Horem pádem

No nic moc, docela zklamani. Rozhodne jeden z tech horsich Hrebejkovo filmu. Mistama mi to prislo silene amatersky. Nejaka kritika spolecnosti se taky moc nekona, krome toho, ze tam furt nekdo rve, ze sou vsude negri a japoncici. Nektery situace mi prisli dost neverohodny a celkove je to takovy prehnany. Ten pribeh, se synem v Australii mi tam prisel docela navic, ale nakonec to do sebe zapadlo, takze pohoda. Naprosto priserna je hudba, to je opravdu k utrzeni usi. Misty mi prislo, ze se film silene tahne, ale jakmile prisel na scenu Machacek, Liska nebo Dusek, tak se to zase rozjelo, o tech rict, ze byli kyber kruty, je malo. Prekvapilo me, kolikrat tam nekdo rval pica, kurva a podobne, protoze toho moc v ceskejch filmech neni. Celej film zachranujou nektery genialni dialogy, ktery sou mistama hodne vtipny a slusny herecky vykony. No slabsi 4* to precejen budou, i kdyz by to chtelo film trosku zkratit. A doufam, ze priste se uz Hrebejk nepusti do niceho ze soucasnosti. (31.05.2005)

Celé je to s tím Jarchovským a Hřebejkem o tom, že oni bohužel netočí filmy o lidech, ale o tezích. Postavy v jejich filmech pak slouží jen jako věšáky na ony teze. Byl-li v Musíme si pomáhat někdo Němec nebo Žid, byla to vlastně celá jeho charakteristika. Dále pak jako ono ztělesnění Němce, Čecha či Žida poukazoval na nějaký morální problém. Zrovna tak v Horem pádem v podstatě všechny postavy slouží jako zobrazení nějakého životního postoje vyplívajícího ze soužití vícero ras. Tyto teze jsou režisérovi a scénaristovi bohužel cenější než příběh a ten tím samozřejmě trpí. Takový film je spíš plakátem než osobní výpovědí. S Hřebojovými názory se v zásadě ztotožňuji, ale pokud jde o mě, film by měl být (i) něčím jiným než deklarací správných postojů ke světu. (No a teď trochu hra, kdo je kdo? František je skinhaed, ale Milušku a dítě chce víc než svou ideologii. Milušce na rase nezáleží, ale je přesvědčená, že dítěti by dokázala dát rozhodně víc než jeho ubohá uprchlická maminka. Věra je ztělesněním ideje nemám rád rasisty a Cikány a ve skutečnosti trpí svým smutným životem o samotě na společenské periferii města. Hana pomáhá uprchlíkům, ale v krizové chvíli se také projeví jako rasistka. Martin si vzal černošku a nepěstuje si dnes už žádnou konkrétní identitu. Lenka je dosud všemi předsudky nezatížená dívka a ve volném čase tančí španělské tance. O tom ten film je, ale vlastně o ničem jiném. Další už je jen záminka k představení všech postav.) (08.11.2004)

Film není hysterický. Jen reakce některých lidí na něj. A opět budu v opozici. Nevadily mi filtry, ty byly podle mě logicky použity, televizního zpracování jsem si nějak nevšiml. Hodně toho stojí a padá na hercích. Nejvíc se mi líbil Petr Forman, jako trošku "upozaděný" český emigrant byl správně obsazen. Z ženských rolí mě zaujala Emília Vašáryová, ovšem o mnoho více Nataša Burger, jejíž touha po dítěti doslova vystupovala z plátna. Jiří Macháček mi nevadil, zato Jaroslavu Duškovi jsem jeho postavu nemohl moc uvěřit. Jan Tříska měl menší prostor. Řachatá komedie to opravdu není, vyloženě komické momenty tam pro mě byly tři (maso, čaj, bojové umění.) Hřebejk s Jarchovským IMHO říkají pravdu o české povaze, ale zobrazují (v každém filmu, nebo jenom v tomto? nevím...) spíše lidi tzv. "vychcané", či "přidrzlé", jejichž kopie na vyšších místech (platově a kariéristicky) jsou těmi opravdovými démony, kteří pro své vlastní obohacení nevázají zenužít naprosto čehokoli. Snímek mrazí a zároveň se smějete. Naprosto to vystihují prostřihy konce filmu (Nedvědův dres vs. hooligans.) Závěr je fantastický, silný a strhne vás. U filmu Pupendo jsem si svými hvězdičkami nebyl tak úplně jistý, ale po dalších shlédnutích film u mě nabývá kultovnosti. Stejně tak je to s Horem pádem. JAK NEMÁM FANDIT, KDYŽ JE ŽIVOT TAK ZKURVENEJ? (25.10.2004)

Zase jarchovsko-hřebejkovsky zamotaná, přesně viděná, avšak zbytečná realita zbytečných současníků. (Viděno až po Krásce v nesnázích.) Zase obtěžující hudba. Zase dojem zbytečného filmu. Nejprve nepochopitelně dlouhé rozhovory všech těch zbytečných existencí, osvěžované hláškami Macháčka a spol. Postupně ale zjišťuju, že je to dobrý film. Nepříjemně dobrý. Film k věci. Radost mi dělala nepravděpodobná postava Macháčkova. Di vod tý postýlky nebo se mi splašej kladiva. Komentáře: fmash, Marigold. Douglas má snad pravdu, až na to, že Horem pádem je sociologická fraška, nikoli psychologická studie. (18.09.2011)

Nesouhlasím s výhradou, že Hřebejk s Jarchovským řeší současnost jako titulkáři z Blesku. Tak povrchně opravdu ne. Je pravda, že si naběhli rozpornými výroky v tisku. Jednou mluvili o Horem Pádem jako o snaze zeširoka postihnout nemoci této doby, jindy zametali stopy a tvrdili, že vyprávějí "jen" o jednotlivcích a o žádnou širší reflexi jim nejde. Chyba je, že si to dilema neujasnili před natočením filmu a ten je proto nevyrovnaný. V nejlepších okamžicích (např. scény na policii, v KFC, Macháček vs. Dušek, oběd s Vášáryovou) používají přesně ten druh zlomyslné zkratky jako Miloš Forman ve filmu Hoří, má panenko! No a v jiných se takové nadsázky zalekli a zinscenovali je neinvenčně jako laciné melodrama, protože "se přece jen mluví o vážných věcech"... Vypustil bych třeba Macháčkův nepřesvědčivý monolog o jeho životě a podobně larmoyantní výlev E. Vášáryové po výborné scéně u oběda. I tak ale jednoznačně převažují dobrá místa nad těmi ustrašeně tezovitými. 80% (03.01.2007)