Ďábelská svůdkyně

Fajn moderní film noir, který nenabízí nic moc navíc, ale tak nějak to, co očekáváte. Femme fatale, která bude pěkná mrcha, což je tady jasné od začátku, hlupáka, který jí nalétne, ale hlavně příběh, který bude mít svoje zvraty. Ten příběh tu je, a jak graduje, tak je čím dál lepší, až k finále, které je prostě povedené. (09.03.2016)

Dominantní, náruživá, nezávislá "velkoměstská bitch" přitažlivé Lindy Fiorentino s chlapama zametá takovým způsobem, až to atakuje hranice (nad)charakterní parodie. Snad filmaři její "noirově" amorální vražedný útěk - plán, jak se zbavit nepohodlných osob a přijít k penězům, mysleli podobně nevážně, přece nemohli chtít, aby jí to prošlo? Doufám, protože já si tím fakt nebyl jist. (27.03.2017)

Když chlap domů dotáhne z riskantního drogového obchodu milion dolarů, může počítat i s variantou, že jeho vypočítavá drahá polovička zmizí z jeho života. Samozřejmě i s hotovostí, protože je zvyklá rozdávat karty. Zásnubní prsten tady nic neznamená, hodnotu manželství si navíc chladnokrevná a přemýšlivá Linda Fiorentino dokáže vyhodnotit i díky manželovu výbušnému temperamentu, kdy nějaká ta facka… Tomu zbyde jen svatební fotografie a plán, jak získat peníze zpět. Drahá žena si mezitím vybere obyčejný zapadákov, kde se načas může schovat, a ještě sbalit naivního troubu, který se stane součástí zase jejího plánu. Výsledkem je cynická hra v noirovém balení s několika solidními scénami. Opírá se o neokoukaný příběh i docela slušné zvraty, jen to místy chtělo přidat na tempu a vlít tomu víc života. Obzvlášť když mám na place Fiorentino, která je v tričku i bez něj zatraceně sexy, a určitě by zvládla ještě větší erotické dusno. (19.03.2021)

Co na Johnu Dahlovi obdivuju, je verva, s jakou se pouští do dalších a dalších variací na klasické schémata filmu noir, a to přesto, že se mu ještě nikdy nepodařilo vytěžit ze své posedlosti něco lepšího než žánrové průměrky bez chuti a humoru. A John to zkouší dál - jenže cenu za vytrvalost filmová historie nemá... (16.12.2002)

Rejža, hudba, grády.¬         S ohledem na svoje druhové zařazení (krimi + thriller + drama) má snímek až neuvěřitelně se táhnoucí děj, jako by režisér neměl dostatečnou nápaditost. Chybí tomu prostě "grády" — třeba takové, jaké dovedl dávat i průměrnému scénáři USA režisér John Frankenheimer (Rok zbraní). V ostatních ohledech je to snímek podařený, vyzdvihl bych nápaditou hudbu obecně téměř neznámého skladatele italského původu z USA Josepha Vitarelliho. (31.01.2020)