Hoří v Paříži?

3 hodinová rekonstrukce o dramatickém osvobození Paříže. Jeden z největších historických pokladů Evropy měl být kompletně zničen, ale naštěstí se spojenci rozhodli město na poslední chvíli osvobodit. Hra o čas a o životy ve jménu symbolu Francie. První polovina je roztahaná a teprve si režisér rovná nohy pro výskok do výšin dramatičnosti. Pak už se to jen zlepšuje a napětí se mísí s hrdostí a těly padlých hrdinů, kteří se snažily za každou cenu porazit německé zlo. Filmu velmi pomáhají doplňující historické záběry z opravdového dění. Finále je smutné i plné pocitu štěstí, že bylo konečně zlo vymíceno a hrdost z filmu tepe jako zplašené srdce francouzského národa. Ta radost z vítězství mě nakazila i když nejsem Francouz, ale vždy mě nadchne odplata vůči trýzniteli. Příběh je sice sice někdy romantizovaný, ale finále to smaže. Je zde mnoho slavných hereckých legend, jen ten anglický dabing byl otřesný, protože vůbec nepadnul na výslovnost herců (bohužel jinou verzi jsem neměl možnost sehnat). (28.05.2013)

Velkolepá infúze národního sebevědomí s ohromným rozpočtem a přehlídkou hereckých hvězd v malých a epizodních rolích. Potěšil mě především kanovník Paul Crauchet, generál supergentleman Claude Rich, hostinská Simone Signoret, zrádce Jean-Louis Trintignant a Marie „Nšo-či“ Versini v roli odbojářky Claire. V ději se snadno zorientuje i divák historií nedotčený: poražení Němci chtějí na rozloučenou vymazat Paříž z mapy a Francouzi jsou proti. Jedinou slabinu filmu vidím v hudbě, která byla na válečný snímek příliš vítězná a ani ve vypjatých okamžicích nedovolila zapomenout, že už je dobojováno. Což je sice pravda – a dobře – ale atmosféře to nepřidá. (21.11.2011)

Ve filmu hrají epizodní role největší francouzské, ale i americké hvězdy své doby, takový velikáni a oni tam maj mají třeba jen dvě minuty třeba Kirk Duoglas nebo Alian s Belmondíkem tam mají společnou scénu trvající cca 30 sekund, nicméně není se čeho bát, film i přes svou délku vůbec nenudí. Samozřejmě být Francouz a znát všechny detaily a významné osoby jejich pařížského povstání užil bych si film do absolutní mrtě, ale to není chyba filmu. Film poměrně reálně vypráví o tom jak probíhalo pařížské povstání, strach reálné umrtí, kvalitní dialogy, nejvíc mě dostal, když jeden z velitelů odboje říká spojeneckým důstojníkům, že když nepřijdou Paříži na pomoc tak jim to nikdy nezapomenou, nikdy. Byla to velmi dramatická scéna a já si při té scéně vzpoměl na 1938, taky vám to nikdy nezapomenu. V některých ohledech mě situace v Paříži připomínala totžnou situaci v Praze o rok později jen s tím rozdílem, že přebírání prefektury mě tady přišlo až příliš snadné. Možná se mohl film více zaměřit i na politickou roztříštěnost odboje. Líbilo se mě jak němečtí důstojníci nebyli znázorněni jako stroje bez vlastních myšlenek a o vůdcově rozkazu vymazat Paříž z povrchu zemského měli své pochybnosti. Je super vidět, že Francie na téma válka válí nejen v sektoru komedie, ale i v sektoru drama. (26.12.2013)

Přehršel výborných herců v jednom dlouhém filmu, který uteče jako voda, v němž vlastně nikdo nemá hlavní roli. A možná právě to je onen prvek, jenž mi schází. Nemožnost ztotožnit se s hrdinou filmu mi činí problém. Připouštím, že snímku se vlastně nedá nic vytknout, jen nevím, zda budu mít ještě někdy chuť se na něj podívat. (06.11.2011)

Honosne obsadené vojnová dráma v boji o záchranu Paríža, aj keď tie najväčšie hviezdy majú iba pár štekov. Zlyháva však v totálne premrštenej stopáži, v ktorej priestor dostáva predovšetkým domáci odboj aj so svojim skupinkovaním a historickými postavami, ktoré divákom neznalým francúzskej odbojovej histórie toho veľa nepovedia. Žiadne hlavné postavy, len veľké množstvo malých a menších. Mínusom sú aj dobové dokumentárne scény, ako keby chceli tvorcovia na niečom ušetriť. Aj preto bude film hodnotný predovšetkým pre vojnofilov. Pas (11.11.2021)