Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Tragický osud člověka posedlého vášní umělecky tvořit. Nedostává se mu talentu ani vzdělání, dopouští se krádeže hudebních motivů, jen aby splnil to, co si jako sedmnáctiletý předsevzal - složit operu. To je příběh nedokončeného posledního díla Karla Čapka. Sedm postav podává subjektivní svědectví o tom, kdo byl hudební skladatel Bedřich Foltýn. Od citově sympatických svědectví pokračuje tato škála až k naprostému odhalení jeho podvodnosti, šarlatánství a nečestnosti. Čapkův mistrovský portrét však zároveň zahrnuje i hluboce lidské pochopení hrdiny a jeho touhu stvořit něco krásného. To činí z Foltýna jednu z nejzajímavějších a v dobrém smyslu nejvíce rozporuplných postav moderní literatury... Čapkův Foltýn je z rodu věčných znovu se vracejících dramatických námětů o konfliktu talentu s netalentem, profesionality s diletantismem, povolanosti s parazitismem všeho druhu. Není divu, že se takové téma vrací, že je stále aktuální, třebaže se s objevením Amadea stalo dokonce tématem patřičně módním. Čapkova nedokončená próza jako by příznačně vyjadřovala i věčnou nedokončenost tohoto sváru a také mnohoznačnost jeho pohledů a chápání, což ostatně naplno využívá i televizní scénář Františka Pavlíčka. Viktor Preiss, představitel titulního hrdiny, před televizní premiérou na počátku roku 1993 řekl: "Herec mívá tendenci svou figuru obhájit, dělat jí alibi, zázemí k plnému pochopení. Snažíme se s režisérem Pavlem Hášou, aby Foltýna divák třeba i politoval, přestože Foltýn podniká snad až sisyfovskou práci - od úplatků až po skutečné kumštýřské snažení." (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (16)

evangelik 

všetky recenzie používateľa

Román(?) jsem nečetl a docela těžce jsem se ve filmu orientoval. Skládat celkový příběh formou svědectví jednotlivých aktérů - nevím jaké tomu dát adjektivum. Nečekal jsem to. Ovšem Jana Preissová, ta hříšná Manon po 20 letech, stále ještě svěží a přitažlivá pro mužské oči. Rovněž mi moc nedochází nějaká souvislost mezi dobou vzniku díla a motivací autora, proč v tak těžké době "zrovna tohleto"?? ()

bart-leby 

všetky recenzie používateľa

Velmi solidní a důstojná adaptace Čapkova posledního a nedokončemého románu, jehož tématem je jednak relativita a limity poznání lidského jedince (rámec a forma románu) a jednak otázka poctivosti a autentičnosti umělecké tvorby (ideově-tématická složka románu). Hášova inscenace se zaměřuje na druhou rovinu a vykresluje Foltýna (Foltena) jako politováníhodného a trapného hochštaplera, nýmanda, vykradače a člověka, pro nějž je umělecká tvorba pouhou pózou a umanutou manýrou a jemuž se nedostává poctivosti, trpělivosti a pohříchu ani talentu. ()

Reklama

gjjm 

všetky recenzie používateľa

Čapkův román o ambiózním, leč netalentovaném skladateli Foltýnovi (inspirovaný mimochodem skutečnými životními osudy spisovatele Sabiny a skladatele Hörnera) je jedním z nejlepších a nejtragičtějších příběhů, jaké v české literatuře vznikly. Nicméně s debilním, příšerně amatérským scénářem Františka Pavlíčka (vzniklo to tuším paralelně s ještě o něco horší rozhlasovou hrou na scénář téhož autora), v podstatě nulovými prostředky, kamerou, která se snaží vykrádat Amadea a zvukem, se kterým vám jedna půlka urve uši a druhá je neslyšitelný nezřetelný šepot, lze i z něj vykřesat debilní televizní inscenaci, v níž se ztrapní i tak skvělí herci, jako Preiss, Abrhám (jehož postava mi přišla naprosto nelogická), Eben, Čepek a především tentokrát příšerný Lukavský. Poprvé v životě taky prohlašuji, že na masky se nedalo dívat, a to si takových detailů většinou nevšímám. Nezachovává to ani v nejmenším pozoruhodnou formu knihy, respektive zachovává, ale bez předchozího přečtení vám to nic neřekne. Jediné, co se mi na tom opravdu líbilo, byla hudba. Foltýnovy vlastní skladby jsou přesně takové, jaké by dle knihy být měly (a ono není nic jednoduchého vytvořit záměrně špatné dílo), filmová hudba v užším slova smyslu celkem věrně suplovala abstraktní atmosféru knihy, která se ztratila úplně. Zničenou myšlenku ale nedokázalo nahradit nic. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Nesnadná literární předloha největšího českého spisovatele Karla Čapka zůstala pro jeho předčasnou smrt torzem. To spolu s čapkovskou metodou "nasvěcování" pomocí svědectví postav blízkých Foltýnovi postavilo adaptátory před vděčný i nesnadný úkol zároveň. Zhostili se ho se ctí, dramatický tvar přesně odkryl složitý půdorys uměleckého i lidského mrzáctví hlavní postavy, zachován zůstal i fašizující odér, do nějž ho Čapek před sedmdesáti lety umístil, "zabalil". Herecké výkony jsou dalším podpůrným prvkem tohoto výkladu; v první řadě to platí pro skvělou kreaci Viktora Preisse. V jistém slova smyslu se tu podařilo prognózovat atmosféru druhé republiky v případě jejího dalšího možného pobřeznového pokračování. Toto nadprůměrné literární dílo by určitě zasloužilo svou digitální verzi. Umění srovnatelných kvalit totiž dnes určitě není nazbyt. ()

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

„Kde končí božské vnuknutí a začíná lidská posedlost…“ Karel Čapek tenhle svůj román, pokud vím, nedokončil a trošku nedokončeně tak působí i samotný závěr tohoto jinak dost pěkného Hášova televizního filmu (s krásnou hudbou Petra Mendela). Ono celkové pojetí filmu (a předpokládám i  samotného románu), kdy se o skladateli Foltýnovi dozvídáme postupně víc a víc díky různým útržkům vzpomínek některých lidí z blízkého skladatelova okolí, které dohromady vytváří jakousi mozaiku, určitě není nezajímavé. Postupně se tak před námi odkrývá obraz člověka posedlého touhou složit operu, ač je sám  ve skutečnosti hudební neumětel a plagiátor na kvadrát…. Co tomu jediné asi chybí (ale to už je spíš o samotném Čapkově románu) je, že divák nějak úplně nechápe vnitřní motivaci oné Foltýnovi „posedlosti“.  Herecky určitě zaujme výborný Viktor Preiss, který si manželskou dvojici ve filmu zahrál s vlastní ženou Janou. A v maličké roli si nelze nevšimnout tehdy ještě mladičkého Marka Ebena... ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (1)

  • Snímek je natočen na motivy knihy "Život a dílo skladatele Foltýna", posledního nedokončeného románu Karla Čapka, vydaného až po jeho smrti v roce 1939. (Terva)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené