Zimní válka

Velmi ma tento film od Finov prekvapil a necakal som, ze to bude na takej dobrej urovni, co sa tyka deja, hercov a akcii. Film je extremne dlhy a musim povedat, ze ma fakt uputal, hlavne ta cast filmu, kde sa ukrutne a tvrdo bojovalo v tych zakopoch, kde neustale utocili ruski bolsevici. Boje boli nerozhodne, pretoze raz vyhrali Rusi a opatovne stratenu poziciu za okamih znova ziskali Fini. Film disponuje dobrymi kamerovymi zabermi, takze neni nudza o dobre zobrazenie vybuchov a o tankoch ani nehovorim. Vsetkemu najviac dominuje krasna finska priroda, ktoru po case znicili bomby od ruskej delostrelby. Tento neznamy film sa fakt Finom vydaril a preto mu udelujem najvyssie ocenenie. (21.10.2011)

Rusové v listopadu 1938 překročili finské hranice bez vyhlášení války. Chtěli získat zpět území, které okupovali od roku 1809 do pádu carského režimu r. 1917. Nepřipravená a špatně vybavená finská armáda složená z obyčejných civilistů byla však odhodlána bránit svou vlast, jejíž autonomii teprve nedávno získala. Finové neměli ani jedno letadlo nebo tank. Tento film sleduje osud dvou bratří a jejich čety v nerovném souboji s útočící Stalinovou armádou. Uznávám, Talvisota je spíše film pro muže, kteří se do plné polní dokáží lépe vcítit. Mně na něm zaujalo, že Rusové na frontě slavili Stalinovy narozeniny (docela hlučně), hrstka Finů proti tak obrovské přesile, frontová sauna, statečnost finských vojáků, ale hlavně to, že ve válce jsou vojáci skutečně jen stroje, schopné čehokoliv. (04.01.2014)

Neokázalý, civilní film o vstupu Finska do druhé světové války doopravdy zaujme zřejmě jen úzkou skupinu lidí soustředící se na válečná období a historii obecně. Většinovému divákovi se bude zdát bezpochyby dlouhý a často nudný (189 minutová verze). Parikka natočil film o období, kdy Finové proti své vůli vstoupily do druhé světové války. Vstoupili tam ovšem bez zbytečných diskusí, v jejich čele nestál Beneš, ale válečný hrdina z první světové války Mannerheim, který bral obranu vlasti při napadení jako samozřejmost, a to i v situaci, kdy počty vojáků v boji byly neporovnatelné. Ve filmu nejsou k vidění patetické scény, hrdinné, dobře vypadající vojenské akce, vidíme "jen" normální finské chlapy, umírající při potyčkách v zákopech na rusko-finské hranici. Scény jsou syrové (boje na bodáky), atmosféra tíživá. Churchill ve svých pamětech popisuje Zimní válku takto: "Byla velká zima. Finové byli velmi dobře vybaveni lyžemi a teplými oděvy, které Rusům zcela chyběli. Rusové marně spoléhali na převahu v počtu a těžších zbraních...Severně od Ladožského jezera potkal útok proti Mannerhemově linii na Karelské šíji stejný osud jako operace na severu. Počátkem prosince byl proti linii samé zahájen útok vedený téměř dvanácti divizemi. Ruské dělostřelecké ostřelování nebylo dostatečné, tanky byly většinou lehké a řada po sobě následujícíh frontálních útoků byla odražena s těžkými ztrátami a bez jakýchkoliv zisků.." Finové se ovšem bránili bez jakékoliv pomoci zvenčí (Švédové s dobrou armádou zvolili neutralitu a Británie s Francii tak dlouho diskutovaly o možnosti dodávat vojesnký mmateriál přes Norsko a Švédsko, až bylo na cokoliv pozdě) a drtivé přesile nemohly dlouho vzdorovat. Přesto způsobily Rusům ohromné ztráty (126 tisíc mrtvých a přes 250 tisíc raněných Rusů vs 22 tisíc mrtvých a 43 tisíc raněných Finů), obrana země jim navíc do velké míry pomohla uchovat si nezávislost i po roce 1948, kdy se Stalin se obával iniciovat převrat v zemi, kde má každý doma zbran a nebojí se jí použít. I tak ale Finové nepatří k vítězným stranám. Jejich pozdější spolupráce s Němci ve snaze zbavit se Rusů je stála desetinu území na severum země a přístup k Severnímu ledovému oceánu. (05.05.2011)

Musím se přiznat, že mi osobně chvilku trvalo, než jsem se zorientoval ve finských jménech. Nu což, povedlo se, poté stačilo už sledovat výjimečné filmové dílo. Spontánní a strhující odvaha Finů mě vyrazila totálně dech, je téměř neuvěřitelné, co dokázali. Mohu napsat, že jsem fandil Finům do poslední chvilky se zatajeným dechem. Tady se vnucuje myšlenka, která mě po zhlédnutí filmu okamžitě napadla. Jaká škoda, že jsme neměli taky nějakého podobného Maršála Mannerheima v témže roce 1939, který by nakopal u nás Němcům do zadku :-) Tak to by byla paráda, asi by to nebylo jednoduché. Tak a zpět k filmu. Celé filmové dílo vychází z dokazatelných skutečností. Sympatická je i prostota řeči a velmi přívětivý finský černý humor. Třeba hláška, jestli ještě trochu přituhne, budeme si muset jídlo porcovat dynamitem. Co víc dodat? Prostě velmi vydařený film s válečnou tematikou. A i když je film dosti dlouhý, ani chvilku nepřestane nudit. (23.12.2010)

Málo známý válečný velkofilm, který popisuje osudy finských vojáků v rusko-finské válce v letech 1939 - 1940, tzv. Zimní válce. Dalo by se říct, že jde o zákopový film, protože děj se z větší části odehrává ve finském zákopu a kolem něj. Ale na to, že film je z roku 1989, je po technické stránce zvládnutý dokonale, dokonce za použití odpovýdající vojenské techniky (T-26 atd.). Krásně je vidět, jak na začátku vojáci přicházejí do čerstvých pozic v lese a postupem času se z okolí stává země bez jediného stromu. Opravdu realistický pohled. Všude výbuchy granátů a útoky Rusů. Byl jsem velmi překvapen a proto tento snímek doporučuji všem, koho zajímá válečná tématika. Viděl jsem tříhodinovou verzi a můžu říct, že jsem se ani chvíli nenudil. 85%. (16.03.2010)