Réžia:
Tomáš Vorel st.Scenár:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Tomáš PolákHrajú:
Eva Holubová, Bolek Polívka, Anna Marhoulová, Tomáš Vorel ml., Marika Procházková, Jiří Macháček, Ivana Chýlková, Tomáš Hanák, Daniela Valešová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Po jednom z divácky nejúspěšnějších českých filmů posledních let Cesta z města a netradičním dokumentu Z města cesta, přichází Tomáš Vorel s dalším celovečerním snímkem Skřítek. Režisér se tak po letech vrací k žánru grotesky, kterou jsme v jeho pojetí mohli vidět už ve filmu Pražská pětka v příběhu Výlet na Karlštejn z roku 1989. Vesnická rodinka, kterou známe z filmu Cesta z města se přestěhovala za lepším do malého města. Otec (Bolek Polívka) pracuje jako řezník v masokombinátě, matka (Eva Holubová) je zaměstnaná jako pokladní v supermarketu. Jejich dceruška (Anička Marhoulová) chodí na základní školu, ale technické předměty jí nejdou a nebaví, je nejhorší ze třídy a tak má neustálé problémy se svým třídním profesorem (Tomáš Hanák). Synáček (Tomáš Vorel ml.) zase studuje střední potravinářské učiliště, neboť otec z něho chce mít také řezníka. Avšak synáček je fyzicky slabý, navíc vegetarián, anarchista a kuřák marihuany, což je zdrojem věčných konfliktů s přísnou mistrovou (Ivana Chýlková) otcem i policisty (Jan Kraus, Petr Čtvrtníček, Tomáš Vorel). Otec na výchovu nestačí, zejména když je váben mladou sličnou řeznicí (Marika Procházková), ke které vzplane chtíčem nezřízeným. Ať se matka snaží sebevíc - navštěvuje kosmetické salony a psychiatry, manžel o ni zcela ztrácí zájem a nakonec se přestěhuje od rodiny k řeznici na ubytovnu. A tak matka kuje pomstu! A aby toho nebylo málo, motá se tu ještě jakýsi SKŘÍTEK, který vylezl z lesa a veškeré vážné situace obrací v absurditu a humor... Skřítek je groteska, takže dialogy jsou nahrazeny citoslovci, ruchy jsou stylizované a co neřeknou zvuky, sdělí divoká i infantilní, ponurá i mysticky zádumčivá hudba (MIG 21). Celý příběh je pestrou kaskádou gagů, skečů a tragikomických situací. "Troufám si tvrdit, že ve filmu není chvíle, kdy by se divák nesmál, nebo neplakal," říká režisér Tomáš Vorel. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (237)
Reklamní kampaň přitáhla do kina poměrně dost lidí, ale u většiny z nich jsem se nebyl jist tím, že věděli, na co vlastně jdou. Já jsem si o filmu lecos přečetl, ale stejně jsem byl překvapen, na co to vlastně koukám. Česká groteska - dobrá, ale místo šlehačkových dortů jatka. Pozadí, na kterém je vystaven celkem slušný groteskní humor, mi přišlo dosti nevlídné. Film doslova překypuje kritikou dnešní společnosti, což zrovna grotesce docela škodí. Na druhou stranu Tomáš Vorel natočil Skřítka velice moderně a poutavě. Rozhodně je se na co koukat. Herci také občas překvapí, ale spíš bych jejich výkony považoval za příjemně standardní. Instrumentální verze známých písní od Mig 21 byla dobrá volba. Spíš 70%. ()
Pár nápadů (+ námět a zpracování) dobrých, ale celkově to nedrží pohromadě, protože scénář byl tak na třicet minut. Nedá se tomu upřít obrovská invence a slušné vtipy, ale na celovečerák ani náhodou. Nabízí se přirovnání s Kung Fury, což je podobná blbost, která ale díky své perfektní stopáži nepřestane nudit. Skřítek ano. 60% ()
