Sametoví vrazi

No po tech nadsenejch recenzich jsem cekal vetsi maso. Je pravda, ze je tohle po case ceskej film, kerej je o necem, ale ze by to byla naka vynikajici detektivka se rict neda. Misty je film sice hodne dobrej a napeti je taky slusny, cemuz napomaha celkove temnejsi atmosfera a sediva kamera, ale jako celek je zbytecne roztahanej a navic strasne dlouhej, takze misty nudi. Po prvni pulhodine jsem se zacal orientovat v tech nejdulezitejsich postavach, ale ve filmu je nich tak moc, ze nektere vztahy mi unikly a ani po konci filmu jsem nevedel, kdo nektery lidi byli. Dej moc komplikovanej neni, ale vztahy postav jo a je to trochu skoda. Herci jsou na cesky pomery docela slusny, hlavne Jan Dolansky, vzhledem andilek a povahou zabijak je fakt dobrej. Taky se mi nezdali policajti, v podstate vubec nevysetrovaly a v zaveru najednou vse odhalily. Mozna jsem cekal moc, ale na vic jak 3* to nebude. (24.11.2005)

Z původních 4* dávám 3*, přeci jenom se mi to zdálo moc dlouhé. Příběhy podle skutečné události mám rád, a tohle je něco co mám velmy rád, ale bohužel mi to přišlo moc dlouhé, a některé scény zbytečně natahované. Dále mi chyběla nějaká lepší hudba, přišla mi děsně nevýrazná. Atmosféra filmu mi přišla optimální co mi ale moc zvedlo náladu, byly výkony herců. Dolánský se pro tuto roli uplně hodil, a přitom ve filmu Všechno nejlepší byl příšernej tak tady ten jeho chlad byl naprosto dokonalej. A o Michalu Dlouhém nemá cenu komunikovat, už jen jeho hlas mě totálně rozsekal, opravdu výbornej hlas. Svoboda je dobrej rejža, ale pro příště buď ať přitlačí víc na pilu(pravda tady je to film podle skutečné události), nebo ať zkrátí stopáž. 3* lepší hvězdy. (13.04.2010)

Žánr českého filmu jaksi zakrněl u (polo)lidových komedií a malých příběhů obyčejných lidí (případně šílenců :). Natočit ve zdejších podmínkách, kdy prakticky neexistuje finanční podpora ze strany státu, akční krimi, bylo velmi odvážným kouskem. Jako skákat bungee se starými popruhy a tedy nemít jistotu, jestli neskončíte třeba na dně Orlické přehrady. Režiséra a scénáristu Jiřího Svobodu popruhy nezklamaly – odvážně skočil tam, kde se z českých režisérů odváží skákat málokdo a svou rekonstrukci několikanásobné vraždy z počátku 90. let pojal skutečně se vší pompou. Na druhou stranu, skok je to sice pěkný, ale příliš hluboký. V případu tzv. Orlických vražd figurovalo poměrně hodně jmen. Vrazi, jejich rodiny, oběti, jejich rodiny, vyšetřovatelé – tihle všichni ve filmu jsou a navíc ještě mnoho osob, jejichž úlohu jsem tak úplně nepochopil. Postav je jednoduše mnoho – je jich mnoho na dvouhodinový celovečerák a je jich mnoho také na dvoudílný televizní projekt. Už dlouho jsem neměl v jednotlivých charakterech a jejich cílech takový guláš. Má snaha o uspořádání si souvislostí byla navíc narušována představováním stále nových a nových postav. Nadto jsem se nemohl zbavit dojmu, že Svoboda z natočeného materiálu vybral jenom scény, kde se něco děje a jaksi pozapomněl přidat scény, kde se něco vysvětluje. Pokud takové scény nikdy neexistovaly, problém bude ve scénáři. Další vadou na kráse jsou mizerné postsynchrony srovnatelné s nějakým nedůležitým německým krimiseriálem vysílaným kolem druhé v noci. Ať se tedy herci snaží sebevíc, to, co jim leze z úst si nikdy nerozumí s jejich mimickým svalstvem. Michal Dlouhý je umírněný drsňák, Jan Dolanský je excentrický psychopat (někdy až na hranici parodie), Alice Veselá je potěchou pro oko. S ženskými hrdinkami je to zde vůbec zvláštní, vztahy hlavních hrdinů k nim se dějí výhradně na fyzické bázi, množstvím (nikoliv rozsahem) souloží připomínají „Sameťáci“ erotický snímek. Zajímavý je rovněž slovník zapadající do drsného ladění filmu, jako expresivní věty typu „A kluka sis ušukala s kým?“. Trošku přehnaná je naopak míra vulgarismů (Dlouhého neustále opakování věty „Kurva, neser mě!“ je ke konci až iritující). Sametoví vrazi by se dali přirovnat k parabole – od těch nejlepších okamžiků se postupně propadají někde daleko pod průměr, aby ke konci zázračně nabrali nový dech a zmohli se k opětovnému vystoupání do výšin. Na české poměry je to nebývalé akční film, má pěknou kameru a místy i velmi schopnou režii, ale pořád je to ten malý český film, kde, když má být zdemolováno nějaké auto, pak jedině oprýskaná škodovka, kde je nedostatek děje vynahrazen dostatkem výstupů schopným herců, kde mnoho věcí nefunguje zdaleka tak bezchybně jak jsme zvyklí u filmů zahraničních. Snaha tu byla, možná až příliš velká, někdy i méně znamená více, zvlášť s podobně omezeným rozpočtem. 55% Zajímavé komentáře: zputnik, mm13, Hopper, JayKey (06.11.2006)

Z mého hlediska zmatené, nepřehledné, příliš dlouhé, nezajímavé, s absencí hrdinů, se kterými by se divák mohl ztotožnit. Nějak jsem tuhle nezáživnou kritiku kapitalistické společnosti nebyla schopná dokoukat, ale věřím, že brutální konec by mohl k mému hodnocení přidat hvězdičku. No, možná jednou budu mít ochotu "Sametové vrahy" vidět znovu - a celé. Zatím slabý průměr. 44% (05.05.2009)

Vzkříšení Jiřího Svobody. Pro mě tohle úplně "krimi" nebylo, nebo ne až tak klasické. Ovšem - nejlepší film o naší současnosti, jaký jsem viděl. Na vynkající technické úrovni, řekl bych. Jen dva zápory - dle mě zbytečně natahované a také se mi moc nelíbila kamera. Všechny ty pošmourné záběry byly asi záměrem, ale bylo jich hodně. Z herců mě víc než Jan Dolanský zaujal Michal Dlouhý. Dolanského věta "To jsem ale čtverák" vám uvízne v paměti, ovšem v kontextu celého snímku působí vykonstruovaně, zato Dlouhého přesné psychologické podání zabijáka mi sedí víc. Snad ještě k té současnosti - právě kvůli postavě Michala Dlouhého, který nevraždil tak úplně "bez jakéhokoli pocitu viny" - tedy "sametově", Jiřímu Svobodovi nevěřím, že titulem snímku nemyslel sametovou revoluci. Ale aspoň se vyhýbá tradičnímu zevšeobecňování (možná až na proslov Jiřího Kodeše, ale lamentování nad drogami a hracími automaty se už stalo lidovým kolovrátkovým kolorytem.) (04.04.2005)