Horem pádem

Hřebejk je bezpochyby jedním z našich nejlepších režisérů současnosti (u mě nejlepší). Jeho filmy mám rád, jsou mi blízké, poznávám v nich autentické situace na chlup podobné těm, které jsem sám prožil, kterých jsem byl svědkem nebo o kterých jsem slyšel .... Byl jsem zvědav, jak dopadne jeho výlet do současnosti. Do doby, kterou znají nejen pamětníci zaživší dobu "Pelíšků" :) .... A Hřebejk to zase vystihnul. Nekompromisně, dost tvrdě a tradičně vtipně "nastavil zrcadlo" :) tomu jací jsme. A nejenom určitá skupina. Myslím, že v tomhle filmu se může identifikovat skoro každý.... Jako vždy u Hřebejka přesný casting dal vyniknout především Emílii Vašáryové a Petru Formanovi. Ti jsou ovšem jen "vyčnívající špičkou ledovce" skvělých hereckých výkonů tohohle filmu. (05.04.2005)

Celé je to s tím Jarchovským a Hřebejkem o tom, že oni bohužel netočí filmy o lidech, ale o tezích. Postavy v jejich filmech pak slouží jen jako věšáky na ony teze. Byl-li v Musíme si pomáhat někdo Němec nebo Žid, byla to vlastně celá jeho charakteristika. Dále pak jako ono ztělesnění Němce, Čecha či Žida poukazoval na nějaký morální problém. Zrovna tak v Horem pádem v podstatě všechny postavy slouží jako zobrazení nějakého životního postoje vyplívajícího ze soužití vícero ras. Tyto teze jsou režisérovi a scénaristovi bohužel cenější než příběh a ten tím samozřejmě trpí. Takový film je spíš plakátem než osobní výpovědí. S Hřebojovými názory se v zásadě ztotožňuji, ale pokud jde o mě, film by měl být (i) něčím jiným než deklarací správných postojů ke světu. (No a teď trochu hra, kdo je kdo? František je skinhaed, ale Milušku a dítě chce víc než svou ideologii. Milušce na rase nezáleží, ale je přesvědčená, že dítěti by dokázala dát rozhodně víc než jeho ubohá uprchlická maminka. Věra je ztělesněním ideje nemám rád rasisty a Cikány a ve skutečnosti trpí svým smutným životem o samotě na společenské periferii města. Hana pomáhá uprchlíkům, ale v krizové chvíli se také projeví jako rasistka. Martin si vzal černošku a nepěstuje si dnes už žádnou konkrétní identitu. Lenka je dosud všemi předsudky nezatížená dívka a ve volném čase tančí španělské tance. O tom ten film je, ale vlastně o ničem jiném. Další už je jen záminka k představení všech postav.) (08.11.2004)

No nevim, asi jsem čekal víc, ale nějak zvlášť mě to neoslovilo, pořád tam někdo řve a je hrozně smutnej, proplítaj se do sebe osudy různých lidí atd. a že by to bylo komedie mi taky moc nepřipadlo, spíš to je jenom drama, ale abch furt neřikal, že to je jenom sračka, tak musim říct, že to má hodně nadprůměrný herecký výkony, zvlášť Jiří Macháček je krutej, to jeho šišlání a slintání je fakt super, ale i ostatní jsou na českej film nadprůměrný, škoda jen, že tam nedostal víc prostoru Jarda Dušek, protože tu chvilku co tam byl, tak to bylo hned oživení, ale i tak se mi to nějak zvlášť nelíbilo a myslim si že 4* s odřenýma ušima, jsou tak akorát (29.05.2005)

Ten film je skutečně hodně hořký a smutný - to se musí Hřebejkovi nechat, že se odvážil opustit svou pevnost nostalgie, kde byl pevný v kramflecích a pokusil se nám sdělit co ho u nás (na světě vůbec, v naší malé zemi zejména) trápí. Lidi jsou zahořklí, zklamaní a otupělí, bezohlední, sobečtí, zrádní, násilničtí, sprostí, víceméně bez výjimky rasisti (v různé míře samozřejmě) a nikdo s tím jak to tak vypadá nic nedělá (a ani nechce - viz scéna na policejní záchytce, aneb "pánové si přáli ještě med")... Osobně tedy nemám problém s tím, o čem film vypráví, ale spíš v tom jak to dělá. Paralelní, prolínající se příběhy několika lidí se společnou pointou, to je v současné době poměrně moderní a osvědčený model vyprávění (Podfuck, Magnolie, Amores perros, 21 gramů, ...), ovšem Hřebejk jakoby ho využíval jen a pouze proto. Všechny postavy kromě policisty Františka a Martina a jeho matky Věry jsou prakticky ploché a z charakterového hlediska hodně nevýrazné (i když třeba svým způsobem zábavné - duo Liška, Daniel). A hlavně - i když celé poselství filmu je samo o sobě poměrně silné a nosné, celý film postrádá... jak to říct? Šmrnc, něco co by z něj dělalo ucelené dílo. V rámci naší kinematografie se přesto stále jedná o silný nadprůměr. 70% (02.01.2007)

Z českých filmů si většinou nenechávám nic utéct a snažím se vidět vše. Kupodivu, tohle mi tenkrát uteklo a i když to od té doby běželo párkrát v TV, nikdy se nazadařilo až dnes. Žel nadšený z toho nejsem. Skoro by se zdálo, že to má nějakou základní dějovou linii, ale nemá. Je to spíše slepenec několika různých příběhů u kterých čekáte závěrečné prolnutí a nějaký efektní závěr a ono nic. Hřebejk s Jarkovským si tu tak odplivli nad některými z nás a já ani netuším proč a co je k tomu vedlo. Asi chtěli být moderní proevropští. Chabý scénář seč mohou dotahují herci a hezká kamera (až an tu přežloutlou Austálii)  a snad proto tomu nedám svě hvězdičky. Docela by mne zajímal onen progresívní přístup obou pánů dnes, kdy plot už se zase může říkat a ochrana vnějších hranic také. Dávám za 3 čaje s citrónem, ale bez medu! PS. Já si také myslím, že by ta malá zelená zemička měla zůstat nám ! * * * (29.01.2022)