Tomáš Vorel u mě ještě nikdy jako režisér nepřekonal dvě hvězdy a stejně je tomu u Skřítka. Navnadil mě trailer a obsazení v čele s Bolkem Polívkou a Jiřím Macháčkem, proto jsem tomu dal šanci. Bohužel se mi to nelíbilo a Skřítek u mě rychle upadne do zapomnění. Pochválím snahu o originalitu… ale jen tu snahu. Ten koncept grotesky mě nesedl a jednotlivé gagy moc nebavily. Vlastně si vzpomínám jen na jednu jedinou vtipnou scénu a to je na podobný film sakra málo. Dramatická linka s příběhem na mě nefungovala prakticky vůbec. Zůstávají jen slabé dvě hvězdy a mé soukromé varování sobě samému: filmy od režiséra Tomáše Vorla už opravdu ne. ()
Po 10 rokoch od KAMENNÉHO MOSTU sme konečne toho jeho škriatka uvideli! Bohužiaľ, hoci scény s ním boli kúzelné, do celku o radostiach a strastiach meštiackej rodinky vo svete, kde existujú iba zvuky, veľmi nezapadali. Podobne ako v ostatných Vorlových filmoch ale aspoň ukazujú jeho mimoriadny cit pre čaro mestského prostredia. Vorel má nápady a vie točiť, ale film nie je výnimočný ničím okrem grotesknej formy a pochopenia a sviežeho stvárnenia sveta mladých. Tých naozaj dobrých momentov tu nie je až tak mnoho ( hlavne tie z obchoďáku a skejťácke a sprejerské kúsky, ktoré predjímajú motívy z GYMPLU ). Po kríze KAMENNÉHO MOSTU a skvelej CESTĚ Z MĚSTA nachádza novú inšpiráciu opäť vo vlastnom živote – syn mu dospieva do puberty a tatko režisér v jeho živote, zábave, kluboch, skejtovaní a grafiťáctve objavuje nové motívy a tému. Doznieva a vrcholí tu starý Vorel, groteskný a doslova škriatkovský, ale najprirodzenejšie a najsviežejšie pôsobia práve mladicke motivy, z ktorých je zrejmé, že si rejža uchováva mladého ducha a radšej by sa niekde preháňal so synátorom a kamerou na skejte, než zháňal peniaze od nevďačných sponzorov (čo bol ostatne aj dojem, ktorý som si odniesol z osobného stretnutia s ním krátko po dokončení SKŘÍTKA)... ()
Scénář: Tomáš Vorel .. Groteskní parodická kritika měšťáctví, mechanismů současnosti a mezilidských vztahů. Na devadesátiminutovou stopáž ovšem nestabilní. Co musím pochválit jsou herci, musel být určitě zajímavé vyzkoušet si v jednadvacátém století českou grotesku. Úroveň gagů je značně kolísavá a postava Skřítka nevyužitá neřku-li zbytečná. Chvílemi jsem totiž znuděně pokukoval na hodiny a čekal až se děj posune opět někam, kde bude bavit. A přiznám se, na mnoha místech se to dařilo. Vrátný Šteindler rulez. 50%. ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (6)
- Na firemní stránce autora Skřítka Vorelfilm se píše, že rodina ve Skřítkovi je venkovskou rodinou z předchozího Vorlova filmu Cesta z města (2000), která se přestěhovala do města. Oba filmy jsou zcela odlišné, nijak na sebe nenavazují a totožnost obou rodin nelze přímo z těchto filmů ani vykázat, ani vyvrátit. Žádné stěhování není nikde zmíněno, ale ve Skřítkovi je naznačeno rodinnými fotografiemi, pro něž jsou použity venkovské záběry a sekvence právě z Cesty z města. Skladba obou rodin je stejná, rodiče dokonce hrají tíž herci (Holubová, Polívka). Toto ztotožnění je však popřeno pozdějším Vorlovým filmem Cesta do lesa (2012), který je volným pokračováním Cesty z města a v němž se ona rodina vyskytuje stále ve svém původním venkovském bydlišti. Každopádně autor rodinu ve Skřítkovi vtipně motivicky napojuje: V Cestě z města je otec soukromým zemědělcem a v jedné scéně provádí zabíjačku, ve Skřítkovi je zaměstnán v masokombinátě. Matka má ve vsi obchůdek s potravinami, ve Skřítkovi pracuje jako pokladní v hypermarketu. (Adam Bernau)
- V závěrečných titulcích není uvedeno, kdo hrál postavu Skřítka. (Jezis_z_nebe)
- Ve filmu je odkaz na starší film Tomáše Vorla Cesta z města (2000). Při scéně, kdy matka ukazuje dceři rodinné fotografie, byly totiž použity i některé snímky právě z tohoto filmu. (zeďa)
Reklama