považuji za jednu z nejlepe provedených muzikálových sólovek) a tu tolik v učebnicích proklamovanou sociální kritiku. Zpěvné písničky tak doprovází zlodějna a vražda. Pro mě jeden z vrcholů muzikálu. (04.01.2009)

Vitaz az 5 Oskarov, a to v dobe, ked Oskar nieco znamenal, dnes sa to uz degradovalo na Osrala a Ochcala vdaka ultra debilinam ako Moonlight. No nic, mne ako artovemu hnedopichovi toto maximalne vyhovuje, film ani nema poriadnu dejovu liniu, miestami je to az cervena knihovna, ale to nevadi, film som si perfektne uzil. Pesnicky na urovni, spieva sa o dusu, akurat tie dialogy boli pre mna obcas az podpriemerne kvalitne, respektivne nekvalitne. Fakt ako mohli si nechat viac zalezat na nich. Kulisy vsak na urovni, Reed to rezisersky dobre ustal, relativna spokojnost, ale nie uplna . 71 % (11.11.2017)

Roztomilý muzikál s nádhernými songy. 1) Za nejlepší zde považuji písně a taneční čísla. Skladatel a libretista, vystudovaný malíř, 38letý Lionel Bart (písně pro muzikál napsal už o osm let dříve) zcela bez hudebního vzdělání neuměl ani zapisovat noty. Své melodie zazpíval klavíristovi, který je převedl do orchestrální podoby. Songs should be like sneezes - spontaneous, říkal. Místo aby spokojeně žil do konce svých dnů z tantiém, levně svá práva k písním prodal, aby mohl financovat dva další muzikály Twang a La Stradu. Ty ovšem zcela vybouchly. V roce 1972 Bart zbankrotoval, zadlužil se a dvacet dalších let prožil na pití a drogách v hluboké depresi. Novou příležitost mu dal britský producent Cameron Mackintosh v roce 1994. Vytáhl ho z chudoby. Bart však měl cukrovku a poškozená játra. Zemřel roku 1999 na rakovinu._____ 2) 62letý režisér (navzdory křestnímu jménu je to muž) Carol Reed natočil svůj jediný muzikál s obrovským úspěchem (nominace na 11 Oskarů, uděleno 5 - za kameru, za hudbu, za výpravu, za zvuk a za režii). Jako první Brit získal v roce 1952 rytířský řád čistě za svou filmovou režijní činnost._____ 3) Nepříliš podmanivý 10letý Mark Lester (Oliver) byl sice vybrán z pěti tisíc chlapců, ale i tak musel být nakonec dabován Kathe Greenovou, dcerou Johnnyho Greena, hudebního supervizora filmu. Green tento fakt veřejně přiznal až po dvaceti letech. Mark byl tone deaf and arrhythmic. Mark sám později pověsil herecké řemeslo na hřebík a o 18 let později se stal chiropraktikem s vlastní klinikou._____ 4) Špičkový herecký výkon na druhé straně podal představitel Fagina, 44letý Ron Moody, který za svou roli dostal Zlatý Globus v roce 1969._____ 5) Celý film byl natočen výlučně v tehdejších Shepperton Studios (interiéry i exteriéry), které dnes patří pod Pinewood Studios Group. Londýnské ulice včetně parní železnice byly postaveny stejně jako půlkruhovité stavby, kde bydlel Oliver a kde zazněl song Who will buy the wonderful morning._____ 6) Scéna s písní The boy for sale je historický nesmysl. V té době už nebylo možné obchodovat s dětmi jako s otroky. Naopak, právě státní úředníci jako byl Bumble museli obchodníkům jako Sowerberry platit za jejich služby, pokud chudé převzali ze státních rukou. Kniha to uvádí správně._____ 7) Závěrem si zazpíváme spolu s Faginem: I'm reviewing the situation / Can a fellow be a villain all his life? / All the trials and tribulations. / Better settle down and get myself a wife! / And a wife would cook and sew for me, / And come for me, and go for me, / And go for me, and nag at me, / The fingers, she would wag at me. / The money she would take from me. / A misery, she'll make from me... I think I'd better think it out again! (22.05.2016)

Tady se zpívá opravdu hodně a muzikál je zajímavý právě tím, že hudební výstupy nejsou jen "vatou". Ale nejspíš je to tím, že jde o přenesení úspěšného Broadwayského muzikálu na filmové plátno. Tomu by odpovídala i relativní obtížnost některých pěveckých míst. Film ale v žádném případě nerezignuje na dramatickou linku, naopak, Oscary za herecké výkony si nejspíš zasloužil a je odvyprávěn velmi poctivě. Proto i ta délka. Oscara si zasloužila i výprava. Ta je vskutku velkolepá a oproti některým scénám vypadá (rovněž londýnská) "My Fair Lady" jako ochotnický papundekl. Oproti tomu, jako muzikál je to trochu prkenné, strnulé a choreografie poněkud kostrbatá. Osobně nemám k látce nijak vřelý vztah, že by mi v hlavě utkvěla nějaká melodie, to také ne, ale pro anglo-americké publikum znamená Dickens asi hodně. Proto nejspíš ten Oscar. (24.08.2006)

Klasický šedesátkový muzikál se všemi přednostmi a neduhy, které k němu patří. Zpracování od velkolepé výpravy (film byl komplet natočen v ateliérech) přes kostýmy až po práci se stočlenným komparzem bere dech, k záporům patří hlavní hrdina v podání nevýrazného Marka Lestera, který celý snímek projde pouze s udiveným výrazem a pootevřenou pusou značící zřejmě mírnou mentální retardaci. Obsazen byl nejspíš kvůli své andělské tvářičce. Všechno ale vynahrazují herci ve vedlejších rolích - zejména neuvěřitelný Ron Moody, jehož Fagin je i přes svou pitvořivost živoucí postavou a jeho sóla i společný zpěv se svými svěřenci patří k vrcholům tohoto muzikálu. Problém nastává, když se protagonisté snaží vyzpívat ze svých pocitů, které nám jsou stejně dávno jasné a pouze zdržují děj. I tak se jedná o příjemnou záležitost, vedle níž působí i notně slavnější Za zvuků hudby jako nudná a sentimentální slátanina. (31.01.2012)