Pasti, pasti, pastičky

Úchylárna na entou. Kam se na tohle hrabe jakýkoliv jiný český film. Tohle už je extrém, na který se ALE nezapomíná. Tomáš Hanák a Miroslav Donutil v celkem svižné road-movie, která se nečekaně zvrhne do dost nechutné bláznivé, ale docela povedené komedie, u které jsem nedokázal poznat, s čím na mě příjde pak. Zase se jim se životem naloží tak jak bude zdrávo a vše se srovná do vah osudu tak jak to má být. Pasti, pasti, pastičky je kravina, s povedenými herci, která je, nechci řikat špatná, možná jen relativně nepovedená, ale těžko se na ní zapomeno. A takových českých filmů je málo. (04.04.2005)

Hlavní poselství filmu, že chlapi jsou jen nadržená prasata, která si zaslouží vykastrovat, jsem samozřejmě pochopil už z první rádoby metaforické scény, která mi však značně znechutila další sledování. Slušné herecké obsazení táhne celou dobu tento chaotický blábol z velkého průseru, ale jedno Chytilové upřít nelze. Jen ona je schopná natočit znásilnění takovým způsobem, že se u něho člověk ještě zasměje. (31.07.2011)

Ze všech známých osobností se Chytilová nejvíc podobá Karlu Marxovi. Cokoli lidského je jim cizí. Na kladné lidské rysy, lásku, přátelství a soucit, s pohrdáním plivou a nevěří na ně. Snad je ze svých životů ani neznají. Vnímají jen podlost a cítí nenávist, jejich světy jsou prosty lidí a plné kreatur a skřetů, postavené ne na lásce, nýbrž věčné nenávisti a nesmiřitelném boji. Marx i Chytilová shodně věří, že jejich úkolem není svět popsat, nýbrž změnit. Ostatně, celý feminismus není nic jiného než derivát marxismu. --- Odtud pochází naprostá absence slušných a charakterních postav ve všech filmech Chytilové. Tak jako autorka, i její hrdinové se chovají přepjatě a hystericky, vpravdě ne-lidsky. Samí magoři. Jakýkoli lidsky silný, ba jen uvěřitelný příběh je vyloučen. --- Chytilová dopadá nejlépe, je-li její autorský vklad zředěn na minimum. Dědictví vytáhl Polívka z bahna alespoň na srandu. Podobně i zde skrze Chytilové pitvornosti probleskuje příběh s velkým potenciálem, tragickým i komediálním. Předlohu neznám, a lituji toho. Nicméně toto není čistá Chytilová a proto to není jen odporné. Je možné se u toho občas zasmát, dokonce i zamyslet. (19.02.2011)

Tak jsem přišla komentovat s tím, že napíšu, proč má tenhle film jen 54 % a jiné daleko horší české filmy mají daleko víc. Myslela jsem, že klukům sáhli na to jejich nejcennější a to se jich dotklo a my holky jsme je prostě nepřehlasovaly. Ale kupodivu to tak není.........? .Podle mě má zasloužené ****, rozhodně si budu ještě dlouho pamatovat, o co v tomhle filmu šlo, narozdíl od kupy dalších, které jsem viděla mnohem později a přitom e mi z hlavy dávno vypařily. (09.05.2008)

Dal jsem si hodně na čas, než jsem se na tenhle snímek podíval, a určitě nelituji toho, že mi to trvalo tak dlouho. Pro mě není o co stát. Ta zápletka je dobrá, úvod je výborný, ale jakmile dojde na kritiku společnosti, mám poct, že paní režisérka chtěla říct tolik, že se v tom nakonec sama ztratila. A že mám Donutila rád, tak snad ještě nikdy mi nepřišel tak otravný. Asi to je proto, že on opravdu jinak nehraje. (03.12.2014)