Ako básnici nestrácajú nádej

Pořád to funguje...Štěpán Šafránek se definitivně stal unaveným lékařem s obličejem postaršího baseta, z Kendyho je pak bezstarostně naladěný playboy. A zase se řeší životní problémy a hlavně ženy. Jsem vysloveně nadšený z toho, že tvůrci vehnali hlavnímu hrdinovi do náručí kouzelnou zrzku Badinkovou, která svým sex-appealem dodává švih i scénám, kde se děj zbytečně zasekává. Nejsem v jejich věku, ale jestli si udržím podobný smysl pro vlastní priority celý život jako Štěpán, tak to se mnou nedopadne tak špatně. (01.02.2006)

PŘI NEJHORŠÍM NÁM POMŮŽE DADA. No, jenom o fous. Pánové Klein a Pecháček nám z Básníků dělají seriál, zdá se. Tomu odpovídá i vizuál. Neskutečně dlouhé, komično přechází v tragédii a pomalu komunální satiru (konkurz na ředitele nemocnice). Na PP je už zbytečné nadávat, veletoče v postavách pokračují (Karabec = Vaculík? A proč?), neherci obsazení kvůli popularitě (Mareš, šmarja), mnoho scén vypadá jako poučování a moralizování těch, kteří zestárli a jen proto na to mají právo. Přesně z toho si dřív série dělala legraci. Básníci se nám pomalu ztrácejí... Úvodní píseň - Uhlířův standard, závěrečná na úrovni slabikáře. 30%. (18.04.2016)

Zase jeden film ke kterému jsem už od začátku přistupovala s velkou nedůvěrou, točit básníky po tolika letech mi přišlo jako nápad totálně praštěný, z něhož nemůže vzejít nic dobrého a nutno říct, že jsem se nespletla. Źádné kouzlo, podivný příběh. Z Popelky se najednou stala poněkud dračice a ač je Šafránek díky svým psím očím stále roztomilý, jeho verše už tady prostě nestačí. Důkaz toho, jak jde v jediném okamžiku zkazit iluzi veškerých předcházejících dílů. ...Navíc mi nejde na rozum jedna věc, proč vlastně ta Veverka tak hloupě utekla a před čím? Důvody uvedené ve filmu se mi zdají poněkud nelogické.A ten porod na konec?!Nemám slov..... (02.09.2005)

„Cudzím nedávajú informácie.“ – „Ale ja nie som cudzí.“ Mám rád štvordielnu „básnickú“ sériu (1982 - 1993). Niektoré časti sa nevydarili tak, ako ďalšie, ale spoločnými silami to niekedy viac a niekedy menej dokopali do príjemnej, poetickej a hravej atmosféry, ktorá akoby mimochodom hovorila o dosť dôležitejších veciach. Najmä o dospievaní, medziľudských vzťahoch a o tom, ako starnúci človek vníma svet okolo seba. V roku 2004 sa básnici Štěpán (Pavel Kríž) a Kendy (David Matásek) vrátili. Zasa starší a ešte o čosi viac ubitejší životom a žitím. Ale stále nachádzajúci poéziu v každodennom priemernom živote. Zas a znova sa to okolo nich len tak hemží ženami všetkých vekových a farebných kategórií, nechýba ľahká erotika. Bohužiaľ, AKO BÁSNICI NESTRÁCAJÚ NÁDEJ sa nesie v pochybnom duchu fádneho scenára, slabších dialógov, trápne zbytočných figúrok (Mareš, Sklenaříková) a hercov, ktorí nemajú čo hrať (Zedníček, Somr). V takejto konkurencii sa ustavičná prítomnosť reklamy (pivovarnícky priemysel, farmaceutika) zrazu javí byť ešte tým najmenším problémom. Napriek tomu pokladám za dôležitejšie, že tvorcovia vôbec do päťky išli a že neskackajú na mieste: hrdinovia, ktorých dôverne poznáme a máme radi, zostarli a my s nimi, zmenili sa nielen ich názory a pohľady na svet, ale aj tie naše – v takejto spoločnosti sa vždy cítim dobre (viď. o tri roky mladší ROCKY BALBOA). Naprieč snímkou sa napriek množstvu záporov nesie akási „smutná dospelosť“ – a ja ju pod 60% spadnúť nenechám s tým, že dovidenia (dúfajme) o ďalších dvadsať rokov. (02.02.2008)

Ešte stále je tam trochu toho čara starých Básnikov, ale či je to už opakovaným námetom, znovu čudným pocitom z neprirodzeného zvuku... hmm :-( Vracajú sa témy mladých dievčat a porevolučného podnikania, partnerských vzťahov... ale ja neviem, už to nemá šťavu. Okrem posunutia do ďalšej vekovej skupiny a s tým súvisiacich zmien v podstate film neprináša do básnickej série nič nové, ani svieži "severní vítr", ktorý tam tak túžil mať Dušan Klein. Je to také - trochu nostalgický feeling, dosť kopírovania a vykrádania samého seba. Nebolo to zlé, len také... ošúchané. Ako starý uterák - keď sa rokmi sperie, zdrsnie a vybledne, netreba sa s ním driapať z ľútosti. A čo tým myslím? Že špeciálne vo filmovej branži treba vedieť, kedy skončiť. Nevravím, že v najlepšom - to sa nedarí skoro nikomu. No aspoň v najhoršom... A Básnici už dúfam definitívne skončili. (07.02.2008)