Pasti, pasti, pastičky

Nou, tohle vážně není komedie ani trochu, je to spíš taková hodně černá a hodně drsná moralita/satira. V rámci tvorby Chytilové nic nového, jen ještě vyhrocenější a ostřejší podoba "Kopyt". Všechny hlavní postavy tu jsou "šmíra" - politik, architekt, Bach, novinářka. Jedna postava je tu čestná, ale hloupá - Michal. A jedna tu je čestná, ale posléze "šílená" - Lenka. Ač to není komedie, smál jsem se hodně, jenže se tu člověk nesměje, protože by se smál něčemu příjemnému, ale směje se, protože vidí tu špatnost, smál sem se tý šmíře, tomu hnusu, tý absurditě...smál sem se ale i tomu, jak to hráli Donutil, mě ta jeho kreace, zde zcela vhodně přehnaná, přišla nesmírně vtipná, smál sem se Hanákovi, který prostě tydle typy hrát umí, nesmál sem se Stivínový, protože u ní se nebylo čemu smát, trochu sem se smál těm scénám s nehercem, který hrál Michala, protože ty scény vytvořily úžasný nesoulad mezi profesionálním herectvím a neherectvím, což byl chvílemi velmi zvláštní mix trapnosti a autenticity, nakonec film vyzněl dost hořce a dal spíše zapravdu té zkaženosti a šmíře, která bez problému vždy zvítězí nad snahou o spravedlnost, to je diskutabilní, zda ano, či ne...závěrečná Čtvrtníčková hláška už na vyznění filmu celkově mnoho nezměnila...film to není dokonalý, ale velmi zábavný a velmi znepokojivý...a stále aktuální. (04.03.2013)

Filmy paní Chytilové zrají jako víno, nebo do nich minimálně dozrávám já. Napoprvé u mě PPP nebodovaly, měl jsem z nich jen depku. Ta přetrvává, ale dnes už v tom vidím ta další důležitá sdělení a poselství, tu pečlivou drobnokresbu, všechny ty geniální návaznosti… PPP jsou pro mě jeden z nejkrásnějších ošklivých filmů. (22.06.2021)

Drsnému humoru paní Chytilové rozumím, proto také patří mezi mé nejoblíbenější režiséry. Do pastí a pastiček se ve filmu chytili všichni, ne všichni z nich však vyšli beze ztrát. Na začátku zvítězila hrubá síla, na konci intriky vykastrovaných i nevykastrovaných jedinců. A jak se říká - pro dobrotu na žebrotu :-). (29.07.2011)

První půle lepší druhé, na to už si u filmů a "komediálních dramat" začínám pomalu zvykat, ta sociálně-společenská a vztahová kritika tu taky funguje, to Chytilové vždycky šlo a pokaždé to dokázala dobře vystihnout (i když tady možná zbytečně moc na hraně sebekarikatury). Jen ty postavy jsou občas jaksi ploché, sebeparodické. Stivínová je výborná, navíc má opravdu krásné nohy. Donutil je prostě Donutil, hraje to, co vždycky, což neznamená, že je špatný nebo že se mu nezasmějete, jen by občas svůj herecký výkon, respektive styl, mohl přizpůsobit dané zápletce, respektive žánrovému zaměření filmu. Nemám rád Sklepáky, připadají mi dementní a hlavně nehumorní, duo Hanák Vávra Chytilová ještě jakž takž dokázala ukočírovat v jiném svém filmu Kopytem sem, kopytem tam, a to natolik, že tam byly dobří a zábavní, tady to jejich záměrné přehánění, přehrávání a dramatizování je až k zblití. Ten film je strašně rozporuplný, na jednu stranu dobrý, na druhou stranu zbytečně plochý, sterilní a karikaturistický (což možná byl záměr, ale ne vždy to v něm sedí). JInak to dobře ve svém komentáři vystihl Oskar. (27.04.2012)

No právě, "drama/komedie" a největší průser je, když jeden (Zuzana Stivínová) mimořádně dobře hraje - drama a druhý (Miroslav Donutil) hraje, co hraje - šišlá, patlá - komedii. Nepochopim toho Českého lva, fakt ne, pro mě je jeho výkon právě v kontrastu se Zuzanou čirá zoufalost. A věřte, že jak Chytilovou tak i Donutila mám celkem v úctě, takže to řikám velmi nerada, ale vzít si takovou látku a udělat z toho uslintanou šaškárnu s vyřízenou ženskou uprostřed........ to je humáč. (21.12.2005)