Sametoví vrazi

Svižně ubíhající a solidně zahraná krimi, která si bohužel v některých místech hraje na něco, čím není, představuje příliš velké množství postav a každou chvíli si pomáhá samoúčelnými sexuálními scénami. Přesto v době vzniku důležitý důkaz o tom, že to s mizérií českého filmu není tak kritické a směrovka, po které se vydal nejeden Svobodův následovník. (09.12.2006)

Český film Sametoví vrazi má ambice být více než jen standardní českou kriminálkou s primitivní vizuální stránkou a příznaky naprostého nepochopení pravidel žánru. Snímek šedesátníka Jiřího Svobody je natočen agresivně a současně, využívaje výrazové prostředky zahraničních žánrových snímků, aniž by působil směšně. Stylizované dialogy, barevné filtry, velké detaily, šílení vrazi, sex a brutální násilí v Sametových vrazích nejsou jen „tvrďácké pokusy vytvářet v malém českém rybníčku uhrančivé scény z amerických filmů“, ale stávají se nedílnou součástí mrazivého thrilleru, ve kterém se nejednoznačné postavy stávají oběťmi svých vlastních ambicí. Třebaže Svoboda občas naznačuje, že jeho příběh není ukotven ve stejné době jako ten reálný, dýchá z filmu poněkud děsivá atmosféra nespoutaných počátků devadesátých let. Jiří Svoboda se občas stává otrokem svých formalistních hrátek a místy ve snaze o detailní zachycení událostí sklouzává k přílišné popisnosti, která znepřehledňuje plynutí vyprávění, ale vzhledem k tomu, že se primárně soustředí na trojici vrahů a jejich osudy, divák se ve nepřehledné struktuře filmu ztrácí jen občas. Zásluhu na tom mají především slušní herci, mezi nimiž září brilantní Jan Dolanský coby psychopat Křížek, který věrohodně osciluje mezi polohami „upřímně milujícího manžela“ a „nevypočitatelného zabijáka“. (31.08.2010)

Jako kluci jsme si hráli na mafiány, na policajty, takhle jsme napíchli ukazováčkem jakože bouchačkou a cejtili jsme se strašně tvrdě, když druhej kamarád spadnul na zem, v jakoby mrtvolné křeči. Sice jsem se u toho bavili, ale bylo to strašně infantilní. A přesně tenhle pocit mám z tohoto filmu. Rádoby tvrdá kriminálka po česku, která v důsledku vyznívá strašně trapně. (16.09.2013)

Z původních 4* dávám 3*, přeci jenom se mi to zdálo moc dlouhé. Příběhy podle skutečné události mám rád, a tohle je něco co mám velmy rád, ale bohužel mi to přišlo moc dlouhé, a některé scény zbytečně natahované. Dále mi chyběla nějaká lepší hudba, přišla mi děsně nevýrazná. Atmosféra filmu mi přišla optimální co mi ale moc zvedlo náladu, byly výkony herců. Dolánský se pro tuto roli uplně hodil, a přitom ve filmu Všechno nejlepší byl příšernej tak tady ten jeho chlad byl naprosto dokonalej. A o Michalu Dlouhém nemá cenu komunikovat, už jen jeho hlas mě totálně rozsekal, opravdu výbornej hlas. Svoboda je dobrej rejža, ale pro příště buď ať přitlačí víc na pilu(pravda tady je to film podle skutečné události), nebo ať zkrátí stopáž. 3* lepší hvězdy. (13.04.2010)

V lečcems profesionálně udělaná detektivka a la 70. léta. Problém je v ideologickém vyznění filmu. Stylizace neodpovídá raným 90. letům, ale současnosti, takže to vypadá, že dnešní kapitalismus je nejprohnilejším zřizením, jaké tato republika pamatuje. S ohledem na minulost režiséra (bývalý polistopadový předseda KSČM) dotyčnou stylizaci nelze brát na lehkou váhu. A omluvou nemůžou být výroky o tom, že na lepší postižení dobových reálií nebyl dostatečně vysoký rozpočet... (25.04.2006)