Hriešne noci

Neuvěřitelně vypiplaná záležitost, která se na první pohled rozkošně vysmívá pornoprůmysu 70. let, ve skutečnosti mu ale skládá hlubokou a uctivou poklonu. První šok jsem měl měl už během prvních 5ti minut, když jsem jen nevěřícně zíral, jaké hvězdy P. T. Anderson do filmu narval, druhý následoval v zápětí, když jsem si uvědomil, že všichni hrají pornoherce. A s jakým gustem si to užívají. Hudebně i vizuálně dokonalý film, skvělý scénář a prakticky bezchybné výkony, prostě paráda. P.S. Myslíte, že ten chobot je opravdu Wahlbergův?? ;) (20.10.2008)

Andersonův druhý celovečerní film si nese všechny rysy jeho osobitého tvůrčího rukopisu - kontroverzní téma je, co se týče stopáže, velmi rozvolněno v několika liniích, které se vždy váží na jednotlivé postavy, přičemž spojující je sociální vyčlenění, které je kompenzováno nadbytkem peněz a bohatstvím, Anderson formálně snímek člení jakýmisi předěly či intermezzy, které jsou vystavěny sestříháním několika makrodetailů přímo za sebe, což dodává snímku zvláštní kouzlo (nechce se mi napsat přímo experimentální rozměr), které odráží mapování dlouhého časového úseku, kdy subjektivně čas někdy plyne bleskově rychle a někdy jakoby se až zastavil. Zajímavý je též Andersonův autorský přístup k danému tématu - zjevná fascinace prostředím pornoprůmyslu (nelze nezmínit, že tenhle film je čímsi Andersonovi blízký, dá se říci až osobní téma, neboť již v roce 1988 natočil coby svůj první krátkometrážní snímek dokument o Dirku Digglerovi, tedy hlavní postavě Hříšných nocí...) se kříží se sociálně kritickým pohledem odrážejícím veškeré aspekty sociální skupiny zapojené v tomto kontroverzním oboru lidské činnosti, Hříšné noci jsou tak napůl oslavou dřevních dob pornokinematografie (místy některé scény téměř asociovaly pokus o ,,ošvédování" klasických béčkových filmů) a zbytkem velmi otevřeným pohledem mapujícím až varujícím - což si ale musí každý divák při percepci filmu rozhodnout sám... Podobné filmy: Lid versus Larry Flynt, Mocná Afrodité (08.03.2009)

Velice příjemně chytrý (pojem "chytrý film" je dokonce s Anderesonovými filmy nyní v jistých diskurzech používán jako terminus technicus) a zábavný film, který táhne vynalézavá režie (nekonečně dlouhé kamerové jízdy hravě předčí slavný průjezd restaurací ze Scorseseho Mafiánů), pestrý dobový soundtrack a opravdu zábavné, silné herecké výkony. Z té poslední kategorie je třeba vypíchnout hlavně Juliane Moore, která svou mateřským komplexem zmítanou pornohvězdu vystřihla brilantně, otcovského Burta Reynoldse a samozřejmě Wahlberga, kterého jinde nemusím, ale do role sedmnáctiletého hřebečka, kterému dal osud do vínku sice jedinou, ale pořádnou devízu, sedl přesně. Zbylé role snad s výjimkou Rollergirl Heather Graham jsou pak už určeny především pro pobavení, resp. podtržení tragičtějších podtónů příběhu (Macyho Little Bill). Anderosnova prvotina tedy boduje téměř na všech frontách, vytahuje taky řadu silných scén (které si nezadají s deštěm žab v Magnolii) - za všechny ona tragická sekvence podbarvená táhlým duněním zvonů. Pátou hvězdu si však schovám na další projekci, trochu mě totiž nesedla dvou a půl hodinová stopáž. A to navzdory úžasné poslední scéně ;-) "Jsem hvězda. jsem hvězda, jsem hvězda!" 80% (05.11.2007)

Scénář: Paul Thomas Anderson .. P. T. Anderson je jeden z mála tvůrců, u kterých je mi až líto, že jejich filmografie obsahuje tak málo produktů. Jedná se totiž o velmi chytrého scénáristy, který má každou scénu promyšlenou, pevně posazenou do děje a zároveň zručného režiséra, který pak s přehledem kočíruje velkou spoustu postav v kamerově dlouhých, obsahově náročných pasážích, plných děje a žádného střihu - tak, jak to mám rád. Samotný Dirk Diggler jako hlavní postava filmu vzniknul sice o několik let dříve, ale své nádobíčko ukázal až v Boogie Night. A jeho následný kariérní vzestup a pád je určitě zajímavý. Stopáž sice může na první pohled odrazovat, ale kdo zná Andersenův slavnější/lepší snímek Magnolia, určitě ví, že se nebude ani jednu minutu nudit! Zachycená atmosféra uvolněné doby a počátků porno průmyslu je bezchybná, režie je doslova famózní a vše umocňuje bohaté obsazení, na pár výjimek shodné s Magnolii, plné úžasných hereckých výkonů. Boogie Night jsem si rozhodně užil! Přesto, na absolutní hodnocení - nemůžu si pomoci, jako u božské Magnolia ten zážitek není - mi zde stále malinko chybí! 90%. (06.06.2006)

Hrdinom príbehu, inšpirovaného skutočnou postavou pornoherca Johna Holmesa je mladík, ktorý sa vďaka mimoriadnym fyzickým predpokladom stáva obľúbenou hviezdou pornografických filmov pod umeleckým menom Dirk Diggler. Anderson pojednáva háklivú tému s prekvapivou filmársku vyzretosťou aj porozumením pre svoje postavy, pre ktoré sex už nepredstavuje takmer žiadne vzrušenie, ale len tvrdú prácu. Jeho pohľad na "zlaté obdobie" pornopriemyslu, keď sa napr. Hlboké hrdlo premietalo v legitímnych kinách, je zbavený nánosu zbytočnej nostalgie a zachováva si humorný nadhľad. Príbeh o vzostupe a páde jednej pornohviezdy, ktorá sa (ne)vyrovnala s úspechom aj nástrahami tejto neobvyklej profesie. Snímka sa odohráva v druhej polovici 70. a prvej polovici 80. rokov - v čase, keď všade znelo disco, abstinencie bola nadávkou a búrlivé večierky pri bazénoch vlastne nikdy nekončili. Zábavný a provokatívny pohľad do zákulisia pornografického priemyslu sa nesie v nostalgickom duchu. Zároveň ukazuje, že ľudia z tejto brandže majú vo svojom súkromnom živote vlastne rovnaké radosti a starosti ako ostatní "obyčajní ľudia". (05.10.2019)