Reklama

Reklama

Hoří v Paříži?

  • Česko Hoří už Paříž? (viac)
Francúzsko / USA, 1966, 175 min

Réžia:

René Clément

Kamera:

Marcel Grignon

Hudba:

Maurice Jarre

Hrajú:

Jean-Paul Belmondo, Charles Boyer, Leslie Caron, Jean-Pierre Cassel, George Chakiris, Bruno Cremer, Claude Dauphin, Alain Delon, Kirk Douglas, Glenn Ford (viac)
(ďalšie profesie)

Obsahy(1)

Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Výrobu filmu zaštítila americká společnost Paramount Pictures, ale hlavní osobností u vzniku filmu byl významný francouzský producent Paul Graetz, nositel Řádu Čestné legie, který však zemřel náhle na infarkt hned v počátku natáčení. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Film nezískal sice žádná ocenění, ale ve dvou kategoriích byl nominován na Oscara, skladatel Maurice Jarre byl nominován na Zlatý glóbus za hudbu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později. René Clément se pak již nikdy do podobně ambiciózního projektu nepustil, mimo jiné proto, že z hlediska finanční návratnosti film rozhodně nesplnil vkládaná očekávání. (argenson)

(viac)

Recenzie (34)

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Ve filmu hrají epizodní role největší francouzské, ale i americké hvězdy své doby, takový velikáni a oni tam maj mají třeba jen dvě minuty třeba Kirk Duoglas nebo Alian s Belmondíkem tam mají společnou scénu trvající cca 30 sekund, nicméně není se čeho bát, film i přes svou délku vůbec nenudí. Samozřejmě být Francouz a znát všechny detaily a významné osoby jejich pařížského povstání užil bych si film do absolutní mrtě, ale to není chyba filmu. Film poměrně reálně vypráví o tom jak probíhalo pařížské povstání, strach reálné umrtí, kvalitní dialogy, nejvíc mě dostal, když jeden z velitelů odboje říká spojeneckým důstojníkům, že když nepřijdou Paříži na pomoc tak jim to nikdy nezapomenou, nikdy. Byla to velmi dramatická scéna a já si při té scéně vzpoměl na 1938, taky vám to nikdy nezapomenu. V některých ohledech mě situace v Paříži připomínala totžnou situaci v Praze o rok později jen s tím rozdílem, že přebírání prefektury mě tady přišlo až příliš snadné. Možná se mohl film více zaměřit i na politickou roztříštěnost odboje. Líbilo se mě jak němečtí důstojníci nebyli znázorněni jako stroje bez vlastních myšlenek a o vůdcově rozkazu vymazat Paříž z povrchu zemského měli své pochybnosti. Je super vidět, že Francie na téma válka válí nejen v sektoru komedie, ale i v sektoru drama. ()

Snorlax 

všetky recenzie používateľa

Přehršel výborných herců v jednom dlouhém filmu, který uteče jako voda, v němž vlastně nikdo nemá hlavní roli. A možná právě to je onen prvek, jenž mi schází. Nemožnost ztotožnit se s hrdinou filmu mi činí problém. Připouštím, že snímku se vlastně nedá nic vytknout, jen nevím, zda budu mít ještě někdy chuť se na něj podívat. ()

Reklama

Dale 

všetky recenzie používateľa

Clément si tentoraz zobral veľké sústo. Vojnový veľkofilm so všetkým, čo k tomu patrí, hlavne so skvelým hereckým obsadením, aj keď máloktorá z hviezd tu dostane viac ako 5 minút. Takže tu nemáme žiadnu hlavnú postavu (ak, tak by ňou mohol byť nemecký generál Gerta Frobeho), množstvo malých postáv, celé je to také nesúrodé, ani vojnové scény nie sú nič extra, navyše prekladané dobovými zábermi. Coppola neskôr dokázal písať lepšie scenáre. ()

MJMilan 

všetky recenzie používateľa

Za poslední dobu nejnáročnější dílo, které jsem shlédnul. Těžko se mi rozhoduje, jaké hodnocení mám dát, film nebyl ani trochu z mého oblíbeného soudku, avšak myslím si, že byl i přesto velice kvalitně zpracován. Film o záchranných pracích jednoho z nejkrásnějších světových měst si vyžádal mnoho známých herců, avšak řekl bych, že ani jeden tu nehrál hlavní roli. Z Francouzů tu dělají hrdiny, z Němců chudáky ...ještě že je ta doba za námi. Dávám ****. avšak oproti ostatním čtyřhvězdičkovým filmům musím dodat, že na tento bych se znova nedíval. ()

Blofeld 

všetky recenzie používateľa

Mám dojem, že o něco podobného usiloval Otakar Vávra o let později v Osvobození Prahy - ovšem zatímco jeho snímek je nepřehledný, přepatetizovaný a mizerně napsaný, HOŘÍ PAŘÍŽ? Reného Clémenta je i přes širokou škálu postav a dějových linií naprosto nematoucí, patetický je jen zdravě a navíc působí poměrně autenticky. Scénář Gora Vidala a Francise Forda Coppoly není žádné literární veledílo, ale napsaný je rafinovaně. Řada osobností francouzského a amerického filmu se objevuje převážně v malých rolích, kde buď mají, nebo také nemají co hrát - největší pozornost tak strhává stabilně skvělý Gert Fröbe v roli německého generála. To je další velký klad filmu - co do postav není vůbec černobílý a stereotypní; ne každý Němec je zlý, ne každý Francouz dokonalý. Dále tu máme skvělou hudbu Maurice Jarra, rafinovaně využívající motivy z Marseillaisy, aby ji na konci nechal naplno vypuknout a capella v podání běžných lidí z ulice. Závěrečné symbolické rozeznívání zaprášeného zvonu je velkým filmovým okamžikem, ovšem daleko více na mě o chvíli dříve zapůsobila drobná scénka, ve které spojenečtí vojáci jdou z oken bytu přívětivé staré dámy (dokonalá Germaine de France) ostřelovat německou jednotku a ona se na ně s šálkem kávy v ruce a nadšením v očích dívá. Nebo ještě předtím kouzelná rolička Simone Signoretové coby majitelky kavárny. Podařený historický opus, který v našich podmínkách stále chybí. ()

Galéria (57)

Zaujímavosti (8)

  • Jedním z důvodů proč je film natočen černobíle, bylo nahrazení červené barvy na nacistických vlajkách za šedou. Pařížské úřady totiž zakázaly jakékoliv vyvěšování nacistických vlajek v původní úpravě, byť v rámci natáčení filmu. (Martensson35)
  • V jedné z posledních scén, volá poručík Henri Karcher (Jean-Pierre Cassel) svému otci a informuje ho o zajetí německého generála Dietricha von Choltitz (Gert Fröbe). Otec poručíka Karchera však zemřel v roce 1914. (vangobseck)
  • Nabídku na roli ve filmu dostal také Yul Brynner. Ten za války pracoval v Armádní tiskové kancéláři jako rozhlasový komentátor pro francouzské vysílání. (Martensson35)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Jean-Louis Trintignant

Zemřel herec Jean-Louis Trintignant

17.06.2022

Francouzská i světová kinematografie v pátek přišla o další velkou filmovou hvězdu, ve věku jednadevadesáti let totiž ve francouzském městě Uzès zemřel držitel ceny César, Zlaté palmy z Cannes i… (viac)

Zemřel herec Michael Lonsdale

Zemřel herec Michael Lonsdale

22.09.2020

Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (viac)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené